= vědní disciplína o výchově a vzdělávání v různých sférách života společnosti

• Slovo řeckého původu (pais = dítě, agogé = vést)
• Vznikla jako součást společenských věd, součást filosofie – vyčlenila se z ní v 19. století

Pojmy: 

• Vzdělávání a učení = záměrné osvojení si poznatků, výsledkem je vzdělání
• Vzdělání = dosažený určitý stupeň kvalifikace, výsledek vzdělávání 
• Vyučování = hlavní prostředek výchovy a vzdělání, vystihuje roli učitele a žáka

Soustava pedagogických disciplín

1. Základní:

• Teorie
• Vysvětlení pojmů a historického kontextu
• Dále se dělí:

a) Obecná pedagogika

• Objasňuje základní pedagogické pojmy

b) Dějiny pedagogiky 

• Výchova a vzdělávání v jednotlivých historických etapách

c) Srovnávací pedagogika

• Srovnávání školských systémů v různých zemí světa

d) Didaktika 

• Teorie vzdělávání (vyučování)

e) Metodologie pedagogiky

• Analyzuje pedagogické jevy

2. Hraniční:

• Pedagogika společně s jiným oborem
• Vzájemné doplnění
• Dále se dělí:

a) Sociální pedagogika

• Výchova a vzdělávání v kontextu sociálního prostředí

b) Pedagogická psychologie

• Přináší psychologický pohled na rozvoj jedince

3. Aplikované:

• Teorie se využívá v praxi
• Dále se dělí:

a) Školní pedagogika

• Předškolní pedagogika – v MŠ
• Speciální pedagogika – handicapovaní 

b) Mimoškolní pedagogika

• Pedagogika volného času

c) Další odvětví (např.)

• Andragogika – vzdělávání dospělých
• Gerontopedagogika – vzdělávání seniorů

4. Ostatní (pomocné):

• Slouží jako pomoc při studiu pedagogiky
• Dále se dělí:

a) Filozofie výchovy

• Zkoumá etické otázky výchovy

Výchova jako předmět pedagogiky

Výchova 

• = nezáměrné působení okolí (sociálního prostředí)

• = záměrné působení vychovatele na jedince
• = záměrné a cílevědomé působení na jedince s cílem dosáhnout pozitivních změn v jeho osobnosti

• Celoživotní proces
• Sebevýchova (nejvyšší forma výchovy)

Názory na výchovu:

1.Pedagogický optimismus 

• Výchova utváří člověka

2. Pedagogický pesimismus 

• Výchovou se člověk utvářet nedá

3. Pedagogický realismus

• Člověka utváří výchova i ostatní faktory

Pojetí výchovy:

1. Plně řízený proces učitele (Jan Amos Komenský, John Locke)
2. Člověk je vychovávaný jako subjekt vlastního formování (John Dewey, Jean Jacques Rousseau)
3. Výchova jako interakce mezi pedagogem a žákem

Styly výchovy:

1.Autokratický

• kázeň, příkazy, zákazy
• vyžadování úcty k autoritě
• edukátor má malé pochopení pro potřeby a přání jedince
• (edukátor= ten, kdo někoho vzdělává/vychovává- rodič, pedagog, trenér)

2. Liberální 

• volná výchova
• nejsou kladeny žádné požadavky na jedince
• nedůslednost

3. Demokratická 

• bývá označena jako nejvhodnější 
• představuje určitou kombinaci výše uvedených stylů
• edukátor podněcuje jedince k samostatné činnosti a podporuje jejich iniciativu
• edukátor má přehled o přáních a potřebách jedince, má pro ně větší pochopení

Cíl výchovy a vzdělávání: 

• Cílem výchovy a vzdělávání je dosáhnout plného všestranného rozvoje osobnosti

Formy výchovy:

1.Rodinná

• je prvním společenským útvarem dítěte

• Činitelé jsou rodiče – odpovídají za všestranný vývoj svých dětí
• Plní citové funkce, pocit jistoty, pocit sounáležitosti, seberozvoj dítěte, funkci biologicko – reprodukční, ekonomickou funkci a ochrannou funkci 
• Určuje i ostatní vztahy
• Mohou vychovávat autokraticky, liberálně, demokraticky 

2. Školní

• Škola je základní výchovně – vzdělávací institucí
• Dítě se musí učit spolupráci, prohrávat, naslouchat

3. Mimoškolní 

• Podílí se na ní především společenské organizace, kulturní zařízení, nebo hromadné sdělovací prostředky (tisk, rozhlas, film a televize)