povrchová vrstva – na povrchu kapaliny přitažlivé síly molekul působí jen dovnitř do kapaliny protože už nemají žádné molekuly nad sebou na které by mohly působit. Tím vzniká povrchová vrstva. Ta se projevuje tenkou blánou která nepropustí do kapaliny ani předměty s větší hustotou 

povrchové napětí – efekt, při kterém se povrch kapalin chová jako elastická blána. Příčinou jsou přitažlivé síly molekul

povrchová energie – míra toho, jak jsou molekuly materiálu přitahovány k sobě navzájem a k molekulám jiných materiálů. Povrchová energie je dobrým měřítkem toho, jak snadné nebo obtížné může být přilnout k danému povrchu.

kapilární jev smáčení – smáčivá kapalina v úzké trubičce roste nahoru a na okrajích nádoby kapalina “šplhá” nahoru. Využívají kořeny stromů a keřů

kapilární jev nesmáčení -kapalina po u stěn nádoby klouže níž než je zbytek povrchové vrstvy 

kapilární elevace a deprese – kapalina roste v úzkých trubicích , nebo naopak klesá při depresi 

kapilární tlak – kapilární tlak pk je přídavný tlak v kapalinách. Vzniká v důsledku zakřivení volného povrchu kapaliny u stěn nádoby

teplotní změna objemu a hustoty – při zahřívání dochází ke snižování hustoty a zvětšování objemu

anomálie vody – při zahřívání vody od 0 °C do přibližně 3,98 °C se teplotní změna objemu a hustoty děje naopak – objem klesá a hustota roste. Velmi vzácná vlastnost vyskytující se jen  u pár dalších chemicky připravených sloučenin

změny skupenství – 

graf závislosti teploty látky na dodávaném teple – těleso nezvyšuje svou teplotu během přeměny skupenství

rozdíl mezi vypařováním a varem – při vypařování se kapalina mění na plyn jen na povrchu , při varu v celém objemu

trojný bod vody – bod v teplotě a tlaku kdy se voda nachází ve třech základních skupenstvích najednou