Struktura a vlastnosti pevných látek

Otázku zpracoval Filip Šteffel

  • amorfní látky – molekuly netvoří krystalickou mřížkou , mají ve všech směrech stejné fyzikální vlastnosti (např pevnost) a těžko se určuje jestli jestli se stále jedná o pevnou látku nebo už kapalinu , např sklo , asfalt a vosk

  • krystalické látky – tvoří krystalickou a pravidelnou mřížku , diamant , sůl …

  •  typy mřížek – trojklonná (triklinická) – Nesvírají pravý úhel

                        jednoklonná (monoklinická) – b je kolmá na c,a

kosočtverečná (ortorombická) – osy svírají pravý úhel

čtverečná (tetragonální) – osy svírají pravý úhel

šesterečná (hexagonální) – osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90°

klencová (trigonální) – osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90°

krychlová (kubická) – osy svírají pravý úhel


  •  poruchy mřížky – bodová: substituční atom – příměs atomu jiného prvku do krystalového materiálu (např. v polovodičích)

intersticiální atom – cizí atom v meziuzlové poloze (tzn. atom vmísen mezi dvě patra krystalové struktury)

vakance – chybí částice v uzlové poloze

 

     lineární: hranová – chybí souvislá část atomů v jedné vrstvě mřížky, následná deformace ostatních vrstev směrem k vzniklé mezeře

šroubová – posun celé struktury o půlotáčku


  • druhy deformací – pružné (elastické) vrátí se do původního stavu. 

                nepružné (plastické) nevratné


  • rotace – deformace točením

  • translace – deformace tahem

  • normálové napětí – určuje kdy je deformace ještě pružná , počítá se stejně jako tlak

  • křivka deformace – znázorňuje graf pružnosti , kde jsou vyznačené ruzné nevratné body průběhu deformace

  • mez úměrnosti- po překročení se těleso deformuje (prohýbání vidličky)

  • mez pružnosti – po překročení už není deformace elastická a je nenávratná samovolně (ohnutí vidličky)

  • mez pevnosti – nevratné zničení (zlomení vidličky)

  • dovolené napětí – hodnota napětí, které nesmíme překročit, aby nedošlo k destrukci materiálu

  • Hookův zákon – Normálové napětí je přímo úměrné relativnímu prodloužení. Hookův zákon platí pouze pro dokonale pružná (elastické) přetvoření.

  • teplotní roztažnost – Při zahřívání nebo ochlazování tělesa z pevné nebo kapalné látky dochází ke změně jeho rozměrů. v praxi např roztažení kolejí , prověšení drátů vysokého napětí…