• publikována roku 1905 Albertem Einsteinem , nahrazuje Galileovskou dynamiku novými poznatky 

•   výchozí principy STR –

 Princip relativity – Žádným pokusem nelze zjistit, zda se těleso pohybuje rovnoměrným přímočarým pohybem nebo je v klidu. Těleso se pohybuje vždy vůči něčemu co je relativní. Pokud jede člověk autem pro ostatní se pohybuje , pro řidiče se pohybuje svět okolo něj

Konečná rychlost světla – rychlost světla je konečná , stejná ve všech směrech a nelze jí dosáhnout 

• Relativnost současnosti – není možné určit v absolutním smyslu, že se dvě události staly ve stejnou dobu, jsou-li tyto odděleny v prostoru. Například dvě autohavárie v Londýně a v New Yorku, které se z pohledu pozorovatele na povrchu Země staly ve shodném čase se staly v mírně odlišném čase pro pozorovatele v letadle letícím mezi Londýnem a New Yorkem

• dilatace času – vzniká při pohybu vzhledem k pozorovateli blízkému rychlosti světla nebo v silném gravitační poli. Dochází ke zpomalování času pozorovatele vůči pohybujícímu se objektu a obráceně. V silnějším gravitačním poli běží čas pomaleji.

• kontrakce délek – Při pohybu tělesa se jeho délka ve směru pohybu zkracuje vzhledem ke „stojící“ vztažné soustavě , tato kontrakce je znatelně patrná jen při rychlostech blížících se maximální rychlosti světla c.

•  relativistická hmotnost – s rostoucí rychlostí roste pro pozorovatele hmotnost objektu , hmotnost není konstantní.  

• hybnost – jelikož v hybnosti se objevuje hmotnost , která není konstantní , musíme do vzorce p = mv dosadit za m relativistickou hmotnost

•  energie – nejslavnější Einsteinův vzorec E = mc^2 , i zde se jedná o relativistickou hmotnost