Antická filozofie

Otázku zpracovala Sára Šináglová

ANTICKÁ FILOZOFIE

  1. století př. n. l. – 529 n. l. (uzavření Platonovy univerzity)

DĚLÍ SE DO TŘÍ ETAP

  1. Předsokratovské období (7-5 stol. p.n.l)
  2. Klasické období (5-4 stol. p.n.l)
  3. Helénistické období a pozdní antiky (4-1 stol. p.n.l)

Principy

  • Svět má řád, kterému vše podléhá i člověk- tento řád se nazývá logos
  • Člověk má rozum, díky němuž je schopen racionálně uvažovat a poznávat 

Předsokratovské období

-Filozofie přírody

-Základní ideou je ARCHÉ= pralátka, základ, ze kterého vše vzniklo

NEJVÝZNAMĚJŠÍ PŘEDSTAVITELÉ

Milétská škola- THÁLES Z MILÉTU

  • Matematik, astronom
  • Tvrdil, že arché je voda a že z ní vše vzniklo. Vesmír je bublina. Uprostřed té bubliny je Země. Celá bublina pluje na oceánu
  • Vyznával panteismus (mnohobožství) – „Svět je plný bohů“

PYTHAGORAS ZE SAMU

  • Jako první se označil filozofem a svět nazval kosmem
  • Pythagorova věta– Součást obsahu čtverců nad odvěsnami se rovná obsahu čtverce nad přeponou pravoúhlého rovinného trojúhelníku
  • ČÍSLO je základ všeho, určuje řád a vztahy ve světě, rozměr kosmu
  • Číslo 1= podstata všeho, 7=zdraví, 8= láska, 10= dokonalost
  • Mezi čísly panuje harmonie
  • Věřil také v převtělování–  Duše je nesmrtelná a s každým převtělením se očišťuje. Cílem je duši vysvobodit z tohoto koloběhu a plně ji očistit
  • PYTHAGORSKÁ ŠKOLA
    • Měla znaky bratrstva- při vstupu museli odevzdat majetek, nosili stejné šaty 
    • Slib skromného zdrženlivého a zpytování svědomí
    • Pythagoras přednášel hlavně v noci
    • Uzavřená v roce 529 císařem Justiliánem

HERAKLEITOS Z EFEZU

  • Temný filozof
  • Logos = společný prvek všeho, vše je řízeno rozumem
  • Podstatou světa je oheň, který se rozněcuje a zhasíná. Je příčinou vzniku, zániku a neustálé změny věcí. Věci se mění ve své protiklady a pak zanikají, tak jako vzněcuje a zhasíná oheň. Vznícení započíná změnu v protiklad, která je dokončena zhasnutím. V tomto koloběhu panuje mezi protiklady harmonie. = DYNAMICKÁ KONCEPCE JSOUCNA
  • To co je na protikladech zlé, umožňuje i to dobré: „Nemoc činí zdraví příjemným a dobrým, hlad nasycení, únava odpočinek.“
  • Svět je neustálá změna a jeho podstatou je dění
  • citáty: 

„Pantha rhei“ = vše plyne (nic není definitivní a stálé, všechno se proměňuje)
„Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky“- řeka, do které vstoupíš podruhé není nikdy stejná ( voda stále proudí) a ani člověk není stejný, mění se, získává zkušenosti

 

ELEATÉ= zabývali se vztahem mezi pravým poznáním a pouhým zdáním

Epistémé=pravé poznání – výsledek práce a rozumu 

Doxa= klam smyslů

 

PARMENIDÉS

  • Monismus- vše lze odvodit na základě 1 principu
  • Jediné pravé poznání je rozumové 
  • Existuje jediné bytí – neměnné, nedělitelné, nebytí neexistuje a tím neexistuje ani pohyb- je jen pouhým zdáním

ZENÓN Z ELEJE

  • Žák Parmenida
  • Aporiemi= důkaz neexistence pohybu
  • 4 paradoxy
  1. Achilles a želva= Když chce Achilles dohnat želvu v bodě A, želva už je v bodě B. Když chce Achilles dohnat želvu v bodě B, želva už je v bodě C. Achilles zmenšuje vzdálenost mezi nimi, ale želvu nikdy nedožene.
  2. Letící šíp= pozorujeme-li šíp v jakýkoli okamžik jeho pohybu, je na jednom místě, v němž je v klidu. Je-li v klidu v každém okamžiku, je v klidu v čase. Znamená to, že se nepohybuje.

Atomisté – reagovali na problém bytí/nebytí, pohybu/klidu

DÉMOKRITOS

  • Žák Leukippa (založil a formuloval základní myšlenky atomismu + pojem determinismus- logický zákon dostatečného důvodu- nic se neděje nadarmo, vše se děje nutně
  • Zabýval se jsoucnem, to viděl v jednotě atomů a nejsoucno představovalo prázdno, ve kterém se atomy pohybují.
  • Spojováním atomů i vznikají věci i lidské duše= směs atomů a prázdna
  • Spojení je vždy jen dočasné

KLASICKÉ OBDOBÍ

Filozofie se začíná obracet k člověku

Sofisté= učitelé moudrosti

  • Slibovali, že naučí lidi mluvit, myslet a jednat, aby mohli být politiky. Za své služby si brali peníze. 
  • Nevěřili v absolutní pravdu a její poznání – pravdu má ten, kdo dokáže svou pravdu nejlépe obhájit nebo o ní přesvědčit posluchače
  • Gnozeologický relativismus= nelze dosáhnout trvale platného poznání

SOKRATES (469 – 399 př. n. l.)

  • Kritizoval sofisty za to, že si nechali platit za své služby
  • Sám nic nenapsal, o jeho myšlenkách víme z díla „Platonovy dialogy“, které napsal jeho žák Platon
  • METODA DIALOGŮ– chodil po Athénách a rozmlouval s lidmi. V dialogu kladl své protistraně otázky tak dlouho, dokud si dotyčný neuvědomil své nevědomí o daném problému. Dalšími otázkami pak přivedl dotyčného ke správné definici a pochopení daného pojmu.

Např. – Co je spravedlnost a nespravedlnost? Položí několik otázek, člověk si uvědomí, že to neví. Dalšími otázkami mu pomůže pojmy definovat a dotyčný tak začne jednat. 

„Nelze jednat nespravedlivě, když víme, co je spravedlnost.“

  • Zabýval se etikou- hlavní cíl lidí by mělo být dosažení blaženosti, té lze dosáhnout jen ctnostným životem. Nejdůležitější ctnosti- moudrost, skromnost, statečnost, spravedlnost 
  • „Vím, že nic nevím“ (naše poznání je vždy jen částečné)

PLATÓN (427 – 347 př. n. l.)

  • Žák Sokrata
  • Jeho vlastní jméno bylo Aristokles, „pseudonym“ Platon znamenal široký v zájmech i vědomostech
  • 387 p. n. l. založil v Athénách Akademii
  • Poznat můžeme pouze rozumem
  • Rozpomínání – Lidská duše existuje ještě předtím, než se vtělí do lidského těla, je nesmrtelná. Učení a poznání je podle Platona rozpomínání duše na to, co už dávno zná a co prožila za všechna vtělení. Duše je tedy odrazem ideálního světa, vše ostatní je jen nedokonalý odraz světa ideí.

Platónova nauka – WikipedieDuše před vtělením nazírala na ideje, na které se může rozpomenout, když se očistí od smyslů- → Duše je spojena s idejemi rozpomínáním= ANAMNEZIS

Přírodní věci=svět jsou obrazy idejí, podílejí se tak na nich = METHEXIS

Duše = já poznává svět pomocí zkušeností

 

  • Učení o duši 

– duše je rozložena na 3 části v těle:

– Myšlení (hlava – nejvyšší část duše, která je nesmrtná)

– Vůle (hruď – smrtelná část, zaniká s tělem)

– Žádostivost (podbřišek – smrtelná část)

 

SPŘEŽENÍ S 2 KOŇMI A KOČÍMI

Kočí symbolizuje rozum

Bílý kůň vyšší city a vůli

Černý kůň vášně a pudy

Každá duše má dané vlastnosti v jiném poměru

VLÁDCI= mají duši, u které převládá rozum, je schopna poznat ideje

STRÁŽCI= převládají vášně a pudy, chtěli by poznat ideje, ale nedaří se jim to

VÝROBCI= převládá vášeň a pudy, nechtějí poznat ideje

  • 2 SVĚTY

Skutečný svět= svět idejí (dokonalý, věčný), náš svět/smyslový je pouze odrazem světa idejí (je nedokonalý a není skutečný)

Pravzory-ideje žijí ve světě idejí, jsou trvalé a nezávislé na čase a prostoru

Náš svět je napodobeninou a stínem světa idejí

Měli bychom se odpoutat od smyslového světa a usilovat o poznání idejí

Nejvyšší idea= dobro

  • Podobenství o jeskyni

Lidé jsou připoutáni ke stěně v jeskyni a pozorují stíny/ obrazy skutečného světa, které jsou vidět za ohněm. Jeden z vězňů se odpoutá a dostane se ven z jeskyně, kde vidí skutečný svět. Uvědomí si pravé poznání a to, že co dosud pozoroval, něco, co nebylo skutečné.

  • Díla

– Obrana Sokrata (o Sokratově smrti)

– Georgias (o podstatě řečnictví)

– Politeia = Ústava (o spravedlnosti) – rozdělení společnosti na 3 skupiny

– Symposion – hostina (o lásce, dobru a krásnu)

– Menon (o podstatě poznání)

– Timaion (výklad přírody – přírodní filozofie)

– Faidon (o nesmrtelnosti lidské duše, popsaná smrt Sokrata)

ARISTOTELÉS (384 – 322 př. n. l.)

  • Žák Platona a zároveň jeho největší kritik
  • Vychovával Alexandra Makedonského
  • Cca 335 p. n. l. v Athénách založil školu- LYKEION , byla to škola peripatetická- filozofování se odehrávalo při procházkách
  • Zavedl jednotu času, místa a děje do literatury
  • Věci jsou složené z látky a formy, látka je stálá, ale forma se mění. Pohyb je proces při němž dochází k tomu, že látka nabírá formu
  • Hylémorfismus= popisuje 4 příčiny jsoucna

látková (z čeho něco vyrobíme)

tvarová (představa/ tvar co vyrobíme)

účinná (to, co působí na to, abychom vyráběli, např. člověk)

účelová (k čemu je věc určená)

  • ZOON POLITIKON= člověk je tvor společenský 
  • Člověk by měl dosáhnout stavu blaženosti = nejvyššího dobra
  • Založil analytiku = logiku učení, jak právně uvažovat
  • kategorie-substance (podstata), kvantita (kolik), kvalita (jaké), vztah (k čemu), místo, čas, činnost (co dělá), trpnost (co se jí děje), poloha, vlastnictví
  • POJEM= základní jednotka lidského myšlení 

Od obecného ke konkrétnímu → nejprve někam zařadím, poté odlišuji

zvíře → savec →kočka →bengálská 

  • Soud = spojení několika pojmů dohromady

Jsou kladné nebo záporné

  • Úsudek= spojení několika soudů

Lidé jsou smrtelní → jsem člověk → jsem smrtelník

  • Důkaz = spojuje několik úsudků 

To, co chceme dokázat, musí být samo dokazatelné. Tím se dostaneme na nejobecnější úroveň, kterou pak dál nelze dokázat

To, co je, nemůže zároveň v témže ohledu nebýt

  • Premisy- z nich vychází úsudky
  • Díla

– Organon (spisy o logice)
– Fyzika, O nebi, O vzniku a zániku, O duši (přírodovědné spisy)
– Politika (politické spisy)
– Etika Nikomachova (syn Aristotela) – 10 knih s etickými spisy
– Metafyzika (spisy o obecných příčinách věcí) = kritika Platónovy nauky o idejích

 

Helénistické období

  • Dochází k mísení kultur a jejich myšlenek
  • Snaží se nalézt odpověď na otázku „Jak správně žít?“
  • Několik směrů

Stoicismus

  • Chápe filozofii jako jednotu logiky, fyziky a etiky 
  • Logika= pravdivé je to tvrzení, které nelze vyvrátit
  • Fyzika= svět funguje na principu pasivním a aktivním
  • Etika 

Žij ve shodě s přírodou a žít ctnostně a rozumně

  • Požadovali spravedlnost a lásku pro všechny
  • Lidé by měli žít asketicky- nelpět na věcech, kterých nemůžeme dosáhnout/mít
  • Lidé jsou ovládaní emocemi a afektem, od čehož by se měli odprostit/ osvobodit (stav ataraxie) a jednat klidně
  • Vrcholem je, když se člověku podaří odprostit od vnějšího světa a vášní a pudů

Epikureismus

  • Epikurejci založili Epikurovu zahradu, v níž filozofovali
  • Logika= jak zabránit omylům
  • Fyzika- atomy se mohou svobodně odchýlit 
  • Etika= jak správně žít
  • Hédonismus= dosažení slasti

Úkolem člověka je dosažení slasti

Člověk by si měl uspořádat život podle hierarchie slastí od těch trvalých, nadřazených méně trvalým

Pokud chce být člověk šťastný, musí se zbavit strachu 

  • EPIKÚROS ZE SAMU

SKEPTICISMUS

  • Pravé poznání je nemožné 
  • Skeptici vše zpochybňovali a poukazovali na omezenost poznání
  • PYRRHON Z ÉLIDY

Povaha věcí je nepoznatelná – poznáváme je jen takové, jaké se nám jeví. Pokud jsou nepoznatelné, měli bychom se zdržet úsudku a nic o nich netvrdit. Tím získáme klid.