Stát, politické strany

  •  
  • STÁT:
    • DEFINICE: forma organizace lidské společnosti 
      • instituce ovládající obyvatelstvo na určitém území za pomoci legitimního násilí (právního celku)
    • SUVERENITA, SVRCHOVANOST, 3 složky státní moci
    • SOUČASNÝ STAV: cca 200 svrchovaných států (193 OSN) 
      • 10 největších států: Čína, Indie, Spojené státy americké, 
    • pojmenování: 15. st. lat stato = ústava/řád
      • dříve: polis, civitas, impérium, Sv. říše římská
    • VZNIK STÁTU: 
      • 1. státy 4000 PNL → řecké polis (8. st. PNL → moderní státy (16.–17. st)
      • vznik státní byrokracie, armáda, jednotný daňový systém, diplomatické vztahy, … 
    • PODSTATA STÁTU: znaky státu
      • území – suchozemský prostor, vnitřní. i pobřežní vody, prostor nad i pod nimi
      • obyvatelstvo – osoby obývající dané území a spadající pod státní moc
      • státní organizace – orgány státní moci (parlament, vláda, soudy + administrativní aparát, armáda, policie
  • ZÁKLADNÍ POLITICKÉ DOKTRÍNY:
    • INDIVIDUALISMUS (liberalismus): suverenita jedince nad suverenitou celku
    • KOLEKTIVISMUS: jednotlivec celku podřízen (socialismus, komunismus, organicismus), legitimace autoritativních režimů
  • DĚJINY ČESKÉ STÁTNOSTI (v bodech):
    • Sámova říše
    • Velká Morava
    • České království (S.I.R.)
    • Habsburská monarchie
    • Československá republika
    • Česká republika
  • TEORIE VZNIKU STÁTU:
    • NÁBOŽENSKÁ (stát je božského původu – Vatikán)
    • SMLUVNÍ: právním důvodem (smlouva mezi lidmi), zrušení přírodního stavu  zorganizování se, 3 různé koncepce vytvořili: Hobbes, Rousseau, Locke
    • MOCENSKÁ
    • PATRIARCHÁLNÍ 
  • FUNKCE STÁTU:
    • VNITŘNÍ: 
      • garant lidských práv a svobod
      • zachování řádu a spravedlnost
      • obrana
      • ekonomika, školství, zdravotnictví, kultura, soc. zabezpečení
    • VNĚJŠÍ:
      • mezinárodní bezpečnost
      • světový mír
      • integrace
      • spolupráce
      • obrana
  • PRÁVNÍ STÁT: existence právního řádu (= soubor všech právních předpisů ve státě), fungování nezávislého soudnictví
  • FORMY STÁTU: dle různých hledisek
    • rozdělení podle hlavy státu: volená či dědičná funkce
      • MONARCHIE: doživotní vláda panovníka (král, císař, kníže, vévoda, sultán)
        • absolutní (neomezená)/konstituční (omezení parlamentem) /parlamentní (reprezentační funkce)
      • REPUBLIKA: hlava státu volená přímo/nepřímo
        • prezidentská (Rusko, USA) /parlamentní (ČR)/poloprezidentská (Francie)
    • podle územně–správního členění:
      • UNITÁRNÍ: jednotné státy s jedinou vládou
        • Finsko, Francie, ČR, Slovensko, Irsko, Nizozemí
      • FEDERACE: sdružení států na základě společné ústavy, jako suverén vystupuje pouze celek:
        • USA (50 států), Ruská federace (21 federálních republik), Spolková republika Německo (16 spolkových zemí), Rakousko (9 spolk. zemí), Švýcarsko (26 kantonů)
      • KONFEDERACE: volná smluvní sdružení samostatných států, přechodné sdružení (Švýcarsko)
      • UNIE
    • podle režimu:
      • DIKTATURA: potlačování lidských práv, nepřipouštění opozičních názorů, neomezená vláda, násilí, nedodržování vlastních zákonů (S. Korea, Bělorusko)
      • DEMOKRACIE: vláda lidu
        • realizace základních práv a svobod
        • principy: suverenita lidu (držitelem moci je lid), dělba moci, princip parlamentarismu (volby – obměna zákonodárné moci)
  • SOCIÁLNÍ STÁT:
    • od pol. 19. st.
    • zákl. úkoly: zabezpečení přijatelného existenčního minima; pomoc starým, zdravotně postiženým, nezaměstnaným, …
    • jeho problémy: krize soc. státu – tempo růstu výdajů je velké, stárnutí populace, náklady na byrokracii, úpadek hodnot
  • POLITICKÝ PLURALISMUS:
    • lat. plus = více – větší množství politických subjektů
    • 1. teorie po. pluralismu – Arthur F. Bentley: „Proces vládnutí“
      • dynamický děj – větší množství skupin  vznikají, zanikají, ovlivňují se, tlačí na sebe, vyhrávají a prohrávají, jedna střídá druhou
    • stát pouze registruje toto dění
    • ZÁKL. SUBJEKTY POL. PLURALISMU
      • politické strany, zájmové skupiny, církve, spolky, odbory, nevládní organizace
      • snaha o prosazení vlastních zájmů v max možné míře
      • konečná fáze – kompromis, konsenzus (slouží k užitku všem?) (nenásilně, na základě demokratického právního řádu)
  • POLITICKÉ STRANY: hlavní subjekty pluralismu
    • definice: dobrovolné organizace – podíl na státní moci, ucházejí se o podporu občanů (voličů)
    • právní základ: stranický program – ekonomika, zahraniční politika, zdravotnictví, školství, …)
    • historie: 
    • VZNIK POLITICKÉ STRANY: 
      • zápisem do evidence = registrace na ministerstvu vnitra
      • tříčlenný výbor, 1000 sympatizantů, stanovy = organizační řád
      • občané ČR, starší 18, členství pouze v 1 straně, dobrovolné
      • oddělenost od státu
    • ZÁNIK POLITICKÉ STRANY:
      • rozpuštěním, sloučením, rozhodnutím národního soudu na návrh vlády či prezidenta (extremismus), nepředložení roční finanční zprávy PS
    • ROZDĚLENÍ:
      • dle ideologie: konzervativní, liberální, socialistické, komunistické, křesťanské,..
      • dle šíře spektra: ideologicky úzké, catch–all parties (všelidové)
      • pravolevé spektrum: pravice, levice, střed (lineární schéma)
        • dnešní pravolevá osa – „ekonomická“ – tvorba a rozdělování bohatství
  • FINANCOVÁNÍ POLITICKÝCH STRAN:
    • INTERNÍ ZDROJE – příspěvky + další příjmy (pronájmy, prodeje, spol. akce
      • příspěvek na činnost: stálý příspěvek na mandát 
        • do PS: 6 000 000 Kč/rok pro stranu/hnutí s 3 % hlasů ve volbách – za každý 0,1 více + 200 OOO až do 5 %)
        • poslanec/senátor: ročně 855 000 Kč, zastupitelstvo kraje 237 000 Kč
      • příspěvek na úhradu volebních nákladů do PS (nad 1,5 % – každý hlas = 100 Kč (EP 30 Kč nad 1 %)
    • EXTERNÍ ZDROJE – sponzorské dary, půjčky a úvěry, státní příspěvky
  • ČESKÉ POLITICKÉ STRANY:
    • KOALICE: spojenectví, volební = před volbami, vládní = po volbách (typické pro systém poměrného zastoupení), jednobarevné či vícebarevní vlády
    • OPOZICE:
    • současný stav, 
  • STRUKTURA POLITICKÉ STRANY:
    • voliči X členové (stranická byrokracie, straničtí aktivisté, leadeři
  • Znalost českého politického spektra – parlamentní politické strany a jejich leadři

Demokracie, volby

  • DEMOKRACIE:
    • původ jména: z řečtiny démos (lidd)+ kratos (vláda)
    • DEFINICE: „vláda lidu, lidem, pro lid“ Abraham Lincoln – 3 postuláty
      • dnes: vláda lidu, který jí vykonává přímo nebo nepřímo (zástupci)
    • demokracie jako forma vlády
    • jako světový názor – životní způsob a přístup k životu
      • ústřední hodnota a základními atributy = svoboda, tolerance, schopnost kompromisu, respektování druhých lidí
    • starověká demokracie: Athény – státník Periklés = 1. stratég
      • lidový sněm (svobodní muži občané starší 20 let)
    • dnes: kořeny v 17 –18. st. – hledání ideálního typu
    • oddělení státních mocí:
      • Locke
      • Montesquieu
    • Základní charakteristika reálné demokracie – v bodech, stručné vysvětleni
      • státní moc odvozena od lidu (suverenity)
      • pravidelné svobodné volby – každý občan má možnost účastnit se voleb, rozhodovat dění ve státě, nemůže být ovlivňován, dochází k obměně politických funkcích v právně daném časovém intervalu
      • stát slouží lidem ne lidé státu
      • dodržování LP
      • právní stát, vláda práva
      • rozdělení státní moci (zákonodárná, výkonná, soudní) – vzájemná kontrola princib brzd a rovnovah???
      • nezávislé soudy – spravedlivý, neuplatitelný, rozhodování dle platných zákonů
      • politický pluralismus a konkurence PS
      • vláda většiny + práva menšin
      • decentralizace státní moci
      • ekonomický systém založený na tržní ekonomice
      • sociální spravedlnost, pomoc starým a nemocným, …
    • Pojetí většiny v demokracii:
      • absolutní většina – více než polovina při rozhodování mezi alternativami
      • relativní většina – 3 či více alternativ – vyhrává ta co má více stoupenců
      • kvalifikovaná většina – „větší většina“, př.: 3/5 všech poslanců
    • základní formy demokracie
      • zastupitelská – převážně užívaná – volba zástupců ve veřejných volbách
        • kritika: vládne jen uzavřená skupina (mocenská elita – teorie elit)
        • většina vnucuje názor menšině (tyranie většiny)
        • vláda státníků ne odborníků
      • přímá demokracie
        • referendum – všelidové hlasování
        • Švýc, Maď, Rum: iniciativa – možnost skup občanů iniciovat * nového zákona (ne ČR)
        • odvolání
        • nevýhody: časově i finančně náročné, zodpovědnost a znalost problémů padá i na voliče, polarizuje společnost
  • LIDSKÁ PRÁVA
    • definice: práva fyzických osob, jednotlivců – subjektivní veřejná práva, vycházejí z konceptu přirozeného práva
    • základní vymezení: právo na život, osobní svobodu, svobodu projevu a pohybu, svoboda sdružování, shromažďování, zákaz mučení, nelidského zacházení, nucených prací, …
    • přirozené právo: novověk – myšlenka nezcizitelných práv 
      • daná člověku na základě lidství (právo na život, majetek, svobodu, …)
      • nezávislé na státě – stát ochráncem
      • Hugo Grotius, John Locke
  • 1776 – Deklarace nezávislosti USA
  • 1789 – Deklarace práv člověka a občana (Francie)
  • 1791 – Bill of Rights – 10 dodatků 1. ústavy USA (z r. 1788)
  • 1919 – Společnost národů (rada OSN pro LP)
  • příklady integrací ochraňujících LP – po světových válkách ( pošlapání všech základních principů)
    • KBSE, OBSE, Rada Evropy, 
    • Evropský ombudsman – Evropský veřejný ochránce práv, šetří stížnosti občanů (Emily O’Reilly)
    • nevládní mezinár. org.: Amnesty International, Human Rights Watch, (Amnesty international ČR –1991)
  • 1948 – Všeobecná deklarace lidských práv (30 článků) – schválen valným schromážděním OSN
  • 10.12: Světový den LP
  • Demokracie v ČR od r. 1948
    • Charta 77: okolnosti vzniku
      • hlavní představitelé: Václav Havel
      • mluvčí: Jan Patočka, Jiří Hájek, Václav Havel
      • signatář, Anticharta
    • změny po roce 1989
    • úřad ombudsmana: ochránce práv, 1. český – Otakar Motejl, dnes – Anna Šabatová
  • LZLP jako součást Ústavního pořádku ČR (od r. 1992, * v r. 1991)
    • LZPS = Listina základních práv a svobod
    • Hlava I – obecná ustanovení (lidé jsou si rovni, základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné)
    • Hlava II – lidská práva a základní svobody
      • oddíl I – základní práva a svobody (práva na život, nikdo nesmí být zbaven života)
      • oddíl II – politická práva (svoboda projevu, svoboda shromažďování se)
    • Hlava III – práva národnostních a etnických menšin 
    • Hlava IV – hospodářská, kulturní a sociální práva (svobodná volba povolání, zaměstnanec má právo na odměnu za práci)
    • Hlava V – práva na soudní a jinou ochranu
    • Hlava VI – ustanovení společná (pojmem „občan“ se rozumí občan České a Slovenské Federativní Republiky) 
  • VOLBY: 
    • definice: akt, při kterém voliči vybírají své zástupce do určitých funkcí či orfģánů
    • charakteristika:
      • svobodné (právo volby mezi politickými subjekty) a pravidelné
      • jeden ze základních pilířů demokracie
      • nejdemokratičtější způsob výběru
      • nejběžnější projev politické participace
      • základní principy: 
        • všeobecnost – všichni občané po dovršení minimální věkové hranice
        • rovnost – každý hlas má stejnou váhu
        • tajnost – neexistuje kontrola hlasování
        • přímost (někdy nepřímé)
    • druhy voleb
    • význam voleb:
      • pokojná obměna vlády (rady města, kraje, …) – výběr reprezentantů
      • vyjadřují mínění voličů
      • udělují legitimitu parlamentu a vládě
    • volební systémy = zákonem stanovený způsob voleb
      • 2 základní podoby:
      • poměrný (proporcionální): hlasy – procenta – mandáty
        • základní hranice pro vstup do zákonodárného sboru = 5 %
        • př.: poslanecká sněmovna parlamentu ČR
      • většinový (majoritní) – vítěz bere vše (zvolen 1 kandidát v daném obvodu)
        • 2 základní modifikace: jednokolový x dvoukolový (nad 50 %)
        • př.: senát, prezident
        • důsledky: méně spravedlivý, snížení počtu politických stran (politický dualismus), malé strany nemají velkou šanci na úspěch, x stabilní vláda (tvořená 1 stranou, bez koalice)
    • Volby do PS PČR:
      • zásada poměrného zastoupení, právo volit má občan ČR dovrší 18 let 2. den voleb (svéprávný)
      • přiřazování mandátu dle d’Hondtovy metody: mandáty podle pořadí na kandidátkách (preferenční hlasy –4,5 % mohou pořadí změnit)
      • lze volit kdekoliv (v zahraničí), mimo volební okrsek (voličský průkaz)
      • republikové mandátové číslo = celkový n hlasů / 200
      • současný stav
    • Volební právo = právo volit, účastnit se voleb