Národní hospodářství

    • NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ:
      • DEFINICE: veškerá ekonomická činnost, kterou vykonávají ekonomické subjekty v určitém státě
      • ZÁKLADNÍ ČINITELÉ: přírodní bohatství, obyvatelstvo, národní bohatství
        • činitelé ovlivňují úroveň národního hospodářství 
          • úrovní NH rozumíme míru, s níž je NH schopno plnit svou základní funkci (uspokojovat potřeby)
        • PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ:
          • souhrn přírodních podmínek určitého státu
          • je zdrojem národního bohatství
          • půda, nerostné zdroje, lesy, voda… 
        • OBYVATELSTVO:
          • vliv má počet, hustota, věková struktura, úroveň vzdělání, technická a kulturní vyspělost
        • NÁRODNÍ BOHATSTVÍ:
          • souhrn materiálových statků, které byly vytvořeny produktivní prací 
          • část přírodního bohatství, na jejíž objevení a využití byla potřeba lidská práce
    • SUBJEKTY NH – domácnosti, podniky a stát (okrajově)
      • DOMÁCNOSTI:
        • příjemci mezd/důchodů
        • cíl: uspokojení potřeb
      • FIRMY/PODNIKY:
        • jednotky organizující podnikání (výrobky, služby, obchod)
        • cíl: dosažení zisku
      • STÁT:
        • veřejní sektor
        • cíl: zajištění veřejných služeb
    • SEKTORY A ODVĚTVÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ:
      • SEKTORY:
        • PRIMÁRNÍ: činnosti spojené se zemědělstvím, těžbou surovin, rybolovem
        • SEKUNDÁRNÍ: činnosti spojené se zpracováním zdrojů primárního sektoru
          • zpracovatelský průmysl, výroba energie, stavebnictví
        • TERCIÁLNÍ: zajišťuje obchod a poskytuje služby
          • ve vyspělých zemích tvoří rozhodující část NH
        • KVARTERNÍ: činnosti spojené s vědou a výzkumem
          • zajišťuje chod ostatních sektorů 
      • ODVĚTVÍ: organizace, které provádí podobnou činnost (zemědělství, průmysl, školství)
        • v ČR je 21 odvětví: 
          • těžký průmysl – průmysl strojírenství, hutnictví, energetika, chemický průmysl
          • lehký průmysl – potravinářský, textilní p., farmaceutický p., výroba skla, elektrotechnický p.
          • zemědělství – rostlinná výroba, živočišná výroba
          • lesní a vodní hospodářství – výroba a těžba dřeva, správa vodních zdrojů (proti povodním)
          • stavebnictví – stavební správy při úpravách a výstavbě, práce průzkumné, projektové a přípravné
          • doprava – železniční, vodní, letecká, silniční
          • pošta a telekomunikace 
          • obchod: vnitřní/zahraniční – export, import
          • cestovní ruch – vnitrostátní, mezinárodní
          • peněžnictví – 2stupňová bankovní soustava: 1.ČNB, 2.KB
          • pojišťovnictví – pojišťovny (zdravotní, sociální, podnikatelská)
      • ROZDĚLENÍ PODLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ:
        • rozdělení organizací podle způsobu hospodaření a vztahu ke státnímu rozpočtu:
  • ZISKOVÝ SEKTOR: patří soukromníkům
          • tvoří podniky založené k vytváření zisku
          • do státního rozpočtu odvádí daně
          • organizace jsou v soukromém vlastnictví
          • vlastníci určují co a kolik se bude vyrábět, cenu si určují sami
  • NEZISKOVÝ SEKTOR: 
          • jsou to organizace poskytující veřejné statky 
          • cílem není vytvářet zisk, ale veřejný prospěch (zadarmo nebo za symbolickou cenu)
          • VEŘEJNÉ STATKY = zboží a služby, za které se neplatí celá cena nebo jsou zdarma
          • OBLASTI (kdo poskytuje): obrana, vzdělání, věda, ekologie, zdravotnictví, kultura…
          • peníze sem jdou ze státního rozpočtu nebo od soukromých osob
  • DĚLENÍ PODLE ZAKLADATELE:
  • STÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE:
              • zřizuje stát, financuje z rozpočtu
              • př. školství, zdravotnictví, obrana
            • SOUKROMÉ NEZISKOVÉ ORGANIZACE:
              • zakládají je soukromé subjekty
              • financují je podniky, občané, některé i stát
              • nadace, občanská sdružení (myslivců, zahrádkářů…), politické strany…
  • DĚLENÍ PODLE ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ:
  • PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE:
              • hospodaří s penězi získanými od zřizovatele i z vlastní činností
              • peníze jsou ze státního rozpočtu + vlastní vydělané
  • ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU:
              • hospodaří pouze s penězi ze státního rozpočtu (pokud si nějaké vydělají sami, musí je dát státu)
              • zakládá je stát ze zákona – hasiči, policie, ministerstva…
  • ROZDĚLENÍ PODLE PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ:
      • živnosti
      • obchodní společnosti, družstva
      • státní podniky (př. lesy ČR)
  • ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE:
    • Hrubý Domácí Produkt:
      • je to ukazatel výkonnosti ekonomiky
      • ukazuje kolik statků a výrobků se prodá za určité období
      • výpočet HDP:
        • PRODUKČNÍ METODA: HDP je součet přidaných hodnot každé výrobní etapy ze všech odvětví
        • VÝDAJOVÁ METODA: 
          • výdaje domácností na spotřebu (C)
          • soukromé hrubé domácí investice (I)
          • výdaje státu na nákup výrobků a služeb (G)
          • čistý export, resp. export mínus import (X)
            • vzorec: HDP = C+I+G+X 
        • DŮCHODOVÁ METODA: HDP se určí podle důchodů (příjmů) účastníků výroby
          • nepoužívá se
      • nominální a reálný HDP:
        • NOMINÁLNÍ HDP = HDP v běžných cenách daného období (roku)
        • REÁLNÝ HDP = HDP ve stálých cenách daného období (stálé ceny = běžné ceny snížené o inflaci)
      • vývoj HDP: srovnání jednoho období s druhým
        • vzorec:
      • HDP na 1 obyvatele:
        • umožňuje srovnání s HDP jiných zemí
        • vychází se z HDP přepočítaného na dolary a na 1 obyvatele
    • Hrubý Národní Produkt
      • hodnota statků a služeb vytvořená výrobními zdroji ve vlastnictví občanů příslušné země, ať už jsou vyrobeny na území této země nebo v zahraničí – preferován v USA
    • HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS: 
      • cyklický vývoj TE
      • G – tempo růstu ekonomiky (růst HDP)
      • 4 fáze, střídají se – konjuktura = a, recese = b, krize = c, oživení = d
      • expanze – a+d
      • kontrakce – b+c
      • stagnace 
    • obchodní a platební bilance:
      • PLATEBNÍ BILANCE: záznam všech ekonomických transakcí mezi obyvateli země a zbytkem světa v určitém časovém období
        • zahrnuje platby za export a import zboží, služby, finanční kapitál a finanční převody země
      • OBCHODNÍ BILANCE: rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží mezi domácí ekonomikou a zahraničím
    • NEZAMĚSTNANOST: stav, kdy práceschopné obyvatelstvo nemůže najít práci
      • stav na trhu: nabídka pracovních sil → poptávka po pracovních silách (málo pracovních míst – moc lidí, kteří chtějí pracovat) 
      • DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI:
        • DOBROVOLNÁ: lidé nechtějí pracovat (dostatek financí)
        • NEDOBROVOLNÁ: lidé chtějí pracovat, nenachází odpovídající zaměstnání
          • pomoc – úřad práce → podpora v nezaměstnanosti, rekvalifikace, poradenství
      • PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI:
        • PŘIROZENÁ NEZAMĚSTNANOST:
          • vychází ze situace na trhu práce
          • přirozené a krátkodobá (mateřská, změna bydliště…)
        • STRUKTURÁLNÍ:
          • týká se odvětví (hornictví, textilní průmysl)
        • CYKLICKÁ:
          • souvisí s hospodářskou recesí (pokles HDP)
      • výpočet nezaměstnanosti:
        •  (nedobrovolně nezaměstnaní) ÷ (obyvatelstvo 15-64 let) x 100 =     %
      • DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI:
        • pro jedince:
          • EKONOMICKÉ: ztráta pravidelného příjmu pro nezaměstnaného samotného a jeho rodinu
          • SOCIÁLNÍ: změna postavení nezaměstnaného v rodině, omezení sociálních kontaktů, ztráta pracovních návyků a snížení kvalifikace
          • PSYCHICKÉ A FYZICKÉ: zejm. dlouhodobá – zdravotní změny, nebezpečí alkoholismu, gamblerství…
        • pro společnost:
          • EKONOMICKÉ: nezaměstnaní neodvádějí příjmy do státního rozpočtu (daně a odvody) naopak pobírají podporu. Nezaměstnaností klesá produkce.
          • SOCIÁLNÍ: vysoká nezaměstnanost je negativním jevem → snižování úrovně lidského kapitálu, sociální problémy, úpadek celé společnosti
      • míra nezaměstnanosti – 2,8 %
        • přirozená míra nezaměstnanosti
        •  
    • odměňování za práci, mzda, plat, čistá a hrubá, nominální a reálná, úkolová a časová
    • INFLACE: růst cen
      • důvodem je velké množství peněz v obsahu
      • výpočet: [(cenová hladina 2020 – cenová hladina 2021) ÷ cenová hladina 2020] x 100 = ___%
        • cenová hladina = index spotřebitelských cen – průměrná úroveň ceny spotřebních statků a služeb v tzv. spotřebním koši
        • spotřebitelský koš
        • období měření inflace:
          • kalendářní rok
          • předchozí měsíc (září x říjen)
          • ke stejnému měsíci předchozího roku (září 2020, září 2021)
      • DRUHY INFLACE:
        • MÍRNÁ: jednociferná, neovlivní ekonomiku (do 9 %)
        • PÁDIVÁ: dvojciferná, lidé nevěří domácí měně a dávají přednost spotřebě
        • HYPERINFLACE: trojciferná a vyšší, peníze přestávají plnit svou úlohu
      • DOPADY INFLACE:
        • pokles reálné mzdy (podniky vydělávají na zaměstnancích)
        • znehodnocování úspor (úrok je nižší než inflace)
        • nejistota dlouhodobých investic
        • zadlužování obyvatel i podniků (vyšší ceny nutí k půjčování peněz)
      • FORMY INFLACE:
        • DEFLACE = pokles cenové hladiny, negativní dopad na HDP a nezaměstnanost
        • DEZINFLACE = snížení inflace
        • DEFLACE = absolutní meziroční pokles cenové hladiny v ekonomice

STAGFLACE = nepříznivý stav ekonomiky projevující se stagnací (nulové nebo záporné tempo růstu hrubého domácího produktu) spojenou s vysokou nezaměstnaností a pokračující inflací

Trh

  • DĚLBA PRÁCE:
    • přirozená: dříve – podle schopností → spolupráce různých účastníků
    • společenská: stratifikace společnosti – zemědělci, pastevci, řemeslníci, obchodníci…
      • nutnost směny → vnik trhu (ceny, konkurence)
  • ZBOŽÍ: produkt určený k směně (statky, služby)
    • UŽITNÁ HODNOTA zboží: souhrn vlastností, které kupujícím přináší
      • splnění hodnoty
    • SMĚNNÁ HODNOTA zboží: určuje cenu zboží, kvantitativní vyjádření
  • TRH: místo, kde se setkává nabídka a poptávka
    • oblast ekonomiky (mechanismus), který určuje pravidla chování při směně (nákup/prodej)
    • CHARAKTERISTIKA: prodejci (výrobci) + kupující
    • členění trhu dle různých hledisek:
      • podle velikosti:
        • MÍSTNÍ: trh na určitém místě
        • NÁRODNÍ: trh na úrovni státu
        • SVĚTOVÝ: globální, propojení všech trhů
      • podle statků, které se na dané trhu směňují:
        • TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ (práce, půdy, kapitálu): nabídka + poptávka výrobních faktorů
        • TRH FINANČNÍ: nabídka + poptávka po penězích, finančním kapitálu
        • TRH ZBOŽÍ A SLUŽEB: nabídka + poptávka po zboží a službách
      • podle množství směňovaného zboží:
        • AGREGÁTNÍ TRH: trh veškerého zboží a služeb
          • AGREGACE: spojování a propojení trhů
        • DÍLČÍ TRH: obchoduje se zde pouze s jedním vybraným druhem zboží nebo typem služby (trh osobních automobilů)
  • SUBJEKTY TRHU:
    • DOMÁCNOSTI:
      • příjemci mezd/důchodů
      • cíl: uspokojení potřeb, maximalizovat svůj užitek
      • pracovní síla
      • plátce daní a poplatků
    • FIRMY/PODNIKY:
      • jednotky organizující podnikání (výrobky, služby, obchod)
      • cíl: maximalizování zisku
      • nakupují zboží (výrobní faktory)
      • plátci daní
    • STÁT:
      • veřejný sektor
      • cíl: zajištění veřejných služeb
      • stanovuje pravidla a sleduje jejich dodržování (zákony)
      • chování jako domácnost – nákup od firem
      • chování jako firma – poskytování pracovních míst (výroba zboží)
  • ZÁKLADNÍ PRVKY TRŽNÍHO MECHANISMU:
    • NABÍDKA (= Supply): množství jednotlivých druhů zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu prodat
      • hlavním faktorem je cena
      • DRUHY NABÍDKY:
        • DÍLČÍ: nabídka jedné oblasti zboží
        • AGREGÁTNÍ: suma všech zamýšlených prodejů
        • INDIVIDUÁLNÍ: nabídka jednoho kupujícího
      • FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU:
        • zvýšení cen materiálů → růst nákladů → růst ceny
        • technický a technologický pokrok
        • pohyb cen strategických surovin – DOMINOVÝ EFEKT
        • změny vnějších podmínek: klimatické změny, politická situace, válečné konflikty
          • počasí (zemědělství: špatná úroda → nedostatek surovin → růst ceny)
      • NABÍDKOVÁ KŘIVKA:
        • se zvyšující cenou stoupá i nabídka výrobců → vyšší zisky
        • ZÁKON NABÍDKY: růst ceny vyvolá růst nabízeného   zboží, pokles vyvolá pokles

  • POPTÁVKA (= Demand): množství zboží či služeb, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit
    • rozhodující faktor – cena
    • DŮCHOD = výše peněžních zdrojů, které máme k dispozici
    • DRUHY POPTÁVKY:
      • DÍLČÍ: poptávka po jedné oblasti zboží
      • AGREGÁTNÍ: suma všech zamýšlených koupí
      • INDIVIDUÁLNÍ: nabídka jednoho kupujícího
    • FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU:
      • cena zboží: vzroste-li cena, sníží se poptávka
      • demografický vývoj: roste-li počet obyvatel, roste poptávka
      • důchodový efekt: s růstem reálných mezd, poptávka roste
      • cena substitutu = produkt schopný nahradit původní
      • cena komplementu = zboží, které musíme dokupovat kvůli jinému zboží ( benzín x auta)
      • změny preferencích lidí – móda, zvyklosti, tradice
    • POPTÁVKOVÁ KŘIVKA:
      • velká poptávka = nízká cena
  • VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY:
    • proces ekonomického jednání je procesem vzájemného působení nabídky a poptávky
    • klíčovou roli sehrává cena
  • KŘIVKA NABÍDKY A POPTÁVKY:
    • E = rovnovážný bod (equilibrum) – rovnovážná cena a množství
    • TRŽNÍ CENA: cena, za kterou nakupujeme
      • její odchylka od rovnovážné ceny ovlivňuje stav na trhu
      • vysoké ceny vedou k přebytku zboží
      • nízké ceny vedou k nedostatku zboží

    • TRŽNÍ SÍLY: automatické
      • působí v okamžiku přebytku či nedostatku, mění ceny, nabídku i poptávku
    • podmínky efektivního fungování
    • (vlastnictví, konkurence, cenová liberalizace)
    •  komplementy
    • STRUKTURA TRHU, TRŽNÍ MODELY:
      • STRUKTURA TRHU: soubor podmínek, které charakterizují daný trh
      • KONKURENCE:
        • PODMÍNKY KONKURENCE:
          • počet firem operujících na trhu
          • velikost firem
          • povaha výrobku
          • podmínky vstupu do odvětví (výstupu z)
        • DRUHY KONKURENCE:
          • dokonalá/nedokonalá
          • cenová (souvisí se snižováním cen – přiláká zákazníka)/necenová (láká kvalitou, značkou, servisem, obsahem)
      • TRŽNÍ MODELY:
        • DOKONALÁ KONKURENCE:
          • mnoho malých firem bez zásadního vlivu – nemůžou ovlivnit cenu
          • stejnorodý výrobek, nejracionálnější cena
          • snadný vstup do odvětví
          • vzniká přebytek dodavatele i výrobce
        • NEDOKONALÁ KONKURENCE:
          • MONOPOL:
            • jediná firma dodává na trh celou produkci
            • vstup do odvětví nesnadný či nemožný
            • neexistuje konkurence
            • cena obsahuje značný ekonomický zisk
            • zvyšování ceny ovlivňuje jedna firma
            • málo efektivní – nízké náklady, kvalita, objem nabídky
            • další typy monopolního chování:
              • KARTEL: cenová a územní dohoda mezi soutěžiteli
                • narušuje hospodářskou soutěž (OPEC)
              • SYNDIKÁT: sdružení podniků, které mají vlastní výrobní, ale ne obchodní samostatnost 
                •  společný nákup a prodej (COOP)
              • KONCERN (holding): sdružení podniků různých odvětví
                •  fúze či aktivizace, ztráta samostatnosti
          • OLIGOPOL:
  • oligos = několik → malý počet firem
          • výrazný vliv na trhu, výrazný vliv na ovlivňování ceny
          • výrobek stejnorodý (cement, benzin) X diferencovaný (piva různých značek)
          • vstup do odvětví relativně volný
          • prvky konkurence i monopolu
          • domluva nebo cenová válka
            • DUMPINGOVÉ CENY: ceny pod výrobními náklady – účelem počátečního prodělku je likvidace konkurence a následné zvýšení ceny, která již nebude snižována konkurencí
        • MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE:
          • větší množství malých či středních firem
          • vstup i výstup snadný
          • diferencovaný výrobek s charakteristickými vlastnostmi pro danou firmu
          • výrobky jsou zaměnitelné (automobily)
          • věrnostní programy, reklama, snaha o „přetažení jiných zákazníků“
          • úspěšné firmy zvyšují ceny (nesmí to přehnat)
          • nejvíce se blíží dokonalé konkurenci
  • ÚLOHA STÁTU V TE: 
    • STÁT JAKO HOSPODÁŘSKÝ SUBJEKT: na straně nabídky, na straně poptávky,
      • NA STRANĚ NABÍDKY – JAKO PRODÁVAJÍCÍ:
        • prostřednictvím státních podniků – majoritní vlastnictví akcií (zlatá akcie s právem veta)
        • oblasti zásadní pro funkci státu – doprava, bezpečnost, výroba energie
      • NA STRANĚ POPTÁVKY – JAKO KUPUJÍCÍ:
        • státní zakázky
          • pro firmu většinou výhodné
          • může vždy zaplatit
          • prestižní záležitost – vítězství v konkurzu
          • jistota pro firmu a zaměstnance – většinou dlouhodobá záležitost
        • oblast veřejného a státního zájmu – armáda, policie, soudnictví, školství, zdravotnictví, kultura
        • zájem o rozvoj regionu, odvětví či oboru
        • zájem o snížení sociálního napětí – výstavba nové továrny → nová pracovní místa
        • podpora prvovýroby – těžební průmysl, zemědělství
        • doprava, komunikace – mosty, silnice, dálnice
        • tvorba podmínek pro vstup dalších firem na trh
  • SELHÁNÍ TRHU: situace, kdy trh neplní své funkce
    • nutnost zásahu státu
    • EXTERNALITY:
      • situace, kdy součástí ceny nejsou veškeré dopady na ekonomické subjekty
      • NEGATIVNÍ: společenské náklady vyšší než náklady oceněné trhem (znečišťování životního prostředí)
      • POZITIVNÍ: trh neumí ocenit společenský užitek statků (vzdělání → vzdělanější lidé =  méně trestných činů)
    • VEŘEJNÉ STATKY: statky či služby, které nelze poskytnout jednomu, aniž by je využívali i druzí (bezplatně)
      • obrana země
      • školství, zdravotnictví, kultura –  veřejné i soukromé, stát je financuje a má z nich prospěch
    • NEDOSTATEČNÁ KONKURENCE:
      • existence monopolů/oligopolů způsobuje deformaci cen – ceny jsou větší než by měli být (nevýhodné pro spotřebitele, monopol zneužívá své postavení) 
  • FINANČNÍ TRH:
    • PENĚŽNÍ: obchoduje se s krátkodobými finančními zdroji
      • = bankovnictví
      • předmětem vklady a úvěry, cenné papíry
        • VKLADY:
          • NETERMÍNOVANÉ vklady: 
            • typický, běžný účet
            • neomezený výběr
            • není podložené žádným termínem
            • bývají zúročené, ale s mnohem menšími procenty
          • TERMÍNOVANÉ vklady: vklady (s úrokem) jsou pevně stanovené termínem
            • peníze “půjčujeme” bance, vydělávají úroky – vybrat můžeme až po dané době
              • vybrat dřív – zaplatit penále
        • KRÁTKODOBÉ ÚVĚRY: splatnost do jednoho roku
          • KONTOKORENTNÍ ÚVĚR: doplněk k běžnému účtu, sjednává se jako jeho součást
            • = pokud mi na účtu dojdou peníze mohu jít do minusu (nastavená spodní hranice)
            • do určitého data se musí “půjčka” bance splatit jinak následují velké úroky
          • ESKONTNÍ ÚVĚR: 
          • AKCEPTAČNÍ ÚVĚR:
          • REVOLVINGOVÝ ÚVĚR – funguje na stejném principu jako úvěr kontokorentní, ale není spjatý s žádným běžným účtem, hned čerpáme peníze banky
          • LOMBARDNÍ ÚVĚR – úvěr zajištěný zástavou movité věci (např. cenné papíry)
        • KRÁTKODOBÉ CENNÉ PAPÍRY:
          • na jedné straně je vždy dlužník a na druhé věřitel
          • cenné papíry nepodléhají žádné kontrole, nikdo nad nimi nemusí “dohlížet”
          • DEPOZITNÍ CERTIFIKÁT (vkladový, certifikát o vkladu) 
          • SMĚNKA – převoditelný cenný papír, lze napsat na vše co nás napadne, vyplývá z něj dlužnický závazek
            • remitent = věřitel (osoba v jejíž prospěch je směnka vystavena, komu se má zaplatit)
            • trasant = dlužník (výstavce směnky)
            • trasát = směnečník (osoba, která směnku proplatí; proplatí směnku remitentovi za trasanta)
    • KAPITÁLOVÝ: obchod se střednědobými dlouhodobými finančními zdroji
      • CENNÉ PAPÍRY: jsou vydávány (emitovány) ve velkých objemech
        • DĚLENÍ:

1)   MAJETKOVÉ CENNÉ PAPÍRY: představují část hodnoty majetku a přinášejí podíl z výnosů z podnikání (akcie, podílový list)

ÚVĚROVÉ CENNÉ PAPÍRY

  • emitend se stává dlužníkem kupce cenného papíru
  • investor je kupec cenného papíru
  • dlužník prodává cenné papíry
  • patří sem obligace a HZL

2)   KRÁTKODOBÉ CENNÉ PAPÍRY: jsou splatné do 1 roka (šeky, směnky)

DLOUHODOBÉ CENNÉ PAPÍRY

3)   LISTINNÉ (materializované)

ZAKNIHOVANÉ – depozitář cenných papírů

4)   NA JMÉNO (konkrétní majitel)

NA MAJITELE (na doručitele)

5)   VOLNĚ OBCHODOVATELNÉ – majitel s nim může volně nakládat

NEOBCHODOVATELNÉ – nelze veřejně obchodovat

6)   STÁTNÍ:

  • emitentem je stát
  • vydávány ve velkých objemech 
  • málo rizikové
  • slouží ke krytí státního dluhu
  • nástroj monetární politiky

SOUKROMÉ – jsou emitovány firmami

KOMUNÁLNÍ:

  • jsou vydávány městy a obcemi
  • jejich emise musí být schválena ministerstvem financí ČR
  • AKCIE: majetkový cenný papír
    • vlastník je akcionář
    • DĚLENÍ:

1)   NA JMÉNO X NA MAJITELE

2)   KMENOVÉ (ZÁKLADNÍ)

SPECIÁLNÍ:

  • úroková
  • zaměstnanecká
  • prioritní (omezené právo, je první při výplatě dividenty)

3)   ZÁKONNÉ X LISTINNÉ

  • DLUHOPISY
  • ŠEKY
  • SMĚNKY 
  • PODÍLOVÉ LISTY

Fiskální a monetární politika státu

  • FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU:
    • rozpočtová, tvorba a rozdělování finančních prostředků prostřednictvím rozpočtů
    • druhy veřejných rozpočtů:
      • nadnárodní (EU)
      • státní 
      • rozpočty nižších úrovní (kraje, obce)
      • rozpočty veřejnoprávních podniků a organizací
    • STÁTNÍ ROZPOČET: centralizovaný fond finančních prostředků, jehož pomocí stát přerozděluje finanční prostředky tam, kam společnost potřebuje
      • přijatý rozpočet má formu zákona
      • TYPY STÁTNÍHO ROZPOČTU:
        • VYROVNANÝ
        • PŘEBYTKOVÝ
        • SCHODKOVÝ (deficitní) 🡪 ideál je mírně přebytkový (státní závěrečný účet – březen následujícího roku), zvyšuje inflaci, nárůst státního dluhu
    • PŘÍJMY: přímé daně (z příjmu a majetku), nepřímé daně (DPH), úroky, nájemné, splátky zahraničních úvěrů
    •  VÝDAJE: obrana státu (armáda, policie), státní správa, školství, kultura, zdravotnictví, soc. zabezpečení, národní hospodářství
      • MANDATORNÍ: vláda musí investovat ze zákona (dávky soc. zabezpečení, příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky) = více než 50 %
      • KVAZIMANDATORNÍ: výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru
      • OSTATNÍ: nejsou povinné stát ale chce (
    • Státní rozpočet ČR, současný stav
    • FINANCOVÁNÍ STÁTNÍHO DLUHU:
      • emise státních dluhopisů, státních pokladničních poukázek
      • mezivládní půjčky
      • monetarizace dluhu – nepoužívá se
  • MONETÁRNÍ POLITIKA:
    • regulace množství peněz v oběhu (ČNB – monopol na emisi peněz)
    • BANKOVNÍ SYSTÉM V ČR:
      • DVOUSTUPŇOVÁ BANKOVNÍ SOUSTAVA
        • 1. stupeň – centrální banka (ČNB)
        • 2. stupeň – komerční banky (KB, ČSOB, GE, ČS)
      • ČNB – centrální banka
        • postavení: vládou pouze zřizována, nezávislá instituce
        • v čele guvernér: Jiří Rusnok, Praha, Na Příkopě 28
        • HLAVNÍ ÚKOL: péče o stabilitu české měny (hlava 6. ÚČR), určování a koordinace státní monetární politiky, případný zisk odvádí do SR
        • HLAVNÍ FUNKCE: cenová stabilita (proti inflaci), emisní, vypisuje kurz koruny k ostatním měnám, hospodaří s devizovými rezervami a zlatem, bankovní dohled a regulace, banka bank (půjčuje KB)
        • BANKOVNÍ CLEARING: bezhotovostní vyrovnání pohledávek, závazků mezi subjekty (bankami)
        • CENTRÁLNÍ REGISTR ÚVĚRŮ = databáze, informace o klientech a jejich závazcích, inf o platební morálce, povinné vložení údajů, Po, FO, podnikatelé
  • MONETÁRNÍ POLITIKA ČNB:
    • nástroje monetární politiky:
      • PŘÍMÉ (ADMINISTRATIVNÍ): regulace investiční činnosti, regulace spotřebních úvěrů, stanovení úvěrových stropů, pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, extrém – měnová reforma
      • NEPŘÍMÉ (MOTIVAČNÍ): povinné minimální rezervy, výše úrokových sazeb (diskontní sazba), operace na volném trhu – prodej státních obligací, stanovení reeskontních kontingentů (objemů), úrokové sazby = diskont + odchylka
      • devizové intervence
    • expanzivní a restriktivní politika:
      • EXPANZIVNÍ POLITIKA: zvyšování nabídky peněz → hodně peněz v oběhu, velký zájem o úvěry, nízká inflace (snižování úrokových sazeb – nízké povinné rezervy, nízká diskontní sazba, nákup cenných papírů)
      • RESTRIKTIVNÍ POLITIKA: snižování nabídky peněz → málo peněž v oběhu, menší zájem o úvěry, vyšší inflace (zvyšování úrokových sazeb – vysoké PR a DS, prodej CP)
  • OBCHODNÍ (= KOMERČNÍ) BANKY:
    • CHARAKTERISTIKA: hl. složka bankovní soustavy, pro nás nejdůležitější, soukromé podniky (a.s.)
    • univerzální/specializované (stavební spořitelny, hypoteční banky)
    • bankovní licence od ČNB
    • HISTORIE: původně sklad financí, které nebyly k okamžité potřebě v chrámech  starověký Řím – velký rozmach, slovo banka (il banco = lavice/stůl – kde byly prováděny transakce)  středověká Evropa – židovští bankéři (úroky) (u křesťanství úroky zakázány, muslimové zakázáno dodnes)  průmyslová revoluce
    • ZÁKLADNÍ OPERACE KB: 
      • AKTIVNÍ: poskytování půjček (úvěrů)
        • ÚVĚROVÁNÍ: občan ČR + cizinec s trvalým pobytem, 18 let, online/telefonicky
          • úrok = odměna za půjčku – pro banku výnos/pro dlužníka náklad
          • splátka: úhrada úroku + úhrada jistiny (původně určená částka)
          • p.a. = per annum (roční úroková sazba)
          • r.p.s.n. = RPSN (roční percentuálně sazba nákladů (od r. 2002)
            • vždy roční (úroková sazba + další náklady – poplatky za uzavření smlouvy, správu úvěru, vedení účtu, …)  lepší vyhodnocení výhodnosti úvěru
        • DRUHY ÚVĚRŮ: krátko (do 1 roku), středně (2–4), dlouhodobé
          • zajištěné/nezajištěné, účelové/neúčelové, investiční/provozní
          • SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY: k běžným nákupům, obvykle do 72 měsíců, vysoký úrok, banky i nebankovní společnosti
          • HYPOTÉKY: dlouhodobé 30 let, na nemovitosti (stavba, koupě rekonstrukce, nízký úrok, hypoteční banky, = vlastní rodinné finance + poskytnutý hyp. úvěr
            • zástavní právo: dávám ručení tou nemovitostí
          • KONTOKORENTNÍ ÚVĚR: sjednán k bankovnímu účtu, možnost čerpat peníze které na BÚ nejsou, horní limit, lhůta na vrácení, vysoký stanovený úrok, banky
          • KREDITNÍ KARTY: využití cizích peněz, úvěr ke KK s úrokem, spec. výpis, platby v obchodech
            • DEBETNÍ KARTY: naše peníze, výpis z účtu (+ –), nákupy, výběr z bankomatu
            • PŘÍMÉ BANKOVNICTVÍ: bankomat, internet – smartbanking, telefon – phonebanking → minimální kontakt s bankou
            • NEPŘÍMÉ BANKOVNICTVÍ
          • FINANČNÍ LEASING: dohoda o pronájmu, akontace, splátky, zůstatková hodnota
            • leasingové společnosti (silné finanční instituce)
      • PASIVNÍ: přijímání vkladů
        • ochrana peněz + úroky (= pro banku náklad pro klienta zisk)
        • ÚČTY: 
          • DRUHY ÚČTŮ: 
            • běžné – běžný platební styk
            • spořící – lépe úročené
            • podnikatelské
            • studentské – zvýhodněné podmínky)
          • VKLADY: termínované/netermínované, korunové / devizové (deviza x valuta)
            • peněžní prostředky umístěné na účet
      • ZPROSTŘEDKOVATELSKÉ: zajišťování platebního styku. směnárenská činnost, ochrana a úschova depozit
    • FINANČNÍ PRODUKTY PODPOROVANÉ STÁTEM
      • STAVEBNÍ SPOŘENÍ: 10 = (max 2000 za rok, dříve 25, 15), úroky od banky (–15 % daň)
        • spořící fáze (min. 6 let, cílová částka – pravidelně/jednorázově)
        • úvěrová fáze: úvěr
        • výhody: bezpečný spořící nástroj, 10 % státní podpora z uspořené částky, zvýhodněné úroky při nečerpání úvěru
        • nevýhody: po dobu spoření nelze disponovat s penězi, na nemovitost je výhodnější hypotéka
      • PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ: spoření na důchodový věk se státním příspěvkem
        • penzijní fondy, penzijní společnosti
        • alespoň 5 let, do důchodového věku
    • kolektivní investování – podílové fondy
    • bezpečné používání platebních karet: přístupové kódy na bezpečných místech, nikomu nesdělovat PIN, neztratit, nepůjčovat, nespouštět z očí

Daňová soustava

  • DAŇOVÁ SOUSTAVA:  souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase dle zákona, musí odpovídat ekonomickému systému
    • hlavní úkol je přiměřené daňové zatížení
  • FUNKCE DAŇOVÉ SOUSTAVY:
    • FISKÁLNÍ: úkolem je vytvoření rozpočtu, který zabezpečí plynulé financování státního hospodářství (ochrana, bezpečnost, školství,…)
    • REGULAČNÍ: úkolem je regulovat spotřebu 
      • vysoká spotřební daň na alkohol, tabák, pohonné hmoty → nižší spotřeba těchto produktů
    • STIMULAČNÍ: produktivní využití majetku (daň z nemovitých věcí – nemovitost pronajímá nebo prodává)
    • SOCIÁLNÍ: odčitatelné položky pro podnikatele ze základů daní (nižší základ daně při zaměstnání invalidního pracovníka)
  • DANĚ: zákonem stanovená povinná zpravidla opakující se platba FO nebo PO do státního rozpočtu
    • neúčelová (nevíme na co bude využita), nedobrovolná, povinná, vynutitelná 
    • PLÁTCE: FO nebo PO, která je povinna daň vypočítat, vybrat a odvést do státního rozpočtu (finanční úřad)
    • POPLATNÍK: FO nebo PO, která nese ze zákona daňové břemeno
    • ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ: 
      • PŘÍMÉ DANĚ: vyměřují se z příjmů nebo majetku poplatníka
        • daňový poplatník je adresný
        • Z PŘÍJMŮ:
          • daň z příjmů FO
          • daň z příjmů PO
        • MAJETKOVÉ:
          • daň z nemovitých věcí
          • daň z nabytí nemovitosti
          • silniční daň
      • NEPŘÍMÉ DANĚ:
        • UNIVERZÁLNÍ – daň z přidané hodnoty
        • SELEKTIVNÍ = VÝBĚROVÉ:
          • spotřební daně
          • energetické daně
  • ZPŮSOBY ZDANĚNÍ: 
    • PROGRESIVNÍ: sazba daně se rostoucími příjmy zvyšuje
    • PROPORCIONÁLNÍ : sazbě daně je jednotná
  • POJMY:
    • SPRÁVCE DANĚ = příslušný finanční orgán, kterému plátce daň odvádí 
      • kontroluje správnost výpočtu a odvádění daní
      • ukládá sankce v případě neplnění daňových povinností
    • DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ: dokument, ve kterém musí plátce daně uvést všechny skutečnosti potřebné pro výpočet daně 
      • musí se předložit FÚ v termínu stanoveném zákonem
    • ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ: časový interval, za který se stanovuje daňový základ a za který se daň hradí
  • CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH DANÍ:
    • DAŇ Z PŘÍJMU FO:
      • 15 %
      • SLEVY NA DANI, ODČITATELNÉ POLOŽKY
    • DAŇ Z PŘÍJMU PO: (obchodní společnosti/firmy)
      • 19 %
      •  
    • DAŇ Z NEMOVITOSTI:
      • plátce = poplatník
      • zdaňovací období – kalendářní rok
      • bez ohledu na příjmy vlastníka
      • DAŇ Z POZEMKŮ: 
        • předmětem daně jsou pozemky, které se nacházejí na území ČR a jsou v katastru nemovitostí
        •  některé  pozemky jsou osvobozeny od placení daní (veřejné pozemky vlastněné státem – hřbitov, park
        • výpočet daně – výsledná částka se vynásobí koeficientem podle velikosti obce
          • cena půdy x sazba (pro půdu – 0,75 %)
      • DAŇ ZE STAVEB A JEDNOTEK:
        • předmětem daně jsou stavby spojené se zemí pevným nákladem
        •  
    • DAŇ Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ
    • DĚDICKÁ A DAROVACÍ DAŇ
    • DAŇ SILNIČNÍ, DAŇ EKOLOGICKÁ
    • DPH, JEDNOTLIVÉ SAZBY, PLÁTCE DPH
    • SPOTŘEBNÍ DAŇ