Vesmír
– Starý zhruba 13,8 miliardy let
– Teorie velkého třesku – nejuznávanější teorie o vzniku vesmíru – Vesmír měl na začátku extrémně vysokou teplotu a hustotu a neustále se rozpíná (Velký třesk = exploze, po které se vesmír začal rozpínat
Vývoj názorů o vesmíru:
Geocentrický názor – Země je středem vesmíru
Heliocentrický názor – Slunce je středem vesmíru
Vesmírné objekty
Hvězda – těleso se zdrojem viditelného záření
Planeta – velké objekty rotující kolem hvězdy (menší planety se nazývají planetky)
Družice – obíhají kolem planet (měsíc)
Meteorit – kosmické těleso které dopadlo na povrch země
Meteor – kosmické těleso které shoří v atmosféře (padající hvězda)
Galaxie – soustava hvězd spirálového tvaru, je tvořena plynem, prachem, hvězdami a jejich soustavami
Mléčná dráha
– Galaxie ve které se nachází naše sluneční soustava
– Obsahuje 100 – 400 miliard hvězd
Sluneční soustava
– Slunce a všechna tělesa, která ho obíhají
Planety Sluneční soustavy:
– Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto
Země
– Vznik před zhruba 4,6 miliardami let
– Vznikla z prachových částic obíhajících kolem slunce
– Poloměr – 6378 km
– obvod země – 40 tisíc km
– 2/3 planety – Voda
Pohyby země
– Pohyb po oběžné dráze – příčina změn ročních období
– Otáčení kolem osy od západu k východu – příčina střídání dne a noci
Tropický rok – 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund
Hodiny, minuty a sekundy se řeší přestupným rokem
Osa (rovina ekliptiky) – ve stálém sklonu 66°50´
Roční období
Důsledky zemské rotace
– Coriolisova síla – síla působící na tělesa, která se pohybují v rotující zóně
– Odstředivá síla, zploštění země na pólech
– Slapové jevy – zvyšování a snižování hladiny vody/ příliv a odliv, závislé na poloze měsíce
→
Měsíční fáze
– Závisí na poloze slunce a měsíce vůči planetě
Nov
Úplněk
Poslední čtvrť
Skočný příliv – slunce, měsíc a země jsou v jedné rovině – nov, úplněk
Hluchý příliv – Slunce, měsíc a země svírají pravý úhel – 1. a poslední čtvrť
Měsíc
– přirozená družice země
– 384 000 km od země
Časová pásma
– 24 časových pásem, 1 pásmo – 15° = 1 hodina
– Světový čas – nultý poledník
– Nauka o mapách
– Globus – nejpřesnější, kvůli kulatému tvaru
– Základ kartografie sahá do starého Říma
Dělení map
Zobrazení podle plochy, na kterou se povrch přenáší
– Rovinné/azimutální zobrazení – plocha odvíjející se od jednoho dotykového bodu
– Válcové – Bodem je kružnice, ze které se přenáší na povrch pomocí plochy válce
– Kuželové – Bodem je kružnice, ze které se přenáší na povrch pomocí plochy kuželu
Zobrazení podle polohy konstrukční osy
Základní poloha
– Rovinná – Bod roviny se dotýká pólu
– Válcová – Dotykový bod je rovník
– Kuželová – Dotykový bod je rovnoběžková kružnice
Příčná poloha
– Rovinná – Dotykový bod je v rovníku
– Válcová – Válec se dotýká pólu
– Kuželová – Bod je poledníková kružnice
Obecná poloha
– Rovinná – bod je libovolný
– Válcová – Bod je libovolná kružnice
– Kuželová – Bod je libovolná kružnice
Dělení map podle měřítka
– Měřítko určuje kolikrát je údaj na mapě menší než skutečná velikost (1 cm na mapě = např. 100 000 cm ve skutečnosti)
– Malé měřítko
= 1:1 000 000 a více
– Velké plochy s menší přesností
– Střední měřítko
= 1:200 000 – 1:1 000 000
Velké měřítko
= 1:200 000 a méně
Malé plochy s větší přesností
Rozdělení podle obsahu
– Katastrální
– Topografické
– Fyzické, obecně geografické
– Tématické, speciální
Obsah map
Bodové značky – města, výškové body
Čárové značky – hranice, řeky, silnice
Plošné značky – jezera, nížiny
– Kóta – Výškový bod s číselným údajem
– Izolinie – čáry spojující místa se stejnou hodnotou
– hloubnice – čáry, které spojují místa se zápornou nadmořskou výškou
– Izobary – stejný tlak
– Izotermy – stejná teplota
– Vrstevnice – stejná nadmořská výška
Výškopis – zobrazení výškové členitosti – barvami, nebo vrstevnicemi
Polohopis – zobrazení vodorovné členitosti
Kartografická interpretace
Kartogram – Zobrazení jednoho geografického jevu na ploše pomocí barev
Kartodiagram – Zobrazení více geografických jevů najednou pomocí bodů, čar, plochy a diagramových znaků
Metody získávání geografických dat
– Letové a družicové snímání
Zeměpisné souřadnice
– Poledníky a rovnoběžky tvoří síť, pomocí které se dá určit poloha bodů
Zeměpisná šířka – určuje se pomocí poledníků
Zeměpisná délka – určuje se pomocí rovnoběžek
– Pevný obal země
Stavba země
– Kůra
– Svrchní plášť
– Spodní plášť
– Vnější jádro
– Vnitřní jádro
Zemská kůra
Pevninská
– 20 – 80 km
– Složitá geologická stavba s dlouhým vývojem
– Žula, čedič a sedimenty
Oceánská
– 6 – 15 km
– Jednodušší stavba
– Geologicky mladší
– Čedič a sedimenty
– dna oceánů
– tvořená sopečnou činností
Přechodná
– kombinace pevninské a oceánské
– tvoří dno černého moře
Zemský plášť
Svrchní
– Až 650 km hloubka
– Žhavá, tekutá část pláště – magma – umožňuje pohyb litosférických desek
3 oblasti:
– Astenosféra – plastická oblast, která zbrzďuje zemětřesné vlny; hloubka – 60 – 250 km
– Oblast nad 1. fázovým přechodem – rychlost vln opět narůstá
– Oblast mezi 1. a 2. fázovým přechodem
Spodní
– Od hloubky 650 km k zemskému jádru (2900km)
Jádro
Vnější
– Polotekuté
– tvořené železem, niklem, kobaltem, křemíkem, sírou a kyslíkem
Vnitřní
– Pevné skupenství železa a niklu
Litosférické desky
– Litosféra není souvislá, dělí se na 20 desek, – 12 velkých a 8 malých
– Desková rozhraní – místa, kde se desky setkávají
– Středooceánské hřbety – vznik nových vrstev
– Subdukční zóna – místo, kde se desky zasouvají pod sebe – sopečná činnost
Pohyby litosférických desek
– Divergentní – od sebe
– Konvergentní – k sobě
– subdukce – jedna deska se podsouvá pod druhou – J. Amerika, Island
– Transformní – podél sebe – vznik zemětřesení
– Kalifornie
Vývoj kontinentů
– Pangea (1 velký kontinent) → Laurasie (S. Amerika, Eurasie), Gondwana (J. Amerika, Austrálie, Afrika, Indie)
Teorie deskové tektoniky
– Alfred Wegener – 1915
Řídící síly pohybu litosférických desek
– Konvekční proudy
– Rozdíly v teplotách pláště
Sopečná činnost
– Ohnivý oblouk
– Horká skvrna – místo, nad kterým vzniká sopka
– Lávová kupa – Ztuhlé magma pod povrchem
– Orogeneze – vznik hor a pásemných pohoří – Alpy, Andy, Himaláje
Zemětřesení
– V místě střetu litosférických desek
– Vznik v kůře a plášti
– Richterova stupnice – 10 stupňů (největší je zatím Chilské 1960 – 9,5 stupně)
– Hypocentrum – hlavní bod zemětřesení pod zemí
– Epicentrum – hlavní bod zemětřesení nad zemí
Meteorologie
– Předpovídá a analyzuje počasí
Typy meteorologie
– Dynamická
– Studium atmosférických dějů a vztahů dynamiky, statiky a termodynamiky atmosféry
– Synoptická
– Analýza a předpovědi počasí
– Fyzikální
– Oblaka, srážky, jevy v atmosféře
– Radarová
– Lokalizuje atmosférické jevy
– Aplikovaná
– Využití meteorologie v praxi
Meteorologické prvky
– Prvky pomocí kterých se dá předpovědět počasí
– Teplota a vlhkost, směr a rychlost větru, oblačnost, srážky
Přístroje určené k pozorování a předpovědi počasí
– Teploměr, srážkoměr, vlhkoměr,
– Barometr, barograf a aneroid – pozorování tlaku v atmosféře
– Sodar, anemometr – měření větru
– Aktinometr, pyrheliometr – měření slunečního záření
– Radary, družice…
Klimatologie
– Pozoruje podnebí
Podnebí
– Dlouhodobý režim počasí a meteorologických procesů v určité oblasti
Faktory které ovlivňují klima
– Atmosférické – Změny dané časem a prostorem – sklon zemské osy, aj.
– Cirkulační – všeobecná cirkulace atmosféry na planetě
– Geografické – Působí v konkrétních prostorových podmínkách – Zeměpisná šířka, nadmořská výška, terén aj.
Změny v klimatu
Závislé na prostoru
– Tropické – příčiny způsobené změnou v prostředí jako je vykácení lesů, nebo zastavění
– Regionální – Způsobené faktory jako je tlak a proudění větru
– Globální – závislé na celkovém stavu Zemědělská
Závislé na čase
– Sezónní – střídání ročního období
– Meziroční – proudění teplého a studeného vzduchu
– Sekulární – Dlouhodobé změny jako doba ledová nebo oteplování
Kategorie klimatu
– Makroklima – Dlouhodobý režim počasí typický pro velké územní celky jako jsou kontinenty
– Mikroklima – Klima, na velmi malých územních celcích (desítky metrů)
– Mezoklima – Rozsahem 1 – 1,5 km
– Kryptoklima – Klima v uzavřených prostorech
– Topoklima – Je určeno strukturou povrchu země
Hydrologie
– Věda zbývající se vodním obalem země (hydrosférou)
Voda
– Vyskytuje se ve všech skupenstvích
– Zabírá zhruba ¾ naší planety
– Je základní podmínkou pro život všech organismů
– 97% vody je slané
Základní kategorie vodstva
– Povrchová – řeky, jezera, rybníky…
– Podpovrchová – půdní póry, pukliny…
– Voda v atmosféře – pára, oblaka, kroupy, srážky
– Voda v organismech
Koloběh vody
Oceán
– Ve světě je 5 oceánů: Atlantický, Tichý, Severní ledový, Indický a Jižní
– Zabírají přes 70% povrchu země
– Moře – Menší části oceánu, které jsou v dosahu kontinentů (Středozemní moře, Černé moře…)
– Zálivy – Menší části oceánu přelité do pevniny
– Průlivy – Části kde se moře zužuje mezi dvěma kontinenty
Faktory ovlivňující mořskou vodu
– Chemické: salinita (množství minerálních látek rozpuštěných ve vodě; jednotkou je promile; průměrná salinita je 35 promile), pH (měří kyselost prostředí)
– Fyzické: Světlo, hustota, teplota, tlak, viskozita
Pohyby vody v oceánu
– Vlny:
– eolické – působení větru na hladinu
– příboj – náraz vln na pobřeží
– tsunami – působení pohybu litosférických desek v oceánu
– Dmutí (příliv a odliv) – vlivem slapových jevů
– skočný příliv – největší příliv
– hluchý – nejmenší příliv
Oceánské proudy
– Přemísťování velkého množství vod na velké vzdálenosti
– Významný faktor pro klima (teplotu vod a pevnin v jejich okolí)
– Teplé proudy – 20 – 24°C (Golfský, Kuro-šio…)
– Studené proudy – Pod 16°C (Peruánský, Kalifornský)
Povrchová voda
Řeka
– Objemy vod na povrchu stékají do jednoho toku
– Horní tok – úzké koryto
– Střední tok – širší koryto
– Dolní tok – nejširší koryto
– Bystřina – rychlý, čistý tok vody
– Úmoří – oblast kde se řeka vlévá do moře
– Průtok – objem vody která proteče konkrétním bodem vodního toku za jednotku času
– Pramen – počátek vodního toku
– Povodí – území ze kterého tok rozvádí vodu
– Rozvodí – hranice mezi povodími
Jezera
– Vulkanická, tektonická, ledovcová, krasová, jezera smíšeného původu
Umělé vodní nádrže
– Rybníky, přehrady
Mokřady
– bažiny, rašeliniště, slatiniště
Podpovrchová voda
– Půdní voda – obsažena v půdě
– Puklinová voda – větší množství vody v puklinách a průlinách
Biogeografie
– Věda o rozdělení biodiverzity
– Zkoumá v jakém prostředí žijí organismy a co to způsobilo (vývoj, změny v prostoru a čase…)
Biosféra
– Živý obal země
– Globální ekologický systém
– Soubor zahrnující všechny organismy na zemi
Biomasa
– Látky tvořící všechny, rostliny, bakterie, houby i živočichy
Biota
– Fauna a flóra konkrétní oblasti
Biocenóza
– Populace organismů žijících v konkrétní oblasti
Biotop
– Společné prostředí organismů
Společenstva
– Soubor populací všech organismů
Biomy
– Prostředí s určitým typem podmínek
– Vegetační pásma – závislé na zeměpisné šířce
– Vegetační stupně – vertikálně závislé – nížiny x pohoří…
– Faktory ovlivňující biomy: sluneční záření, teplota, srážky, vlhkost, směr větru
– Polární pustina – pokryta ledem, žádné rostliny
– Tundra – permafrost – trvale zmrzlá půda, mechorosty, malé keříky, byliny…
– Tajga – Jehličnatý les – typický pro sever
– Stepi – travnaté oblasti, suché,
Názvy pro stepi v jednotlivých oblastech – Jižní Amerika – pampy
Severní Amerika – prérie, Asie – celiny
– Poušť – nedostatek vody, sucho, písek, v oblastech kolem obratníků
– Savany – střídání období dešťů a sucha, travnaté oblasti, vysoké traviny, málo stromů
– Tropické deštné pralesy – zalesněné, teplé a vlhké
– Biom volného oceánu
– Šelfové moře – mělká moře do 200 m hloubky
– Obyvatelstvo – Základní složka socioekonomické sféry
Počet obyvatelstva na zemi a jeho vývoj
– Aktuální počet obyvatelstva je přes 7,7 miliardy lidí (k roku 2022)
– K růstu počtu obyvatelstva přispěli nejvíce 3 výrazná období
a) Stálá porodnost, vysoká úmrtnost, nízký přirozený přírůstek
b) Stálá porodnost, pokles úmrtnosti, zvýšení přirozeného přírůstku
c) Pokles porodnosti, pomalejší pokles úmrtnosti, postupné snižování přirozeného přírůstku
d) Nízká porodnost, malý pokles úmrtnosti, nízký přirozený přírůstek
– Průběh změn byl v různých městech rozdílný
– Největší růst obyvatel byl ve 2. polovině 20. století (1960 – 3 miliardy lidí – 1999 – 6 miliard)
Složení obyvatelstva
Rozdělení podle pohlaví:
– Počet žen a mužů – přibližně stejný
– V Evropě je mírná převaha žen – převaha mužů v místech, kde mají ženy nižší postavení
Rozdělení podle věku:
– Předproduktivní věk – do 15 let
– Produktivní věk – 15 – 65 let – hlavní zdroj pracovních sil
– Postproduktivní věk – nad 65 let
– Rozdíly ve věkovém složení jsou závislé na jednotlivých státech (rozvojové země mají velký počet mladých lidí, kteří se nedožívají vysokého věku; ve vyspělých státech je starší obyvatelstvo – demografické stárnutí)
– Průměrný fertilní věk u žen – 15 – 45 let – plodný věk
Rasové složení obyvatelstva:
– Europoidní (bílá) – 45% obyvatelstva – Evropa, Indie, západní Asie, severní Afrika, Amerika
– Mongoloidní (žlutá) – 40% obyvatelstva – Asie na Východu, původní obyvatelstvo Ameriky
– Negroidní (černá) – 11% obyvatelstva – 10% Subsaharská Afrika, 1% Australoidní
– Míšenci – 4%
Mestic – žlutá + bílá
Mulat – bílá + černá
Zamba – žlutá + černá
Národnostní složení obyvatelstva
– Národ – společenství obyvatel se společným historickým vývojem, žijící na stejném území se společnou kulturou a jazykem
– 2000+ národů
– Jazyky 6000+ – nejrozšířenější světa – čínština, angličtina, španělština, ruština
Náboženství
– Součást lidské kultury
– Víra v boha
Křesťanství
– 3 církve – římskokatolická, protestantská, pravoslavná
Islám
– Náboženství mnoha arabských zemích
– Velký politický vliv
Hinduismus
– Jedno z nejstarších náboženství
– Indie
– Spjaté s filozofií
Budhismus
– Vznik jako reforma hinduismu
Judaismus
– Kořeny pro křesťanství
Ekonomické složení obyvatelstva
Sektory:
– Primární = Získávání surovin
– Sekundární = Zpracovávání surovin
– Terciární = Služby
– Vyspělé státy mají větší podíl zaměstnanosti ve službách
– Nezaměstnanost je příčinou nízké životní úrovně
Pohyb obyvatelstva
– Natalita – porodnost
– Mortalita – úmrtnost
– Migrace – Mechanický pohyb obyvatelstva
– emigrace – odstěhování
– imigrace – přistěhování
– Přírůstek obyvatelstva – kladný/záporný
Natalita > mortalita – kladný přirozený přírůstek
Mortalita > natalita – záporný PP
– Podobně s mechanickým přírůstkem – imigrace > emigrace – kladný a naopak
Rozmístění obyvatelstva
– Nerovnoměrné osídlení po světě
– Vliv přírodních faktorů – vzdálenost od moře, nadmořská výška, podnebí
– Vliv socioekonomických faktorů – Urbanizace – soustřeďování obyvatelstva do měst, oblastí těžby a zemědělství
Nejosídlenější státy světa
– Čína – 1,4 miliardy
– Indie – 1,35 miliardy
– Amerika – 330 milionů
– Indonésie – 273 milionů
– Pákistán – 220 milionů
– 4/5 obyvatelstva – východní polokoule
Sídla
– Nejvyšší koncentrace lidské aktivity, hospodářství, a ubytování
– Hospodářství má Průmyslově zemědělský charakter
– Průmysl má vedoucí postavení
– Těžební průmysl – Strojírenství – zemědělské stroje, těžba, zpracování ropy, chemický průmysl
– Zpracovávatelský průmysl – 70% – hlavně strojírenský, dále chemický, textilní, potravinářský, elektrotechnický, hutnický a spotřební
– Energetický průmysl
Nejvýznamnější průmyslové oblasti světa
– Severovýchod USA, Západní Evropa (Francie, Anglie, Benelux, Německo, Švýcarsko, Itálie) Japonsko
Těžební průmysl
– Základ průmyslové výroby, závislý na nerostných surovinách
– Velký význam má rozvoj a rozmístění těžby, potřeby trhu, úroveň technologie, doprava atd.
Těžba uhlí – USA, Čína, Indie Austrálie, Rusko
Ropa – Perský záliv, Kaspické moře, Sundský šelf, Mexický záliv, Aljaška, Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Evropa, Rumunsko, Velká Británie, Norsko, Rusko, Egypt, Libye, Alžírsko
Zemní plyn – Jihozápadní Asie, Rusko, USA, Kanada, Perský záliv
Železná ruda – USA, Rusko, Čína, Brazílie, Austrálie, Švédsko
Barevné kovy – Jižní Amerika (Andy), Kongo, Zimbabwe (měděný pás), Mexiko, Peru, Jihoafrická Republika, USA, Rusko
Zpracovavatelské průmysly
– Hutnictví – výroba železa, oceli, základ pro strojírenství a stavebnictví
– Strojírenství – mechanizace – automatizace hospodářství,
– Hlavní průmyslové regiony strojírenství: USA, západní Evropa, Japonsko, Čína, Jižní Korea, Singapur…
– Chemický průmysl – petrochemie a výroba hnojiv, náročný na vodu, ropu, plyn, uhlí, síru, dřevo
Těžká chemie – výbušníny, gumárenský průmysl, chemická vlákna…
Lehká chemie – Produkce plastů, stavebnictví – USA, Japonsko, Německo, Francie
– Spotřební průmysl – Textilní, oděvní, obuvnický, klenotnický, nábytkářský, kožešnický – USA, Německo, Švédsko, Řecko, Itálie, Francie, Japonsko, Čína…
– Potravinářský průmysl – Zpracování živočišné a rostlinné produkce, průmysly: masný, mlékárenský, pekárenský, konzervárenství, zelenina, nápoje…
Energetika
– Obnovitelné zdroje:
Větrná energie – USA, Německo, Španělsko, Čína, Indie, Itálie, Francie
Vodní energie – Norsko, Švýcarsko, Kanada
– Přílivová, přečerpávací
Geotermální energie – Technicky náročná, – Island
Biopalivo – Energie spalováním biomasy, Švédko, Finsko
Solární energie
– Neobnovitelné zdroje:
Tepelné elektrárny – Uhelné, ropné a plynové; Nejpoužívanější ve světě, neekologické, světová produkce závisí na produkci jednotlivých surovin (ropa, plyn, uhlí)
Ropa: Saúdská Arábie, Rusko
Uhlí: USA, Rusko, Čína
Plyn: Rusko
Jaderné elektrárny – Štěpení atomů uranu, plutonia; ekologické, 17% světové produkce energie; – Litva, Francie, Belgie
Zemědelství
– Rostlinná a živočišná výroba
– Světově zaměstnáno méně než 50% obyvatelstva
– Důležité pro obživu obyvatelstva
– Intenzivní zemědělství – mechanizované, velké výnosy
– Extenzivní zemědělství – malé výnosy, malá mechanizace
– Nejvýznamější zemědělské oblasti světa: Velká čínská nížina, Mezopotámská nížina, Missisipská nížina
– Půda: 60% zemědělsky využívaná, orná půda – 10%
– ovlivňováno přírodními i socioekonomickými faktory – půda, reliéf, klima, podnebí; trh, doprava, pracovní síla
Světová zemědělská výroba
– USA, Francie, Německo, VB, Itálie, Austálie, Nový Zéland
Tradiční sektor: bez chemizace a mechanizace, produkce obilnin, luštěnin…
Moderní sektor: chemizace a mechanizace, organizované, zavlažované…
Rostlinná výroba
– Obilniny: Severní Amerika, jihovýchodní Evropa, Rusko, východní Asie, Argentina, jih Afriky, jihovýchod Austrálie
– Další významné plodiny: olejniny, hlíznaté rostliny, pochutiny, zelenina, ovoce
– Nepotravinářské produlty: bavlna, len, kaučuk, tabák…
Živočišná výroba
– Ve vyspělých státech převažuje nad rostlinnou
Chov domácích zvířat a drůbeže:
Skot: Brazílie, Japonsko, Nový Zéland, Čína, USA (hinduistické státy – krávy jsou posvátné)
Prasata: Čína, USA
Ovce: Austrále, Indie, Čína, Nový Zéland
Drůbež: USA, Evropa
Rybolov
– Tichý oceán – Japonsko, Rusko, Čína, Peru a Chile
– Atlantický oceán – Norsko, Dánsko, Island, USA, Kanada
Lesnictví
– Významný klimatický činitel
– Nejvýznamější lesní oblasti:
Severní pás – Rusko, Kanada, Skandinávie, USA – Jehličnany 2/3, listnaté stromy 1/3
Jižní pás – Latinská Amerika – tropické deštné lesy
Služby
– Činnost člověka
– Větší počet zaměstnaných ve vyspělých zemích – až 55%
– Druhy služeb: zdravotnictví, školství, administrativa, maloobchod, zahraniční obchod, ubytování, stravování, rekreace…
Rozdělení služeb:
– Výrobní – spojené s průmyslem
– Nevýrobní – školství, lékařství, policie
– Výdělečné
– Nevýdělečné
Rozdělení podle potřeb:
– Pro biologické potřeby – potraviny, lékařství…
– Kulturní potřeby – školy, divadla, muzea…
– Psychické potřeby – sport, zábava, rekreace
Předpoklady služeb:
– Selektivní – urbanizace, demografie, společnost
– Lokalizační – podmínky daného místa, ve kterém se služby vykonávají
– Realizační – faktory uskutečňující vykonání služeb
Doprava
Geografie dopravy:
– 2/3 světového HDP
– Zhruba 40% zaměstnání ve světě
– Doprava – lidí, energií, nákladů, informací
– Význam ve světové ekonomice
– Největší spotřeba energie
Druhy dopravy:
– Pevninská
– Námořní
– Vzdušná
Rozmístění dopravy
– Podle socioekonomických činitelů – výrobní síly, úroveň rozvoje státu, výroba a spotřeba…
– Dálková doprava – vybavené komunikace pro efektivní převoz
Přepravní bilance
– Aktivní – v těžebním průmyslu – Nakládka je větší než vykládka
– Pasivní – ve zpracovatelském průmyslu – Nakládka je menší než vykládka
Železniční doprava
– více než ½ pevninské dopravy
Typy železniční dopravy:
– Evropský typ – hustá dopravní síť, hodně vlaků s menšími náklady
– Severoamerický typ – řídká dopravní síť, málo vlaků s velkými náklady
– Ruský typ – řídká dopravní síť, přesun obrovského množství nákladů
– Koloniální – Řídká, nevýkonná, spojuje naleziště s přístavy
Letecká doprava
– Od 20. století
– Nejrychlejší
– Vnitrostátní x mezinárodní
– Rozšířena ve vyspělých zemích
– Hlavní proudy: mezi Evropou a USA, Evropou a Jižní Amerikou, vnitrostátní v USA
– Největší letiště světa: Atlanta, Londýn, Frankfurt nad Mohanem, Kodaň, Paříž, Šanghaj, Moskva, Tokio…
Silniční doprava
– Silnice – 70% dopravních sítí na světě
– Západní Evropa a Japonsko – nejhustší dopravní sítě
– Automobilová, autobusová,
– Nejnebezpečnější, znečišťuje prostředí
– hustá silniční síť, dostupnost
Vodní doprava
– Řeky, kanály, jezera, moře
– Pomalá, nejlevnější
– Možnost převážet objemné náklady – ropa, zemědělské produkty…
– Nejvýraznější pro námořní dopravu: Atlantik, Pacifik
– Největší přístavy: Šanghaj, Singapur, Rotterdam, Hong Kong, New York…
– Nejvýraznější pro vnitrozemskou dopravu: Rýn, Kongo, Zambezi, Nil, Dunaj, Volha
– Nejvýkonnější: USA, Rusko, Německo, Čína
– Kanály: Středoněmecký, Rýnsko-mohansko-dunajský
Potrubní doprava
– Vodovody, ropovody, plynovody, kanalizace
– Internet, tisk
– Vznik : kvůli velké produkci a spotřebě ropy a plynu
– Ropovod Družba – z Ruska do Česka, Ingolstadt – z Německa do Česka
Cestovní ruch
– Domácí/zahraniční
– Krátkodobý/dlouhodobý (3 dny+)
– Blízké/vzdálené okolí
– Volný/vázaný (v rámci práce, lázně…)
– Největší počty turistů – Francie, Španělsko, USA
– Největší příjem z cestovního ruchu – USA, Španělsko, Francie
– Zaměstnání pro zhruba 240 milionů lidí
Formy cestovního ruchu: rekreační, sportovní, lázeňský, kulturní, hospodářský, náboženský
– Na světě je asi 195 států a 50 závislých území
Formy Vlády
Republika
– Parlamentní – pravomoc prezidenta je omezená parlamentem
– Prezidentská – parlament má pouze legislativní moc
– Parlamentně prezidentská – vláda je závislá na parlamentu a prezident určuje politickou linii státu
Monarchie
– Absolutistická – panovník má neomezenou moc
– Konstituční – vláda panovníka je omezena ústavou a parlamentem
– Personální unie – stát spojený s koloniemi
– Teokracie – vláda závislá na náboženství
Způsoby vlády
– Demokracie – více politických stran, ústava, parlament, volby
– Autokracie – totalitní, komunismus, fašismus
Územní organizace
– Unitární – 1 parlament, 1 prezident, 1 území, 1 politika
– Federativní – rozdělení do více částí
Vnitřní národnost
– Jedno-národnostní státy, dvou-národnostní státy, více-národnostní státy
Geografická klasifikace států
– Podle tvaru – kompaktní, enklávní, protáhlý, roztříštěný
– Podle rozlohy – Rozlehlé, velké, středně velké, středně malé, malé, velmi malé
– Podle polohy – vnitrozemské, přímořské, ostrovní
– Podle politického vývoje – starověké, feudální, absolutistické, liberální, socialistické
– Podle ekonomického vývoje – centrální ekonomika, tržní ekonomika
Světová ekonomická centra
– Severoamerické – USA, Kanada
– Východoasijské – Japonsko, Jižní Korea, Čína
– Evropské – západní Evropa
Druhotná ekonomická centra
– Jihoamerické – Argentina, Chile, Uruguay
– Africké – JAR, Namibie, Botswana
– Australské – Austrálie, Nový Zéland
Stupně hospodářského vývoje
– Nejvyspělejší – Japonsko, USA, EU, Spojené Arabské Emiráty, Saudská Arábie, Brunej
– Středně rozvinuté – východní Evropa, Jižní Amerika
– Nově industrializované – Argentina, Brazílie, Mexiko, Chile, Uruguay, jihovýchodní a východní Asie
Charakteristika současného světa
Po 2. světové válce:
– 2 velmoci – SSSR a USA – bipolární svět
– 1 velmoc – USA – unipolární svět
– Několik velmocí – multipolární svět
– Neokolonialismus – nový způsob využití kolonií
Mezinárodní organizace
– Politické, vojenské, ekonomické
– Integrace – sjednocování států v zájmu politické a hospodářské stability
Politické organizace
OSN
– Organizace spojených národů
– 195 členů
– Vznik: 25.10. 1945 San Francisco
– Sídlo: New York, Ženeva, Vídeň
– Orgány: Rada bezpečnosti, Valné shromáždění, Sekretariát OSN, Mezinárodní soudní dvůr, Hospodářská a sociální rada, Poručenská rada
Evropská unie
– 28 členů
– Hospodářská, mírová, měnová unie
– Vznik: 1.11. 1993 – Maastrichtská smlouva
– Sídlo: Brusel
– Zakládající státy: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko,
– Instituce: Evropský parlament, Rada evropské unie, Evropská rada, Evropská komise, Soudní dvůr evropské unie, Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr, Sociální výbor, Výbor regionů
Rada Evropy
– Organizace pro lidská práva
– Vznik: 5.5. 1949, Londýn
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
– Prosazuje principy bezpečnosti a demokracie
Commonwealth
– Svazek bývalých britských kolonií
SNS
– Společenství nezávislých států
– Snaha o zachování vlivu Moskvy na bývalé sovětské republiky
Vojenské organizace
NATO
– Severoatlantická aliance
– Nejvýznamnější vojenské společenství založené na principu kolektivní obrany
– Vznik: 4.4. 1949 Washingtonská smlouva, ČR je členem od 1999
– 30 členů
AUKUS
– Tichomořský obranný pakt – USA, Austrálie, VB
INTERPOL, EUROPOL
– Policejní organizace, výměna informací
Obchodní organizace
WTO
– Světová obchodní organizace
– Vznik: 1955
– Sídlo: Ženeva
– Upravuje podmínky mezinárodního obchodu
Obchodní zóny volného obchodu a dohody
– GATT – všeobecná dohoda o clech a obchodu
– EFTA – Norsko, Lichtenštejnsko, Island, Švýcarsko
– CEFTA – Střední Evropa
– NAFTA – USA, Kanada, Mexiko
– CAFTA – Střední Amerika
– ASEAN – Jihovýchodní Asie
– OECD – Sdružení hospodářsky vyspělých států
– APEC – Asijsko-pacifické hospodářské společenství
– G7 – 7 nejvyspělejších států světa – USA, Kanada, Japonsko, Německo, VB, Francie, Itálie
– Červený kříž – Státy postihnuté přírodními katastrofami nebo válkou
– Schengenská dohoda – Vízová politika vůči státům třetího světa
Globalizace
– Proces propojování ekonomik jednotlivých států
– Kulturní a hospodářský prostor
– Technické pokroky v dopravě, liberalizace obchodu, vytváření jednotlivého trhu
– Dopady:
– kladné – uvolnění obchodu, volný pohyb osob a kapitálu, rychlý růst ekonomiky, výměna informací
– Záporné – přesun výroby za levnou pracovní silou, nezaměstnanost, znečišťování planety, terorismus, infekční choroby
Globální problémy
Terorismus
– Násilný akt vůči civilistům
– Politická/náboženská motivace
– Al-Kaida, ISIS, Hizballáh, Taliban
Organizovaný zločin
– Drogy, zbraně, obchod s lidmi
– Ztráty důvěry v politický systém
Konflikty
– Nebezpečí jaderných zbraní – rostoucí počet mocností
– Občanské války
– Aktuální: válka na Ruská invaze na Ukrajinu
Majetkové rozdíly
Migrační vlny
– Stěhování do státy s vysokou životní úrovní
– Napětí mezi migranty a původním obyvatelstvem
Ekologie
– Globální oteplování – spalování fosilních paliv, skleníkový efekt
– Ozonové díry
– Znečišťování planety – skládky, kyselé deště, kontaminace podzemních vod
Epidemie a smrtelné choroby
– Problém v rozvojových zemích – nekvalitní zdravotní péče, šíření nemocí jako AIDS, ebola, nebo SARS
Potravinové a surovinové problémy
– Rozvojové země (hlavně v Africe)
– Způsobeno stálým růstem populace
Urbanizace
– Soustřeďování hospodářství a obyvatelstva do velkých měst
– Vliv na prostředí, málo životního prostoru
– Nerovnoměrná hustota zalidnění