indukované napětí a proud- pokud elektrický obvod umístíme do magnetického pole , které bude nestacionární, tj. bude se měnit v čase (pohybovat se vzhledem k vodiči , měnit svou intenzitu , vypínat a zapínat se  …)  na vodiči se objeví napětí , které bude indukované právě tím magnetickým polem. Obvodem začne procházet proud

magnetický indukční tok – veličina označující množství indukčních čar procházejících souvislou plochou , značí se řeckým fí , výpočet                                    (magnetická indukce , plocha , úhel pod kterým je plocha vzhledem k indukčním čarám)

elektromagnetická indukce – jev při kterém na vodiči v nestacionárním poli vzniká napětí. Velikost indukovaného napětí závisí na velikosti změny magnetického pole a rychlosti této změny.

Faradayův zákon elmag. indukce – Změnou magnetického pole v okolí cívky se v cívce indukuje el. napětí a v uzavřeném obvodu prochází indukovaný proud. Směr proudu je závislý na směru změny magnetického pole a na orientaci pólů magnetu vůči cívce.

Lenzův zákon – indukovaný elektrický proud vytváří magnetické pole, které se snaží působit proti změnám, které indukci elektrického proudu způsobují.

vlastní indukce – schopnost dané konfigurace elektricky vodivých těles protékaných elektrickým proudem vytvářet ve svém okolí magnetické pole

indukčnost cívky – konstanta úměrnosti mezi proudem protékajícím cívkou a magnetickým indukčním tokem v cívce

chování cívky při zapnutí a vypnutí proudu v obvodu – po zapnutí se v cívce akumuluje energie ve formě magnetického pole. Ta se při vypnutí nemůže nikam ztratit – přemění se na energii elektrického pole