Středověká filozofie

Otázku zpracovala Sára Šináglová

STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE

  • Spojena s tím, že se křesťanství prosadilo jako hlavní náboženství Říše římské
  • Střet antické filozofie a křesťanského myšlení
  • Rozdělena do 2 období 
    • Patristika (2. – 8. Století)
    • Scholastika (9. – 15. Století)

Patristika

  • Označuje se také za filozofii církevních otců (pater= církevní otec)
  • Křesťanství se mísilo s antickou filosofií a kriticky ji hodnotilo. Můžeme to tedy nazvat jako střet křesťanství s pohanstvím (antika), či střet víry s rozumem

SVATÝ AUGUSTIN (354-430)

  • Matka byla křesťanka a otec pohan. Nejprve vedl život rozmařilého Římana. Už v 18 letech měl nemanželské dítě, kradl a jiné. Ve 32 letech se dal na křesťanskou víru.
  • Usiloval o spojení novoplatonismu a křesťanství- v podstatě ho převzal jako myšlenky a přepsal ho do křesťanského obrazu
  • Učení o predestinaci = předurčení (ne každý je hoden spásy a toto rozhodnutí náleží Bohu, ten osvobodí jen předurčené- Adam si po hříchu s Evou mohl vybrat, jaký důsledek vyplyne pro lidstvo →dědičný hřích)
  • Dílo O boží obci– božská a pozemská obec spolu vedou neustálý boj (možno označit jako boj obce boží= vyvolení s obcí satanovou= zatracení), církev je prostředník mezi nimi
  • Boj duše a Boha– duše je Bohu zároveň blízká i vzdálená
  • Popíral objektivní existenci času – existuje jen v lidské duši (prožívání)
    • Minulost = to, co už není (označoval jako přítomná vzpomínka)
    • Budoucnost =to, co ještě není (označil jako přítomné očekávání)
    • Přítomnost = to, co je, ale stále nám uniká, pouhý moment zvratu budoucího v minulé (nazýval bezprostředním prožíváním)
  • ZLO– Bůh stvořil vše, ale zlo ne. Zlo je jen nepřítomnost dobra, stejně jako tma je nepřítomností světla
  • citát:„Věř, abys porozuměl!“
  • Díla: Vyznání (introspekce – hlubiny vlastní psychiky), O boží trojici, O obci boží, O nesmrtelnosti duše

Scholastika

  • Snaží se systematizovat veškeré vědění 
  • Hledala poměr mezi teologií a filozofií, mezi vírou a rozumem
  • Snažila se proniknout do pravé víry
  • 3 období
    • Raná scholastika (9. -11. Století)
    • Vrcholná (asi do roku 1300)
    • Pozdní (14. – 15. Století)
  • Charakteristický pro tuto dobu je spor o univerzálie = obecniny, základní pojmy

 opakem jsou jednotliviny= konkrétní věci/ předměty

  • Realisté– obecný pojem existuje před věcí a nezávisle na ní

– obecniny před jednotlivinami – Napřed je obecný pojem strom, až pak je konkrétní pojem Dub

  • Umírnění realisté– obecný pojem existuje ve věci 
  • Nominalisté– obecný pojem existuje až po věci, nejprve je jednotlivina, až pak obecnina→ nejprve máme konkrétně dub a pak ho ho můžeme zařadit do obecné kategorie strom

PIERRE ABÉLARD

  • tvrdil, že obecný pojem pro Boha existuje před věcmi, pro člověka po věcech
    • ante res- univerzálie před věcmi = pohled boží
    • in rebus- univerzálie ve věcech= pohled věcí samotných 
    • postres- univerzálie po věcech= pohled lidí

ANSELM Z CANTERBURY

  • realista
  • snažil se dokázat boží existenci (ontologický důkaz)

→Pokud si představíme něco, nad co si nelze představit nic vyššího, pak to musí existovat

→to je Bůh= není nic většího, je tou nejvyšší obecninou 

TOMÁŠ AKVINSKÝ (1225-1274)

    • nejvýznamnější postava scholastiky
    • snažil se spojit Aristotelovo učení s křesťanstvím
    • obecniny existují před věcmi (ideje u Boha), ve věcech (v jejich formě/složení) i po věcech (jako pojmy)
  • Dvojí pravda 

Filozofie může být v rozporu s náboženstvím. Proto přišel s teorií pravdy zjevné (víra) a pravdy přirozeného lidského rozumu, obě mají základ v bohu a doplňují se 

  • 5 důkazů boží existence
    1. Důkaz pohybu – Bůh je první hybatel a udržovatel pohybu 
    2. Důkaz příčin – vše má svou příčinu – prvotní příčinou všeho je Bůh
    3. Důkaz z nahodilého – existuje nutnost příčin v přírodě, ze kterých vyplývá konkrétní účinek – prvotní nutností ze sebe sama je Bůh
    4. Důkaz z dokonalosti – nutnost existence nejvyššího jsoucna a hodnoty – Boha
    5. Důkaz z účelnosti přírody – vše je uspořádané od nejjednoduššího k složitějším, vše směřuje k cíli – vše má svůj smysl, nejvyšším je Bůh
  • Dílo: Suma teologická

WILLIAM OCCKAHAM

  • Univerzálie/obecniny neexistují, existují pouze jednotliviny (konkrétní věci)
  • Occkhamova břitva= „Nejjednodušší vysvětlení je správné“ 

každou teorii bychom měli „ořezat od zbytečností“, aby zůstalo jen to nezbytné

  • Díky jeho tvrzení, že boha lze poznat jen podle jeho zjevení a ne rozumem, se později oddělila filozofie od teologie