Ekonomie

Otázky zpracovala Anežka Pořízová

Základní ekonomické souvislosti

  • EKONOMIE: oikos (= domácnost) + nomos (= zákon)
    • DEFINICE: věda zkoumající rozhodování ekonomických subjektů v různých ekonomických situacích
    • interdisciplinární společenská věda
    • předmět zkoumání – ekonomika (= hospodářství)
      • EKONOMIKA: souhrn hospodářských činností ekonomických subjektů, které tyto subjekty vykonávají za účelem uspokojení svých potřeb
    • části ekonomie:
      • MIKROEKONOMIE: zkoumá individuální chování jednotlivých subjektů ekonomiky a jejich vzájemné vztahy (rozhodování lidí při uspokojování svých vlastních potřeb, chování firem…)
      •  MAKROEKONOMIE: zkoumá národní ekonomiku země jako celek (vztahy mezi národními ekonomikami, sleduje počet pracujících/nezaměstnaných, sleduje import/export)
    • směry ekonomické teorie:
      • POZITIVNÍ EKONOMIE: analyzuje a objektivně popisuje skutečný stav a chování ekonomiky (nehodnotí ji z hlediska dokonalosti, efektivity, spravedlnosti, správnosti…)
      • NORMATIVNÍ EKONOMIE: hodnotí stav ekonomiky, snaží se odpovědět, jaká by ekonomika měla být, hledá její ideální stav, navrhuje řešení daného ekonomického problému
  • pracuje s hodnotovými soudy
  • ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SUBJEKTY A JEJICH ČINNOST V HOSPODÁŘSKÉM ŽIVOTĚ:
    • EKONOMICKÉ SUBJEKTY: vykonavatelé hospodářských činností
      • DOMÁCNOSTI = spotřebitelé: 
  • cíl – maximalizovat uspokojení svých potřeb (získat co největší užitek ze spotřeby zboží a služeb)
  • vlastníci výrobních faktorů → poskytnutí firmám za účelem získání odměny (mzda, důchod) → odměnu dále smění za zboží a služby 
  • FIRMY = výrobci:
    • výroba statků, maximalizování zisku
    • firmy tvoří vlastníci výrobních faktorů → produkce výrobků/služeb
    • zisk = odměna za prodej vyrobených statků/služeb
  • STÁT: specifický subjekt trhu
    • ovlivňuje ekonomiku tak, aby plnila i jiné cíle než ty firem a domácností (ochrana životního prostředí)
    • funguje jako domácnost i firma
  • ZAHRANIČNÍ SUBJEKTY: soubor domácností, firem a vlád, které vstupují do národní ekonomiky zvenčí (korejská automobilka Hyundai)
  • ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY:
    • POTŘEBY: subjektivně pociťovaný nedostatek něčeho pro člověka potřebného
      • různorodé, individuální a nepřetržité
      • stěžejní pojem ekonomie
      • uspokojování potřeb = hnací síla ekonomického života
    • STATKY: zboží či služba, z které má někdo nějaký užitek
      • VOLNÝ: dostupné v neomezeném množství 
      • VZÁCNÝ: omezené množství (auto, dům…), musí se vyrobit, zaplatit
        • snaha o snižování vzácnosti statků (zvyšování dostupnosti) –elektrický proud, mobilní telefon, internet
        • volba (ve výrobě i spotřebě) – náklady obětované příležitosti
        • OBĚTOVANÁ PŘÍLEŽITOST: nedostatek výrobků i statků + omezené zdroje potřebné k výrobě → nutnost výběru
          • rozhodnutím pro jednu možnost ztrácíme příležitost vybrat si jinou = obětovaná příležitost
          • NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI: to, čeho jsem se muset vzdát, abychom získali jiný statek (šetřím na věc A, během šetření si chci koupit věc B → nemohu si koupit A i B → nekoupená věc = náklad obětované příležitosti)
        • HMOTNÉ: prostorově vymezené, uchopitelné, poznatelné smysly, zabírají místo
        • NEHMOTNÉ: bez hmotné podstaty, bez prostorového vymezení, nezabírají místo (vynálezy, průmyslové vzory, know-how, literární a umělecká díla)
        • VÝROBNÍ X SPOTŘEBNÍ STATKY
    • SLUŽBY: druh statku bez materializované podoby; činnosti uspokojující lidské potřeby
      • nehmotné, neskladovatelné, nezkazitelné ekonomické statky
      • VĚCNÉ: zaměřené na opravy statků (opravny, čistírny)
      • OSOBNÍ: zaměřené na člověka (kadeřnictví, divadlo, kino)
      • obchodní: obchody, banky
  • VÝROBA: činnost spočívající v přeměně vstupů (výrobních faktorů) na výstupy (výrobky/služby)
    • konečný cílem je uspokojení lidských potřeb
    • VÝROBNÍ FAKTORY = výrobní vstupy = výrobní zdroje
      • PRIMÁRNÍ: nejsou výsledkem předchozí výroby
      • SEKUNDÁRNÍ: byly již dříve vyrobeny
    • základní výrobní zdroje:
      • LIDSKÁ PRÁCE: má formu odpracovaných hodin při výrobě 
        • limitována počtem pracujících a pracovní dobou
        • odměnou je MZDA (závisí na produktivitě práce)
      • PŘÍRODNÍ ZDROJE: omezené množství
        • odměna za využití půdy – RENTA (ovlivněna úrodností nebo polohou)
      • KAPITÁLOVÉ STATKY: soubor statků, které nebyly bezprostředně spotřebovány, slouží k výrobě dalších statků
        • v tržní ekonomice – odměna za jeho využití = ÚROK
    • VÝROBNÍ PROCES – přeměna zdrojů na ekonomické statky
  • SPOTŘEBA: konečné užití statků k uspokojení potřeb
    • podle spotřebovávajícího subjektu dělíme na:
      • SOUKROMOU: spotřeba domácností a firem při uspokojování jejich individuálních potřeb
      • VEŘEJNOU: spotřeba související s činností státu či se zabezpečením určitých služeb občanů (policie, armáda, školství…) 
    • výrobní X nevýrobní:
      • VÝROBNÍ SPOTŘEBA: 
        • výroba pro výrobu, výrobky určené k další výrobě (výrobní statky)
      • NEVÝROBNÍ (FINÁLNÍ) SPOTŘEBA: výrobky pro nás (spotřební statek)
        • jednorázové, krátkodobé, dlouhodobé
    • VĚC MOVITÁ: nedá se s ní pohnout (dům, garáž)
    • VĚC NEMOVITÁ: dá se s ní pohnout (křeslo, kolo)

 

  • ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SEKTORY:
    • PRIMÁRNÍ SEKTOR = PRIMÉR:
      • prvovýroba – těžba surovin z přírody, obdělávání půdy, zemědělství, lesnictví, lov
      • v TE se zmenšuje
    • SEKUNDÁRNÍ SEKTOR = SEKUNDER:
      • výroba hmotných statků
      • veškerý průmysl – stavební, potravinářský, chemický, automobilový…
      • v TE stagnuje
    • TERCIÁLNÍ SEKTOR = TERCIER:
      • zahrnuje oblast služeb
      • obchod, doprava, spoje, cestovní ruch, zdravotnictví, školství
      • v TE se rozvíjí a roste
    • KVARTÉR:
      • uváděn jen někdy
      • věda, výzkum, školství
      • roste v nejvyspělejších TE
  • ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY:
  1. Co a kolik vyrábět (dělat)?
  2. Jak vyrábět? (způsob, technologie)
  3. Pro koho vyrábět? (spotřebitel)
  • ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY: odpověď na ekonomické otázky
    • ZVYKOVÝ: veškeré ekonomické chování založeno na tradicích a zvycích
      • jednotlivci mají přidělené činnosti, kterým se věnují, rozhoduje rada starších nebo nejsilnější jedinci
      • Afrika, centrální Austrálie, kmeny amazonského pralesa
    • PLÁNOVANÝ = příkazový: ekonomický život rozhoduje centrální autorita pomocí centrálního plánu
      • CPE = centrálně plánovaná ekonomika
      • základem je společné vlastnictví výrobních prostředků (zestátnění majetku
      • bývalo v zemích SSSR
      • ekonomické centrum (vládní moc) řídí ekonomické subjekty prostřednictvím všech prostředků zákonodárné i výkonné moci
    • TRŽNÍ: ekonomika řízena TRŽNÍM MECHANISMEM
      • nezasahuje do něj stát – nereálné, stát zasahuje vždy aspoň minimálně
      • funguje pouze při dokonalé konkurenci → při nedokonalé vznik monopolů (narušení tržního mechanismu) 
    • SMÍŠENÝ: 
      • Tržní systém 
      • významná role STÁTU – tržní subjekt, koordinátor ekonomického vývoje
        • vytváří legislativu
        • eliminuje negativní účinky tržního mechanismu
        • přerozděluje prostředky
      • všechny moderní ekonomicky vyspělé státy
  • DĚJINY EKONOMICKÝCH TEORIÍ:
    • ANTICKÉ KOŘENY:
      • Antika – kolébka vědy – ekonomie součástí filosofie –Tháles, Xenofón, Platón, Aristotelés (teorie peněz)
      • ekonomický život společnosti na principu přirozené spravedlnosti
      • Platón: odmítal soukromé vlastnictví u vládnoucí třídy (vede k rozpadu morálních hodnot)
      • Aristoteles: obhajoval soukromé vlastnictví → odpovědnost a motivace člověka
        • lichva – nepřirozená a nevhodná 
    • STŘEDOVĚK: lichva zakázána
      • Tomáš Akvinský: myšlenka spravedlivé ceny (výrobní náklady + malý zisk)
    • MERKANTILISMUS:
      • 15. – 17. století
      • vznik kapitalismu – 1. teorie
      • bohatství země = množství drahých kovů
      • důraz na zahraniční obchod → bohatství se vytváří v obchodních vztazích
      • cílem obchodu je aktivní obchodní bilance
      •  k tomu slouží PROTEKCIONISMUS = státní subvence a vydávání ochranných cel
      •  Jean Baptiste Colbert: ministr financí Ludvíka XIV. (17. stol)
        • Colbertismus
    • FYZIOKRATÉ: 
      • předklasická teorie 18. stol, Francie
      • důraz na zemědělství – zdrojem bohatství je půda
      • Francois Quesnay – ekonom a lékař Ludvíka XV.
        • jen práce na půdě je čistě produktivní
      • ZÁKLADNÍ MYŠLENKY:
  1.   jediným produktivním odvětvím je zemědělství
  2.   jeho produktivita vychází jen z fyzického růstu rostlin a zvířat
  3.   renta je částka, kterou vyplácí vlastník půdy jejímu nájemci
  4.   v průmyslu a obchodu renty neexistují
  5.   ze zemědělství žijí jak nepracující vlastníci půdy (pobírají rentu), tak její nájemci (pěstitelé a chovatelé)
  6.   průmysl a obchod jsou tzv. sterilní sektory –vytvářejí jen to, co spotřebovávají
  • KLASICKÁ POLITICKÁ EKONOMIE:
    • 18. stol – ekonomie jako věda
    • Princip hospodářského liberalismu
    • A. Smith – „Bohatství národů“
      • neviditelná ruka trhu
    • D. Ricardo – teorie přebytku (zisk – přebytek nad náklady)
  • MALTHUSIANSTVÍ: 
    • Reverend Thomas Robert Malthus (18. – 19. stol)
      • “Esej o principu populace”
      •  populační zákon (biologické potřeby)
      •  přelidnění + smrt hladem
      • odmítnuti sociální role státu
  • UTOPICKÝ SOCIALISMUS:
    • reagoval na negativní výsledky průmyslové revoluce
    • snaha o sociální spravedlnost
    • vytvoření společnosti bez vykořisťování
    • R. Owen, C. Saint-Simon, Ch. Fourier
  • MARXISTICKÝ SOCIALISMUS:
    • kritika kapitalismu
    • kritika vykořisťování DT
    • Nadhodnota
    • odcizení práce
    • provedení revoluce – zestátnění a znárodnění
    • společenské vlastnictví VP
    • Karel Marx, Bedřich Engels – němečtí filosofové a ekonomové
      • „Kapitál“
  • KEYNESIÁNSKÁ MAKROEKONOMIE:
    • 30. léta 20.stol.
    • reakce na hospodářskou krizi 1929–1933
    • nestabilita kapitalistické ekonomiky – krize, nezaměstnanost
    • propagace státem regulované ekonomiky
    • koncentrace na makroekonomické problémy – HDP, nezaměstnanost
    • baron John Maynard Keynes – britský ekonom, prof. ekonomie v Cambridge 
  • NEOLIBERALISMUS, MONETARISMUS:
    • neoklasická ekonomická teorie, neoliberalismus
    • keynesiánství vede k problémům – inflace
    • důraz na automatické tržní mechanismy a úlohu peněz v TE
    • snaha o likvidaci inflace – velké státní výdaje
    • uchování osobních, politických a ekonomických svobod
    • Milton Friedman – americký gigaekonom
    • F. A. Hayek – rakouská škola