Socializace osobnosti

ZÁKLADNÍ OBORY TEORETICKÉ PSYCHOLOGIE A SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
- PŘEDMĚT
- TEORETICKÁ: obecná, vývojová, osobnosti, psychopatologie, sociální psychologie
  - SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE:
    - PŘEDMĚT: prožívání, chování a jednání člověka, které vzniká v důsledku vlivu soc. prostředí (příbuzná sociologii)
    - Aristotelés: „zoon politikon“
SOCIALIZACE:
- celoživotní téma – záměrně i bezděčně
- DEFINICE: postupná proměna člověka z bytosti biologické na bytost společenskou
  - tvorba přesvědčení, hodnot (dobré X špatné), norem (smím X nesmím), vědomostí a dovedností
- DRUHY:
  - PRIMÁRNÍ: (rodina, školka, škola – vrstevníci)
    - výchova → city, adaptace, sebekontrola, sebedůvěra, hygienické a kulturní návyky
  - SEKUNDÁRNÍ: (dospělost, zaměstnání, svatba, potomci, důchod)
    - změny/nové role
- RESOCIALIZACE: 2 pojetí
  - zpětné začlenění do spol. př.: po vězení (soc. Izolaci)
  - v pozdějších letech života → člověk se přizpůsobuje a učí novému chování
- CÍL A ÚKOLY SOCIALIZACE – rozvinutí druhových vlastností, rozvinutí konkrétní přináležitosti, rozvinutí individuální zvláštnosti
  - ABSENCE SOCIALIZACE – vlčí děti nebo jiné případy extrémní sociální izolace (Amala a Kamala, Divý hoch z Aveyronu)
- SOCIALIZAČNÍ ČINITELÉ:
  - instituce: rodina, škola, práce (hl. soc. prostředek v dospělosti)
  - osoby: členové rodiny, učitelé, vrstevníci, spolupracovníci
  - RODINA: zásadní role, funkce – soc. kontakty, citové vztahy (já jsem, já umím, já mám)
    - krize rodiny, DYSFUNKČNÍ (neplní nějakou funkci) a AFUNKČNÍ (nefunguje) rodina
  - ŠKOLA: socializační působení – zásadní obrat, soukromý/veřejný prostor, kritéria, normy
    - 5 ZÁKLADNÍCH ROVIN: poznat, splnit, přijmout hodnocení, prezentovat sebe sama, spolupracovat
  - VRSTEVNÍCI (+- 2 roky): puberta – adolescence, skupina vzniká bez zásahu dospělého
    - 3 kategorie: velké hromadné pospolitosti, konkrétní malé skupiny, důvěrná přátelství
  - církev
SOCIÁLNÍ IZOLACE:
- redukovaný počet soc. kontaktu, vyčlenění ze společnosti
- soc. vyloučení = EXKLUZE (př. vězení)
SOCIÁLNÍ ÚTVARY:
- SKUPINY: pravidelné dlouhotrvající vztahy, skup. vědomí „my“, spol. cíl a skupinové normy, hierarchie (struktura) vztahů, interakce-komunikace-působení
- SESKUPENÍ: agregáty, davy, populace, veřejnost
  - chybí spol. identita + cíl + skupinové normy, komunikace v malé míře/vůbec
JEDINEC A SPOLEČENSKÁ SKUPINA: (zoon politicon), dlouhodobá závislost na druhých
- SKUPINA: každé seskupení 2 a více osob (diáda) se skupinovým vědomím
- základní znaky skupiny: interakce, spol. zájmy, reakce na problém, hodnoty, cíl, sounáležitost, organizovanost, časté soc. kontakty
- VZNIK: situace → spol. cíl → interakce → diferenciace → uvědomění si vlastního členství a existence → ztotožnění se se skupinou
- VÝVOJ (dynamika): diferenciace → soc. struktury (rozdíly mezi jednotlivci, různé pozice, popularita, osobní moc)
- KLASIFIKACE SOCIÁLNÍCH SKUPIN:
  - VELKÉ: (více členů, ne bezprostřední kontakt, nemusí se znát, komunikační prostředky – schůze, shromáždění, školení; náboženská/hospodářská) a malé (do 30, vši se znají, primární socializace –rodina, přátelé, třída)
  - PRIMÁRNÍ: (převažují citová pouta  malé, osobní kontakt; rodina, přátelé) a sekundární (instrumentální pouta, někdy i primární vztahy; pracovní kolektivy)
  - FORMÁLNÍ: (předpisy, řády, pravidla, neosobní při *, malé i velké) a neformální (*spontánně, mohou se formalizovat)
  - REFERENČNÍ: (člověk ses ní identifikuje  velký vliv na chování) a členské  ideál: referenční je i členská
  - VLÁSTNÍ (členské) a CIZÍ (out-group) – sociální MARGINALIZACE (vykořenění – nečlenství ve skupině)
- CITOVÁ POUTA: osobní vztahy, pocit bezpečí a důvěry
- INSTRUMENTÁLNÍ POUTA: společný cíl (možná i antipatie/nepřátelství)
- skupinové normy (požadavky na člena), odměny (sympatie, pochvala, souhlas), tresty (posměch, ironie, výčitky)
- KONFORMITA: přizpůsobování se názorům a postojům skupiny, velké individuální rozdíly (skupina „tlačí“ ke konformitě)
STRUKTURA SOCIÁLNÍ SKUPINY:
- SOCIOMETRIE: metoda měření vztahů ve skupině, Jacob L. Moreno (USA)
  - Morenův test – otázky: koho (ne)máš rád, s kým bys jel na dovolenou, u koho bys hledal pomoc
    - odpovědi: pozitivní a negativní volba, nic → vznikne sociogram/sociomatrice
    - výpočet sociometrického statusu: n obdržených voleb/n členů skup –1
- SOCIÁLNÍ STATUS (pozice, místo ve skupině/společnosti během života se mění)
- ROLE: jak se chovat v soc. pozici
  - více rolí → konflikt rolí:
    - rolové PŘETÍŽENÍ (neschopnost dostát všem povinnostem)
    - rolová DISPOZICE (předpoklad ke zvládnutí)
    - rolová DISTANCE (odmítnutí nám přisuzované role)
    - rolový TLAK (přílišná očekávání)
- pozice dle popularity (populární, oblíbené, akceptované, trpěné, mimo stojící)
DALŠÍ ÚTVARY:
- KOMUNITA: společenství, alternativní způsob života, nezávislost, spol. ideologie, kolektivizmus
  - kritika konzumní spol., Hippies, squatteři, amišská komunita
- AGREGÁT: osoby spojuje jen prostorová blízkost
  - DAV: stejný podnět (cíl, osoba, událost)
    - davové chování (potlačení individuality – DEINDIVIDUALIZACE, primitivní instinkty, emoce > racionalita, zločinné chování, anonymita? – bez strachu ze sankcí), davová panika
    - KLASIFIKACE davů (útočné, únikové, získávací, expresivní)
  - INSTITUCE: způsob/systém jak se věci dělají, bez charakteru členství; školství, soudnictví
  - ORGANIZACE: útvar se členy, hierarchie, dělba práce, konkrétní cíl
  - sociální útvary, skupiny a seskupení, příklady seskupení

Člověk a společnost

POJEM SPOLEČNOST A JEHO POJETÍ:

pojem společnost těžko definovatelný, různá pojetí:

a) lidstvo, lidské pokolení, lidský rod, lidská společnost v nejširším slova smyslu
b) etnikum
c) národ
d) civilizace
e) komunita

TYPOLOGIE LIDSKÉ SPOLEČNOSTI:

ARCHAICKÁ SPOLEČNOST: život v menších tlupách, lovci a sběrači, bez shromažďování majetku
- první společnost, nejstarší fáze lidské kultury
- poté NEOLITICKÁ REVOLUCE – 7 tis. pnl
TRADIČNÍ SPOLEČNOST: rozvoj měst a obchodu – další dělba práce
- stavovské nerovnosti (šlechta, církev, poddaní) nebo kasty
- značný vliv náboženství na formování hodnot
- poté PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE – 18./19. stol.
MODERNÍ SPOLEČNOST: rozvoj zemědělství, průmyslu a dopravy
- zdrojem obživy se více stává průmyslový sektor, objevy a vynálezy
- poté TECHNICKÝ A VĚDECKÝ POKROK – 70. léta 20. stol.
POSTMODERNÍ SPOLEČNOST: markantní vliv IT technologií a médií
- úpadek dosud platných tradičních hodnot (např. význam rodiny)
- individualismus

vyspělé státy – Evropa , S. Amerika
3 CHARAKTERISTIKY: postindustriální, informační a medializovaná, konzumní
- POSTINDUSTRIÁLNÍ – rozvoj terciárního sektoru
- přesun do oblasti služeb a komunikačních technologií
- změna profesní struktury, priorita teoretických znalostí (vliv na školství)
- MEDIALIZACE – dominantní role médií v lidském společenství
  - INFORMAČNÍ REVOLUCE – obrovské množství informačních zdrojů, symbolem počítač a internet, usnadnění komunikace, odosobnění vztahů
- KONZUMERISMUS – změna životního stylu

nárůst potřeby – obří nákupní centra, mírou úspěchu vlastnictví, znečišťování ŽP, vyčerpání zdrojů
vliv reklamy – manipulace
materialistické zaměření společnosti
- „Mít nebo být?’’ – Erich Fromm

SPOLEČENSKÉ PROCESY A ZMĚNY:

rozvrstvení společnosti; význam náboženství; trávení volného času; způsob komunikace; vztah k přírodě; význam vzdělanosti; funkce a význam a podoba rodiny; vztah k jiným kulturám; postavení žen
REVOLUCE – rychlá a velká změna; chaos, násilí; politické – změna režimu (x vláda); jiné – neolitická, průmyslová, sexuální; VŘSR, Sametová revoluce; Čínská kulturní revoluce
EVOLUCE – pozvolná, pomalá změna
SOCIÁLNÍ DYNAMIKA – zkoumá změny a procesy ve společnosti

A. Comte – sociální statika (instituce) a sociální dynamika (vývoj)

KONCEPCE SPOLEČENSKÉHO VÝVOJE:

LINEÁRNÍ TEORIE – evoluce; historický vývoj – vzestupná přímka; Comte, Durkheim
CYKLICKÉ TEORIE – opakování uzavřených cyklů; vzestup a pád civilizací; O. Spengler; osm tzv. vysokých kultur: čínská, indická, babylonská, egyptská, antická, arabská, mexická a dnešní západní

INDUSTRIALIZACE A GLOBALIZACE:

INDUSTRIALIZACE – dříve
GLOBALIZACE – dnes; neřízený proces ve společnosti (ekonomika, politika, ekologie, sociální oblast); bez kontroly; propojován národů; prohlubování vzájemné závislosti národů;

příčiny: pokrok v dopravě, vývoj informačních a komunikačních technologií, liberalizace mezinárodního obchodu;
klady – snadná a rychlá doprava, rychlé šíření informací, možnost studovat a pracovat v zahraničí, dostupnost zahraničních statků a služeb
zápory – hrozba terorismu, šíření nemocí/organizovaného zločinu, krach místních firem a maloobchodů, příliv přistěhovalců

nadnárodní řetězce: Shell, McDonald, Coca Cola
FAIR TRADE – organizované hnutí, propaguje myšlenky udržitelného rozvoje a pomoci výrobcům a producentům v rozvojových zemích; prosazuje spravedlivé nepřemrštěné ceny a přijatelné pracovní podmínky; např.: káva, kakao, banány, čaj, cukr

SOCIÁLNÍ HNUTÍ:

kolektivní snaha o prosazení zájmů v určité oblasti
upozornění na společenský problém
návrh řešení, náprava nedostatků
legální i nelegální aktivity, např. dělnické hnutí, Hippies
DĚLNICKÉ HNUTÍ: s rozvojem industrializace, 18., 19. stol.
- zlepšení pracovních podmínek, navýšení mezd, zkrácení pracovní doby, nárok na dovolenou
HNUTÍ HIPPIES:
- 60. léta, San Francisco, Pacifismus (Vietnam), mír, láska, svoboda; drogy; volná láska; Hair

SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE: = sociální rozvrstvení; soc. vrstvy = stráty, hierarchické uspořádání soc. systému
- NEROVNOST: důsledek naší rozdílnosti a odlišnosti; ,,lepší a horší’
  - druhy: biologická odlišnost – věk, pohlaví, barva pleti; sociální nerovnost – moc, prestiž, bohatství
  - problém – diskriminační jednání
- DISKRIMINACE: „špatná nerovnost’’ – rozdílný přístup k jednotlivým vrstvám
  - rasismus (národ, etnická skupina), ageismus (věk), genderová nerovnost (pohlaví), sexuální orientace, zdravotní stav
- demokratická společnost – snaha o likvidaci diskriminace
SOCIÁLNÍ DISTANCE: propast (vzdálenost) mezi společenskými vrstvami, běžný jev (historicky)
STRATIFIKAČNÍ SYSTÉMY:
- OTROKÁŘSKÝ: svobodní a otroci, jedna os. majetkem 2., zánik až v pol. 19 stol. (USA), novodobé otroctví – práce dětí (200 mil.), obchod s bílým masem
- KASTOVNÍ: nepropustné kasty, do kterých se narodíme, Indie (kněží, vládci/bojovníci, svobodní, otroci + nedotknutelní)
- STAVOVSKÝ: více propustné stavy, feudální středověká společnost
  - dnes přeneseně podle profese (př.: lékaři)
  - šlechta (řídí se TRIKOLÁTEM – příslušnost mezi plnoprávné domácí šlechtické rody)
  - duchovenstvo
  - třetí stav (řemeslníci, obchodníci, poddaní, nevolníci)
- TŘÍDNÍ: marxistické hledisko 🡪 třídy vymezené vlastnictvím – buržoazie a proletariát, třídní boj, třídní vědomí, teorie soc. změny – revoluce
  - (Weber – postavení na trhu práce)
- třídní struktura dnes:
  - VYŠŠÍ: horní vrstva – ústavní činitelé, podnikatelé/spodní – odborníci, vědci, střední podnikatelé
  - STŘEDNÍ: horní – malí podnikatelé, umělci, manažeři/spodní – úředníci, učitelé, velkofarmáři
  - NIŽŠÍ: horní – malí farmáři, střední manuální prac./spodní – nekvalifikovaní manuální prac.)
  - DEKLASOVANÍ (underclass)
SOCIÁLNÍ MOBILITA = společenský pohyb z 1 vrstvy do 2, větší rozsah než dříve
- faktory vzestupu (vzdělání, kvalifikace, štěstí, manželství)
- sestupu (nemoc, nedostatek kvalifikace, neschopnost, smůla)
SOCIÁLNÍ STATUS: pozice v soc. struktuře (spol. postavení), připsaný x získaný, ukazatele (moc, prestiž, profese, vzdělání, soc. kontakty, …)
SOCIÁLNÍ ROLE (očekávaný způsob chování, vyplívá ze statusu)
SOCIÁLNÍ PROBLÉMY ČESKÉ SPOLEČNOSTI:
- cizinci: romové – sociální vyloučení (omezený trh práce, nízká vzdělanost)
  - ASIMILACE (proces začleňování menší skupiny do větší, přejímání většinové kultury)
RASA: stejný biologický základ, 3–30 zákl. ras, obtížná hranice
- APARTHEID – oddělení ras, JAR
- Rasismus
- rasy: europoidní (bílá), mongoloidní (žlutá), negroidní (černá)
  - míšenci (mestici = bílá+žlutá; mulati = bílá+černá; zambové = černá+žlutá)
- ETNIKUM: původně kmen
  - národ – nejvýznamnější etnická skupina
  - ETNICITA – soubor faktorů kulturních, …; vlastní etnické vědomí
- národnostní menšina může požadovat autonomii
- melting pot (USA) = tavicí kotlík – představa nové civilizace promísením národnostních kultur

Rodina jako sociální skupina

RODINA JAKO SPOLEČENSKÁ SKUPINA:
- primární (prvořadá, první prostředí, do kterého se člověk dostává), neformální (vztah zde vzniká na základě citu, intimity a přátelství), malá sociální skupina
- charakteristika: skupina lidí spojených příbuzenskými vazbami (malá)
- právní základ – zdroj: občanský zákoník
- PŘÍBUZENSTVÍ v rodině:
  - POKREVNÍ: na biologickém základě (máma – syn)
  - NEPOKREVNÍ: základem je sociální vztah (manželství, švagr – snacha)
FORMY MANŽELSTVÍ:
- MONOGAMIE: 1 manžel/ka, legální
- POLYGAMIE: více manželů/lek, dělení → POLYGYNIE = mnohoženství (Islám)/POLYANDRIE = mnohomužství (oblasti Tibetu, Indie, Nepálu)
- BIGAMIE: uzavření manželství během trvání jiného, nelegální
FUNKCE RODINY:
- BIOLOGICKO – REPRODUKČNÍ: zajišťování lidského rodu, vytváří podmínky pro zdravý biologický rozvoj členů rodiny, především dětí
- EKONOMICKÁ: zabezpečení hmotných potřeb, odpovědnost za materiální zajištění svých dětí (a obráceně) a také výuka vztahu k penězům
  - stát pomáhá ekonomicky slabším rodinám různými sociálními dávkami
- SOCIÁLNĚ – VÝCHOVNÁ: cílevědomé, záměrné a dlouhodobé působení na děti, v souladu s jejich potřebami, zahrnuje přirozenou každodenní výchovu, převažuje učení příkladem – nápodoba a identifikace
  - stát → škola
- EMOCIONÁLNÍ: zakládá se na intenzivní citové vazbě mezi členy rodiny, důležité je vytvořit pro všechny členy pocit bezpečí, zázemí, lásky a sounáležitosti
  - jestliže dítě něco provede, vždy by mělo mít v rodině někoho, kdo ho podrží – nezřekne se jej ani v případě, že dítě provede kriminální delikt
- OCHRANNÁ
TYPY RODINY:
- TRADIČNÍ: velká, vedoucí pozice – muž, žena péče o děti X MODERNÍ: slábne význam, žena – vlastní kariéra, muž – mateřská dovolená, v pozdějším věku, pár bez dětí
- ORIENTAČNÍ: ta, do které se narodíme X PROKREAČNÍ: ta, kterou zakládáme
- NUKLEÁRNÍ: malá, matka + otec + děti (úplná, neúplná, rekonstruovaná) X VELKÁ: min. třígenerační (prarodiče, rodiče a děti, příbuzenstvo)
- ÚPLNÁ X NEÚPLNÁ X REKONSTRUOVANÁ: nový partner rodiče
SOUČASNÝ MODEL RODINY:
- část funkcí plní stát – obranná, vzdělávací…
- obecně spíše stále patriarchální (matriarchální, rovnostářská)
- láska, ne spojení majetku
- plánované rodičovství
- izolovaná nukleární rodina
KRIZE RODINY:
- 2 důvody: rodina neplní dnes své základní funkce a rodí se více než umírá X lidé jsou spolu spíš dobrovolně než kvůli pokrevnosti
- SEKULARIZACE: zesvětštění → větší rozvodovost
- ROZVODOVOST: dnes cca 50% , tolerované, snadná legislativa, rychlé → horší finanční situace, alimenty, nejvíce už 3–4 roky po svatbě
- porodnost
JINÉ FORMY SOUŽITÍ:
- KOHABITACE: = nesezdaná soužití partnerů, „manželství na zkoušku“ – rostoucí trend (40 % párů)
  - rostoucí tolerance, dříve nemyslitelné
  - problém bydlení
  - manželství neodmítáno, v budoucnu plánováno
- SINGLES:
  - nechtějí do vstupovat do manželství → kariéra, osobní záliby více sexuálních partnerů X osamělost a izolace
  - tlak vrstevníků, kteří v manželství žijí
  - CELIBÁT: zákaz manželství a sexuální aktivity pro duchovenstvo
- REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ:
  - právní překážka manželství, v ČR od 2006
  - homoparentalita, výchova a adopce dětí?
  - Švédsko, Nizozemsko, Dánsko, Španělsko, Norsko, většina Kanady…
FEMINISMUS JAKO IDEOLOGIE ŽENSKÉHO HNUTÍ:
- dnešní feminismus – hnutí usilující o dosažení politické, ekonomické a sociální rovnosti m a ž
  - diskriminace žen jako problém k diskusi – na základě biologických rozdílů
- VZNIK: 2. pol. 19. st. – původně problém volebního práva (Mary Wollstonecraft: „Obrana práv žen“: 1920 USA, 1923 VB – Suffražetky (Emmeline Pankhurst)
- dnes: stejné mzdy ?, zastoupení na kandidátkách, potraty, zneužívání žen, domácí násilí
- teorie genderových: rozdílů/ nerovnosti/ útlaku
Typy feministických teorií, rozdíl, nerovnost, útlak
GENDER: (lat. genus), kulturní rozdíly mezi ženy a muži, sociální rozdíly pohlaví
- není univerzální (liší se v různých dobách a společnostech) x pohlaví (univerzální)
- princip a podstata: nerodíme se jako muži a ženy ale učíme se tak chovat  *očekávání
- GENDEROVÉ VZORCE: rozdílné pro chlapce a dívky
  - chlapci – silnější, racionálnější, agresivnější, dominantnější
  - dívky – méně silné, emotivní, submisivnější, dokonalá matka??
  - ve škole: preference předmětů, výběr jiných oborů změna dnes (feminističtější?)
  - profese, domácnost……, příklady genderové nerovnosti (jiné pracovní ohodnocení)
- Gender Studies o.p.s. – činnost
- Eventuálně sexualita, její formy – homo, hetero, trans, bi………….
- sexuální revoluce (60. a 70. léta)

Interakce a komunikace mezi lidmi

Interakce a komunikace mezi lidmi. Pojem komunikace, historický vývoj, druhy komunikace, sociální poznávání, konflikty a jejich zvládání, asertivita

KOMUNIKACE:
- z latinského communico – sdílet, svěřovat se
- prostředkem nejčastěji jazyk
- slouží k: dorozumívání
  - sdělování informací, myšlenek, názorů a pocitů mezi živými bytostmi
- výměna informací – základní lidská potřeba
  - nemožnost/nedostatek komunikace – vznik psychické deprivace/choroby
- SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE/INTERAKCE: proces, v jehož rámci dochází k přenosu informací z jednoho sociálního subjektu na jiný

HISTORIE KOMUNIKACE:
- 5 EPOCH ROZVOJE KOMUNIKACE:
  - Epocha znamení a signálů: pravěk, dorozumívání pomocí primitivních signálů, znamení a omezených znaků
    - krátká a jednoduchá sdělení
  - Epocha mluvení a jazyka
  - Epocha psaní: starověk, sdělení pomocí znaků – vynález abecedy
    - akustické vnímání nahrazeno vizuálním
    - písmo (přenos a archivace informací)
  - Epocha tisku: středověk, 15.století – Johannes Guttenberg, vynález knihtisku
    - vytvoření většího počtu kopií
  - Epocha masové komunikace: novověk
- MASOVÁ KOMUNIKACE: sdělení produkují a rozšiřují masmédia
  - PŘÍČINY: 19. století: rozmach tisku
    - 1. pol. 20. století: rozšíření filmu, rozhlasu a televize
  - ZNAKY: jednosměrná (bez zpětné odezvy)
    - příjemce anonymní/žádný, skupina příjemců je různorodá
STRUKTURA (PROCES) KOMUNIKACE:
- PROCES: komunikátor → sdělení → symboly → (komunikační kanál) → příjemce (→ reakce)
  - KOMUNIKÁTOR = řečník/pisatel, vysílá zprávu/sdělení
  - KOMUNIKÉ: obsah sdělení
  - symboly: řeč, písmo
  - KOMUNIKAČNÍ KANÁLY: řečový, písemný, sms, e-mail
  - příjemce = recipient, přijímá vyslanou zprávu → KOMUNIKANT
- KONTEXT:
  - situace, ve které komunikace probíhá
  - VNITŘNÍ SLOŽKA (to co se odehrává v nás, jak na nás informace působí)
  - VNĚJŠÍ SLOŽKA (prostor, kde se nacházíme, lidé a jejich chování, čas, …)
- KOMUNIKAČNÍ ŠUM:
  - doprovází, narušuje a zkresluje komunikační proces
  - PŘÍČINY ŠUMU:
    - fyzické: hluk, porucha telekomunikační sítě
    - fyziologické: vady zraku, sluchu, výslovnosti
    - psychologické: předpojatost, klamné úsudky, uzavřenost, emoce
    - sémantické: odlišný jazyk, používání slangu/argotu/cizích termínů

ZÁKLADNÍ TYPY KOMUNIKACE:
- MEZIOSOBNÍ = INTERPERSONÁLNÍ: vzájemná komunikace mezi dvěma nebo více jedinci
- SKUPINOVÁ: vzájemná v menší skupině
  - komunikační sítě: každý s každým, kruh, vidlice, řetěz, hvězdice
  - KRUHOVÁ – každý komunikuje s každým
  - ŘETĚZOVÁ – zpráva předávána od jedince k jedinci
  - OHNISKOVÁ – jedna osoba mi hlavní postavení, od ní informace vycházejí a k ní se informace vracejí (např. učitel a žáci při vyučování)
- MASOVÁ: velká skupina, bez zpětné vazby
DALŠÍ DĚLENÍ KOMUNIKACE:
- VERBÁLNÍ (slovní komunikace)
- NEVERBÁLNÍ (mimoslovní):
  - prostředky:
    - PARALINGVISTIKA: hlas, intonace, přestávky, dikce, rychlost
    - MIMIKA: proměny v lidském obličeji změna výrazu
      - odráží náš vnitřní psychický stav (pocity empatie, antipatie, zlosti, radosti, smutku…)
      - horní polovina obličeje – spíš negativní emoce X dolní polovina obličeje – spíše pozitivní emoce
      - VIZIKA: komunikace očí (délka očního kontaktu, pohyb očí/obočí)
    - PROXEMIKA: komunikace založená na posuzování vzdálenosti mezi komunikujícími osobami
      - PROXEMICKÉ ZÓNY:
        INTIMNÍ ZÓNA: vzdálenost asi kolem 30 cm
        pouze naši intimní přátelé, rodina, můžeme se navzájem se dotýkat
        OSOBNÍ ZÓNA: cca 75 cm (35-120 cm)
        přátelský kontakt, možnost eventuálních dotyků
        SOCIÁLNÍ ZÓNA: asi 2 m (120-360 cm)
        neosobní jednání, obchodní či služební styk, komunikace ve skupině
        VEŘEJNÁ ZÓNA: 3,5 do 7 m (>360 cm)
        nepříliš osobní komunikace, která neumožňuje debatu/řešení problémových situací
    - POSTURIKA: postoj a držení těla
      - komplexním držením těla, napětím nebo uvolněním, nakloněním, polohami rukou, nohou, hlavy, směrem natočení těla
      - signalizuje emoční stav, stupeň zaujetí, postoj k partnerovi a jeho sdělení
    - GESTIKA: základním prvkem gesta = pohyby rukou, hlavy, nohou
      - zastupují slovní projev, zvyšují názornost řečeného
      - KINEZIKA – pohybová stránka komunikace, charakteristické pohyby člověka (styl chůze)
    - HAPTIKA: komunikace prostřednictvím doteků, hmatů
      - doteky mají různé významy – formální, neformální, přátelské, intimní…
      - nejčastější dotek – podání ruky
    - IMAGE + PROSTŘEDÍ
  - kulturní rozdíly: KONTAKTNÍ (Italové, Francouzi, Japonci, Španělé, Jihoameričané) X NEKONTAKTNÍ (Američané, Australané)
- SYMETRICKÁ X ASYMETRICKÁ (účastníci mají rozdílné sociální postavení (nadřízený-podřízený)
- HARMONICKÁ X KONFLIKTNÍ
- soutěživá (kompetitivní) X spolupracující (kooperativní)
- FORMÁLNÍ X NEFORMÁLNÍ
KOMUNIKAČNÍ STYLY:
- dvě komunikační roviny – racionální X emoční
- KONVENČNÍ: u pozdravů, seznamování, lichotek, poklon
  - hrají zde roli emoce – upravují se podle obsahu diskuze
- KONVERZAČNÍ: funkcí stylu je výměna informací, názorů, sebeprosazení, pobavit (konverzace při jídle, diskuze, společenská zábava)
  - citové projevy – pozitivní
- INTIMNÍ:
  - citové projevy – výrazné, pozitivní/negativní.
- RÉTORIKA
STYLY KOMUNIKACE:
- MANIPULACE V KOMUNIKACI: nepřímo agresivní, snaží se druhé skrytě ovládat
  - emoční vydírání, nenápadně porušuje práva druhých
- komunikační fauly
- Konflikt, druhy konfliktu, řešení
- PASIVITA: člověk ustupuje, přijímá myšlenky, pocity, potřeby a názory druhých (vzdává se svých vlastních)
  - pocit ztráty vlastních hodnot
  - neúčinná, ničeho nedosáhneme
- AGRESIVITA: předkládání svých myšlenek, názorů…, vynucování si jejich přijetí druhými
  - nežádoucí – vyvolává buď protiútok nebo pasivitu
- ASERTIVITA: zdravé, přiměřené sebeprosazení
  - INTERAKTIVNÍ – umožňuje vyjádřit vlastní myšlenky, pocity…, přijímá myšlenky pocity a potřeby druhých
INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY:
- SPOLEČENSKÉ VZTAHY: vztahy mezi malými a velkými skupinami → sociologie
- OSOBNÍ/MEZILIDSKÉ VZTAHY: vztah člověka k člověku → sociální psychologie
SOCIÁLNÍ PERCEPCE:
- vnímání a poznávání druhých lidí
- proces vnímání v němž z vnějších projevů druhého člověka usuzujeme jeho vnitřní charakteristiky
- sociální vnímání + hodnocení vnímaného
- SUBJEKTIVNÍ X VÝBĚROVÉ
- ZPŮSOBY POZNÁVÁNÍ DRUHÝCH:
  - VERBÁLNÍ:
  - NEVERBÁLNÍ:
- PRVNÍ DOJEM
CHYBY PŘI SOCIÁLNÍ PERCEPCI:
- zdrojem chyby je pozorovatel:
  - HALO EFEKT: jedna vlastnost zastíní ostatní, chyba prvního dojmu, ovlivnění prvním nápadným rysem
  - LOGICKÁ CHYBA: některé vlastnosti logicky souvisejí (vysoký a statný muž – energický, odvážný, rozhodný)
  - EFEKT SOCIÁLNÍHO POSTAVENÍ: např. přisuzujeme vlastnosti obvyklé této profesi
  - EFEKT SHOVÍVAVOSTI: přehlížení vlastnosti
  - SOUKROMÁ TEORIE OSOBNOSTI: má-li někdo vlastnost X, musí mít také vlastnost Y
  - PROJEKCE (autoprojekce): tendence posuzovat druhého dle sebe
  - PŘEDSUDKY STEREOTYPY: zkreslující a zjednodušující způsob vnímání druhých, není z naší zkušenosti
    - usnadňují orientaci (rychlé zpracování, zkreslení)
    - nelze aplikovat na každého jednotlivce
    - AUTOSTEREOTYPY: členové skupiny si vytváří sami o sobě
      - obvykle idealizované
    - HETEROSTEREOTYPY: členové skupiny vytváří o jiných soc. skupinách
      - kritické, odsuzující