Co je skupina?

• Seskupení lidí, mezi kterými se utvořily určité vzájemné vztahy

• Některé skupiny člověk vybírá sám (přátelé, kroužky, zájmová sdružení,…), s jinými ho pojí dané podmínky (školní třída, pracovní kolektiv, návštěvníci kina, …)

• Každý člověk je členem několika sociálních skupin

Sociometrie 

• Nauka o zkoumání sociálních vztahů a uvnitř struktuře sociálních skupin
• Ukáže, které osoby si jsou sympatické, nesympatické, kdo je kým přitahován, kdo má vedoucí roli, kdo se podřizuje, kdo je v izolaci, kdo je odmítaný,  apod. → ukáže strukturu sociálních vztahů v dané skupině
• Lze využít metodu pozorování, individuálního rozhovoru, dotazníku, kresby, posuzovací škály, experimentu
• Sociometrie zahrnuje různé techniky (nejčastěji sociometrický test)
• Bývá anonymní

Sociogram – Grafické znázornění vztahů ve skupině (výsledek sociometrie)

Vrstevnické skupiny

• Sourozenci
• Zájmový kroužek, sportovní oddíl 
• Parta přátel
• Škola

Sociální skupiny  

• dle velikosti – malá velká, popř. střední 

• Malá skupina (2 – max. 30 členů) 

• komunikace „tváří v tvář“, vzájemná znalost členů 
• přehledné rozdělení rolí a funkcí  
• (rodina, sport. družstvo, parta kamarádů) 

• Velká skupina 

• není bezprostřední komunikace, nemusí se vzájemně znát 

• nutná vedoucí osobnost, organizační rámec (školní řád) 
• např. občané ČR, žáci školy, politické strany 

• dle vlivu na osobnost jedince – primární, sekundární 

• Primární skupina  

• významný vliv na formování osobnosti 
• malý počet členů – intimita vztahů 
• např. rodina, dětská skupina – parta 

• Sekundární skupina  

• má menší vliv na jedince 

• zřetelná organizační struktura, specifický cíl 
• např. školní třída, kroužek 

• dle míry organizovanosti – formální a neformální 

• Formální  

• postavení členů je určeno, role vymezeny, struktura moci, cíl snažení a metody práce dané 
• např. školní třída, sportovní družstvo,… 

• Neformální 

• proměnlivé vztahy, cíl snažení nespecifický 
• není dané, kdo za co má zodpovědnost 

• např. rodina, děti na hřišti 

Postavení členů ve skupině podle oblíbenosti

• osoby populární – většina skupiny je přijímá a cení si jejich názoru, mají je rádi – hodně se proměňuje  

• osoby oblíbené  – často v úzkém vztahu s populárními; mluví se všemi ve skupině 
• osoby akceptované  – patří do skupiny, ale neprojevují se  
• osoby trpěné – skupina je nemá ráda 
• osoby mimostojící  – sami odmítli, nebo skupina je odmítá  

Postavení členů ve skupině podle autority

• Vůdcové – určují pravidla a komunikaci, pozice ostatních 
• Aktivní členové – prosazuje názor vůdce, úzce s ním spolupracuje; usiluje o místo vůdce 
• Závislí členové – poslouchají vůdce, splňují úkoly, nehádají se s ním 
• Pasivní členové – nepomáhají, nevyjadřují se, nehádají se, jen čekají, co se stane (mohou být oběti šikany) 

• Okrajoví členové – nepatří do skupiny a nikdo je nepočítá, nulová autorita, žádná moc 

Vývoj skupiny

• Formování 

• Vůdce skupiny je již určen 

1. Bouření 

• členové se snaží prosadit své ambice 

1. Normování 

• Již jsou stanoveny všechny pozice a role
• Skupina působí jako jednotka a celek 

1. Vykonávání 

• Skupina je plně soustředěna na výkon 

1. Ukončení 

• Skupina se buď rozpadá odchodem některých členů, nebo přímo zaniká 

ukončením výkonu. 

Formy práce ve skupině

Spolupráce – rozdělení rolí a činnosti 

Soutěžení – využívá se pro zkvalitnění výkonu skupiny 

Rivalita – vítězství jednoho člena jde na úkor druhého

Sociální interakce

• Vyhledávání přítomnosti druhých lidí je pro člověka běžné 
• Máme potřebu:  
• Navazovat a budovat vztahy 
• Sdílet svoje radosti a starosti 
• Porovnávat se s ostatními 
• Dostávat zpětnou vazbu našeho chování         

Proč chceme být sami? 

• Potřebujeme se stýkat s lidmi, ale občas potřebujeme klid 
• O něčem přemýšlet 
• Vyrovnat se s náročnou situací,  odpočinout od ostatních 

interakce = vzájemné působení 

Šikana= jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně týrá a zotročuje spolužáka

   či spolužáky a používá k tomu agresi a manipulaci

Znaky šikany 

• Je cílené vůči jedinci nebo skupině žáků (= oběti) 

• Záměrem je oběti ohrozit, ponížit či zastrašit = je úmyslná 
• Je obvykle opakovaná, často dlouhodobá 
• Oběť se mu neumí bránit a dlouhodobě trpí. 
• Stupňovaná šikana – postupně vrcholící ubližování oběti (posměšky, pomluvy, zavírání na WC, ničení věcí – fyzické napadení, ublížení na zdraví) 
• Latence – skrytá, utajená šikana 

Formy šikany 

1. Verbální šikana – urážení, zesměšňování, nadávání 
2. Nonverbální šikana – sprostá a ponižující gesta určená oběti 
3. Tělesná šikana – fyzické napadání (štípání, šťouchání, kopání, fackování,…) 
4. Krádeže a ničení věcí 
5. Vydírání a manipulace 
6. Pomluvy – šíření negativních informací o oběti 
7. Šikana vyloučením – bránění oběti, aby se účastnila společenských akcí (kino, výlety,soutěže) 
8. Telefonická šikana – otravování a rušení přes telefon (blíží se ke kyberšikaně) 

Agresor – chlapci i děvčata  

• mají potřebu ovládat druhé, bezohledně se prosazovat, touží po moci, chtějí být vůdci
• rádi se předvádějí

typy agresorů

• hrubý, impulzivní, kázeňské problémy (agrese a brutalita u rodičů)
• slušný, kultivovaný, zvýšeně úzkostný, šikana cílená, beze svědků (výchov. Vojenským řádem bez lásky)
• srandista, značná sebedůvěra, šikanuje pro zábavu

Proč  to  dělají ?

– mají nedostatek rodičovské lásky, sami jsou doma ponižování, bití, jsou lhostejní,

  nepřátelští, násilnosti jsou jim tolerovány, nemají žádné zájmy

Fáze šikany 

• Zrod ostrakismu

1. 1. Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. 
   2. Odlišuje se od ostatních 
   3. Není oblíbený a není uznávaný ostatními 
   4. Vzbuzuje negativní pocity spojené s nejistotou 
   5. Vyvolává obranné reakce – nadávky, pomluvy, zesměšňování – přímá, slovní agresivita 
   6. Neodpovídání na otázky, pozdrav – nepřímá agresivita 
   7. Izolace oběti, drobné intriky 
   8. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky. 

• Fyzická agrese a přitvrzování manipulace 

1. 1. 1. Vzorce chování z 1. stupně se stupňují 
      2. V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. 
      3. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity – například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. 
      4. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. 
      5. Agresoři se odhodlají k fyzickému útoku 
      6. Vychutnávají si pocit moci nebo strachu oběti a to jim přináší úlevu. 

• Vytvoření jádra 

1. 1. Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. 
   2. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. 
   3. Začíná systematická šikana 
   4. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. 
   5. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“. 
   6. Probíhá dělení žáků ve skupině (třídě) na silné a slabé. 

4. Přijetí 

1. Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. 
2. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo norem agresorů
   se mu dokáže postavit. 

1. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. 
2. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení. 
3. Porušování norem se trestá 

• Totalita neboli dokonalá šikana 

1. 1. Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. 
   2. Šikanování se stává skupinovým programem. 
   3. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. 
   4. Skupina je rozdělena na vládnoucí a na ovládanou skupinu 
   5. Je vytvořena skupinová ideologie, která ospravedlňuje a odůvodňuje chování vládnoucí podskupiny 
   6. Porušování všech norem násilí je vládnoucí skupinou považováno za normální 
   7. Násilí se stupňuje ve frekventovanosti i používání síly, přechází v brutalitu 
   8. Oběti předstírají nemoci, chodí za školu, utíkají z domova, sebepoškozování, sebevražda 
   9. Vítězí totalita a role jsou rozděleny na otrokáře a otroky 
   10. Objevuje se psychická manipulace, nabývá charakteru hypnózy a působí přes vědomí a nevědomí člověka – Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná. 

Osobnost oběti 

• Oběti slabé s tělesným handicapem – děti tělesně slabé, handicapované, obézní, děti s jinou barvou pleti 
• Socioekonomická odlišnost – děti ze sociálně slabých rodin, které si nemohou dovolit koupit věci, které mají ostatní, nemohou trávit volný čas jako vrstevníci, nemohou se značkově oblékat 
• Oběti s psychickým handicapem – viditelná bojácnost, nízká sebedůvěra, sebekritičnost, přecitlivělost, ale také různá míra inteligence – jak výrazně snížená, tak i vysoce nadprůměrná 
• Stejně tak se může obětí stát nový člen skupiny (nový žák, spolupracovník). 

Projevy chování, které mohou svědčit o šikaně:

• dítě je často samo, je nejisté, má-li promluvit před třídou, působí smutně, zhoršuje se jeho prospěch, má poškozené věci, odřeniny – nedovede je uspokojivě vysvětlit, ve škole vyhledává blízkost učitelů 
• ze školy chodí hladové
• usíná s pláčem, křičí ze snu
• žádá o peníze a nedokáže zdůvodnit jejich potřebu
• je neobvykle agresivní
• zdržuje se doma více, než mělo ve zvyku

Postup rodičů:

1. Poskytnout dítěti maximální oporu
2. Oba rodiče navštíví ředitele školy a třídního učitele
3. Podle situace ve škole a dalších okolnostech uvažovat o dalších opatřeních

Strategie vyšetřování a řešení šikany ve škole 

Odhalení šikany bývá obtížné (strach, obětí a pachatelů a dalších účastníků). Strach vytváří prostředí „solidarity“ agresorů. Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stádia a formy šikany. 

1. Odhad závažnosti – stádia onemocnění skupiny a rozpoznání, zda nejde o neobvyklou formu šikanování 
2. Rozhovor s informátory a oběťmi 
3. Nalezení vhodných svědků 
4. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky 
5. Ochrana oběti 
6. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi 
7. Výchovná komise (případné oznámení Orgánu sociálněprávní ochrany dětí – OSPOD) 
8. Rozhovor s rodiči oběti 
9. Práce s celou třídou 

Výchovné a preventivní opatření 

• Napomenutí a důtka třídního učitele 
• Důtka ředitele školy 
• Podmínečné vyloučení a vyloučení ze školy (ne na ZŠ) 
• Snížené známky z chování 
• Převedení do jiné třídy 
• Pro nápravu situace nutno spolupracovat s celým kolektivem 
• Nutno vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi (mlčící většina) 

Negativní role učitele 

• Chrání agresora (premiant třídy, vlivní rodiče)
• Špatný postup při řešení šikany 
• Popírá výskyt šikany 
• Zavírá oči při řešení problémů ve skupině 

Psychické následky šikany

• Snížená schopnost navazovat a udržovat vztahy

• Nízké sebehodnocení, špatný vztah ke škole a k lidem

• Stálé napětí, špatná nálada a smutek

• Úzkostné stavy, strach vedoucí k poruchám spánku

• Zvýšení únavnosti a neúspěchu ve studiu i v soukromém životě 

Zdravotní následky

• Úrazy způsobené vzájemným násilím (zlomeniny, pohmožděniny, otřesy mozku)

• Totální vyčerpání organismu (pokud šikana trvá měsíce a roky)
• Rozvoj psychosomatických onemocnění (např. astma, alergie, poruchy trávení, poruchy spánku, bolesti hlavy)
• Zvýšené riziko závažných onemocnění v dospělosti 

Sociální následky

• Zhoršení prospěchu (jak u oběti, tak u agresora) o Členství v rizikových partách
• Kriminální jednání

• U děvčat krutost k vlastním dětem
• Narušený charakter
• Ztráta iluzí o společnosti