• Nizozemsko

– historicky dnešní Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a malá část severní Francie 🡪 tvořilo Nizozemí 17 samostatných provincií (do 14./15. stol.) 

– država španělských Habsburků (kolonie) 🡪 bohatí – zlato, stříbro, dovoz textilu do kolonií

– 1519 pod nadvládou Habsburků 🡪 Karel V. sjednotil 17 provincií v 1 stát (1548), za jeho vlády klid, po jeho smrti nástup Filipa II. 

-> centrum Brusel

-> nejbohatší kolonie

-> spojení státní rady – nizozemská šlechta

Rozdíly mezi Severem a Jihem

Sever 

-> dnešní Nizozemí

-> Holand, Utrecht, Zeeland

-> rozvoj obchodu – zámořský –🡪 manufaktury a loďařství

-> buržoazie – chce odstranit feudalismus

-> šíření kalvinismu

Jih

-> dnešní Belgie a Lucembursko

-> Flandry, Bruggy

-> manufaktury

-> feudální šlechta – chce se udržet v popředí 

-> nepronikly nové náboženské církve -> zůstává katolická církev

Filip II.

– přepychový život + vojenství (války, vměšování do politik a náboženství VB, Fr.) 🡪 hospodářská krize

-> řešení: zvýšení daní; omezení moce šlechty; inkvizice (mimořádné katolické soudy proti příznivcům reformace – kalvinismus, hlavní Filipova opora v katolické církvi) 🡪 vznik odporu ve 3 rovinách

1) stavovský odpor proti španělskému centralismu (katolíci i kalvinisté)

2) měšťanský odpor proti berní politice Habsburků -> výběr daní

3) nábožensko-politický konflikt (katolíci x kalvinisté) 

-🡪 časté nepokoje – povstání 

1) 1.výstup šlechtické opozice v čele Vilém Oranžský, kníže Egmont, admirál Hoorn 

🡪 předložili své požadavky místodržící Markétě Parmské – předloženy požadavky

 -> omezení perzekuce nekatolíků 🡪 propuklo lidové povstání (1566-1567) – ničení obrazů (obrazoborectví) 🡪 MP si říká o pomoc Filipa II. – poslán vévoda z Alby

-> cíl 1) zlomit moc stavů – zavedení Albova teroru (1567-1573) 

-> pronásledování nekatolíků

-> Edmot a Hoorn byli popraveni, Vilém Oranžský unikl 

2) zabavení majetku

3) inkvizice

4) dan Alkabala – placení ze všeho 

X 

zásah nižší šlechty = Gézové  + Viléma Oranžského (2. povstání)

-> gézové (dělení podle způsobu života) -> a) lesní

2.         b) mořští – dříve základna v Anglii – Alžběta I. je vypověděla pod nátlakem Španělska, 2. základna přístav Brielle 

– vévoda z Alby byl roku 1573 odvolán zpět do Španělska 

– ze severních provincií (Holland, Utrecht, Zeeland) se roku 1579 stala utrechtská unie + 1581 sesazen Filip II.

– jižní provincie – arraská unie -oddanost F.II.  

– boje trvaly až do roku 1609

Po skončení války vznikly dva celky:

1) Jih

– arraská unie (1578/1579)

– nadvláda Španělska

– katolictví, feudální vztahy

2) Sever

– kalvinismus

– kapitalismus, centrum Amsterodam 

– „útulek“ pro náboženské emigranty během třicetileté války, nezávislost 1648 (1609 podepsán mír Pax hispanica – porušení 30-ti letou válkou) 

– nazývané Spojené Nizozemí 

– dynastie Oranž 

Východoindická společnost 

–  Nizozemci se usadili v Africe (jih) – Búrové 

– obchod s Asií – Indonésie a Cejlon, Čína a Japonsko

– Amsterodam – významný přístav celé Evropy

Západoindická společnost

– usazení v Americe

– založen New York (dříve Nový Amsterodam)

Význam revoluce

1) 1. buržoazní revoluce ve světových dějinách (odstranění feudalismu – nástup kapitalismu)

2) 1. buržoazní stát s republikánskou formou 

3) národně osvobozenecká revoluce – vedena proti Španělsku 

• Anglie 

-1603 – smrt Alžběty I. -> vymření Tudorovců      

-> nástup Stuartovců na trůn 🡪Jakub I. Skotský 

Jakub I. Skotský (1603-1625)

– syn Marie Stuartovny

– spojení Anglie a Skotka

– nedochází ke změnám

– zadlužení země, ne dobré vztahy se šlechtou    

– po jeho smrti na trůn Karel I. 

Karel I. (1625-1649) 

– během vlády – politická krize

– 🡪 chce absolutistickou vládu a rozpustit parlament (1629)

– stagnace (zastavení) hospodářství – pozastavení podnikání, mimořádná cla a daně (práva monopolu) => podnikateli dal výsadní právo na prodej dané věci a nikdo další nesměl to prodávat (např.na sůl, železo) – není konkurence 

– náboženská krize

-> anglikánská církev x puritáni (chtěli očistit anglikánskou církev; pronásledováni-> nakonec odchod do USA) 

– Skotsko – kalvinisté, s Anglií tvoří personální unii, Anglie násilně prosazuje anglikánskou církev 🡪vojenský zásah proti Skotsku – potřebuje daně a souhlas parlamentu -> svolání parlamentu 1640 (parlament požadavky na potrestání královských rádců a chtěl pravomoc) -> král odmítl -nevyhovění podmínek ani z jedné strany -> období krátkého parlamentu

– 1640-1653 je svolán další parlament -> období dlouhého parlamentu

-> proti absolutismu

-> požadavky – svolání 1x za 3 roky a zmírnění absolutismu – nelibost panovníka (dále musel obětovat své stoupence Strafforda a Lauda, rozpustil armádu)

– 1642 – Karel I. utíká z Londýna (po roce 1641 vydána Velká remostrace puritánů – vyhlásili právo parlamentu) – Anglie se dělí na 2 tábory a začíná občanská válka 

Občanská válka (1642-1648) -> 1642-1646, 1646-1648

– parlamentní strana x královská strana

– královská strana – král + jeho stoupenci (šlechta – katolická i anglikánská) – umírnění a neústupní

– parlamentní strana – odpůrci krále

-> presbyteriáni (dosáhli konstituční monarchie, Skotsko) 

-> independenty (obchodníci, podnikatelé, vůdce Oliver Cromwell)

-> levelleři (cíl – republika, inteligence, střední vrstva)

-> deiggeři (nebyli v parlamentu) 

🡪 různorodost 

– v čele královské armády Rupert Falcký – první 2 roky v převaze

– parlamentní vojsko – špatné vedení, v čele independenti -> organizace O. Cromwella, v čele vojska železoborci

🡪 1644 bitva u Maratou Moore (výhra parlamentu)

🡪 1645 bitva u Neseby (výhra parlamentu)   

– král při útěku do Skotska byl zajat a vydán parlamentu, kde vůdčí byli indepententi -> nejednota parlamentu (vyhozeni presbiteani a levelleři = kusý parlament)  -> král utekl a začal boj proti nim. 

– vypukla další občanská válka -> král neúspěch – Karel I. zajat

– leden 1649 byl popraven král 

– 1649 byla vyhlášena republika – v čele stáli independenty – O. Cromwell – větší svoboda podnikání, odstranění feudálních problémů 

Republika 

– v čele independenty s O. Cromwellem

– 1652 potlačení Irska – kolonie

– obsazení Skotska – splynutí v jeden stát

– 1651 – Navigační akta

-> z Anglie do Anglie zboží pouze na anglických lodí

-> omezuje cizince obchodovat s Anglií a jejími koloniemi 

-> namířeno proti Nizozemí 🡪válka (1652-1654) – obhájení zákonu, Nizozemí prohra, Anglie zisk New Yorku 

-> OC rozpouští parlament -> začíná jeho diktatura 

– vládne jako lord protektor

– rozpouští i další parlament

– Anglie se stává námořní velmocí (po porážce Nizozemí) 

– 1658 zemře a místo něj nastupuje jeho syn Richard  (sesazen) 

– skotská armáda obsadí Londýn 1660 – republika zánik, začátek obnovy monarchie 

Karel II.

– syn Karla I.

– 1660 podepisuje Bredskou smlouvu 

– slabá vláda s parlamentem 

– po jeho smrti nástup Jakuba II.

Jakub II. 

-snaha absolutismu 

– odpor -> Slavná revoluce 1688 (Glarious revolution) 

-> nekrvavou cestou se na trůn dostává zeť Vilém III. Oranžský (manžel jeho dcery Marie Stuartovny) 

Vilém III.

– 1689 vydává Bill of Rights (Listina práv) 

-> konstituční monarchie (oddělena zákonodárná – parlament a výkonná – král moc)

-> svoboda parlamentu

Parlament 2 proudy

1) toryové – konzervativní 

2) whigové – liberální, buržoazie, obchodníci 

2. buržoazní revoluce -> přechod ke kapitalismu

1707 – bylo vyhlášení Spojeného království Velké Británie (Irsko zůstalo kolonií, Skotsko – náboženská svoboda a vlastní právní řád)

Po smrti V.III. nástup 1714 Hannoverské dynastie (až do teď na trůnu jejich krev)

Jiří I.

– parlamentní opozice, zrušení cenzury

– bohatší vrstvy – možnost volebního práva, chudí ne

-po odstranění svých problémů (z feudalismu na kapitalismus) -> snaha oslabit Francii a Nizozemí 

Anglie rozvinutý stát, dílna průmyslu, zisk území, porážka Nizozemí

• USA
  • Vznik Spojených států amerických 

– 1000 – Vikingové, neusadili se

– 1492 – Kryštof Kolumbus

– 1607 -Virginia, Jamestown

-> začátek kolonizování – 17. stol. Holandsko, Anglie – pobřeží Atlantského oceánu

– důvody odchodu z Anglie -> 

1) náboženství (puritáni)

2) politické – nesouhlas s republikou nebo monarchií

3) touha po lepším životě

– noví obyvatelé vytlačovali/zabíjeli původní obyvatele -> nebo práce v dolech 

– celkem 13 anglických kolonií (1624-1753)

– 1756-1763 boje VB a Fr o převahu (tzv. sedmiletá válka) -> výhra Anglie – vývoj ke kapitalismu a zisk území Kanady (osidlování od Kanady po Floridu 🡪 vznik 13 osad – viz níže)

Sever – manufaktury, obchod, malovýroba 

Jih – velkostatkářství, plantáže (bavlna, tabák) 🡪 dovoz otroků z Afriky

Osady – 13

Virginie, Georgie, Severní Karolina, Jižní Karolina, Massachusetts – hlavně jih

Pensylvánie, Maine, Delaware, New York, New Jersey, Maryland, Connecticut, Rhode Island – hlavně sever

🡪 všechny spadají pod Velkou Británii

-> ekonomicky využívá (suroviny, pracovní síla, odbytiště výrobků) -> ekonomicky pro VB výhodné – zisk 

-> parlament – zakazoval rozvoj kolonií (stroje); zvyšoval daně, kolkovné  

– 1763 zákaz osidlování na západ od pohoří Alleghary (Apalačské pohoří)

– 1765 zákon kolkovného – daň na písemnosti, noviny

-> vlna odporu proti anglické politice v osadách; později odvolána (porušení lidských práv) -> místo toho zavedena dovozní cla (zákony intolerance – tvrdá opatření proti osadníkům vydávána VB) 

🡪 začátek bojkotu anglického zboží 

1. odpor 🡪 1770 Bostonská masakr – zastřeleno 5 osadníků 

– vyvrcholení nepokojů -> 1773 Bostonské pití čaje (osadníci převlečeni za Indiány vyhodili bedny s čajem do moře) 🡪 Anglie uzavřela přístav -> odpor osadníků 

🡪 začátek boje za nezávislost (Americká válka za nezávislost) -> 1775-1783

– 1774 svolán ve Filadelfii kongres 13 kolonií 🡪 odsouhlasili si rozchod s mateřskou zemí – autonomie – nesouhlas VB -> bere to jako vzpouru – začátek války

– kolonie – vytvořila si vlastní armádu z osadníků, v čele George Washington 

– první střety bitva u Lexingtonu (nejdříve mají navrch Britové, později vytlačeni z Bostonu)

– podpora kolonií ze zahraničí – Francie, Španělsko, Habsburská monarchie, Prusko – velitel Steuben), dobrovolníci – hrabě la Fayette, Tomáš Koscuzsko, Benjamin Franklin 

– kongresem byla vyhlášena Deklarace nezávislosti (4. července 1776)   (= Prohlášení nezávislosti amerických osad) 

-> autor – Thomas Jefferson 

-> prohlašuje 13 kolonií za Spojené státy americké  

-> nezávislé a samostatné stát

-> vysvětlení -> proč boj za nezávislost, důvody k odtržení

-> obsah: lidské právo, rovnost všech, dosadit vládu – dodržení práv)

-> znak – orel bělohlavý (na hrudi vlajku – 7 bílých a 6 červených pruhů), 13 šípů = 13 osad, 13 hvězd, latinský název, olivová ratolest -> usilující o mír      

-> spočívá na dvou základních principech demokracie – všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem a všechna moc vychází z lidu, vláda musí chránit individuální svobody, jinak je nutnost ji odstranit a zvolit jinou- -tímto způsobem byla odůvodněna odluka od Anglie – vznik Unie (USA).

–   1777 – bitva u Saratogy – výhra USA (Washington v čele) 🡪 po tomto vítězství se na jejich stranu přidala Francie, Španělsko a Holandsko – vojenská a finanční podpora

– vyhlášena 1. americká ústava

– 1781 – bitva u Yorktownu  – výhra USA

– 1783 – Pařížská jednání – mír 🡪 Anglie uznala nezávislost USA – první stát, který vznikl z kolonie a je samostatný + Anglii zůstalo území Kanady

– 1787 – přijata Nová ústava -> státy byly v unii 

  -> rozděluje moc: zákonodárná (Kongres), výkonná (prezident), soudní (Nejvyšší soudní dvůr)

– 1789- zvolen George Washington prezidentem (plantážník z Georgie, 2x zvolen za sebou, po 3. odmítl); hlavní město Washington D.C.

– 1791 přijata Listina svobod -> zajištění lidských práv obyvatel (svoboda tisku, slova, shromažďování, náboženství)

– od roku 1800 začátek osidlování na západ -> rozšiřování 

– 1823 – Manreova doktrína -> pokud se Evropa bude zasahovat do politiky USA, USA to může brát jako útok a může se začít bránit vojensky 

Rozšiřování území USA:

1. a) koupě -> 1803 Lousiana (od Francie – N. Bonaparte); 1819 Florida (Španělsko); 1867 Aljaška = Sewardova (od Ruska, po Občanské válce v USA)

1. b) válkami ->1846-1848 – válka s Mexikem (o Texas a Kalifornii); Zlatá kalifornská horečka (kolonizace západu, příchod Irů, Slováků, Židů – bitva Little Big Horn v Montaně) 

Rozdíly mezi Severem a Jihem 

Sever:

– kolem 22 milionů obyvatel

– hlavně průmysl a obchod -> textil, strojírenství, hutnictví 🡪 továrny + dělnictvo

– 1790 – zrušeno otroctví 

– republikánská strana -> program – omezení/ zrušení otroctví; zachování jednoty Spojených států; rozdělení půdy na Západu; představitel – Abraham Lincoln (zvolen prezidentem 1861-1865) – 16. prezident (ale 1. republikánský) 

– oproti Jihu nedostatek půdy (přes 91 % průmyslu)

Jih:

– oproti Severu – velmi málo průmyslu (jen 9 %) 

– kolem 9-12 milionů obyvatel

– 1/3 černoši -> otroci

– hlavně zemědělství – plantáže s tabákem, cukrovou třtinou, kukuřicí

– mnoho otroků – povstání – 1831 – Virginie (Nat Turner – kazatel, popraven + povstání potlačeno)

          1859 – Charlestown – J. Brown -> povstání potlačeno 

– demokratická strana 

– mezi roky 1860-1861 se odtrhlo 11 jižanských států (od těch severních) – např. Jižní a Severní Karolina, Alabama, Texas, Mississippi, Louisiana, Tennesee, Arkansas, Florida, Geoergia, Virginie 

🡪 tyto státy vytvořily Konfederaci – nový prezident Jefferson Davis, hl. msto Richmond, ústava povolovala otroctví, generál Lee

– zbylé státy vytvořily Unii – prezident A. Lincoln, hl. město Washington, snaha jednat s Jihem – nezájem Jihu 🡪 válka pro zisk celistvého státu, generál Grant

🡪 důvody odtržení: 1) Sever chce větší cla s VB, Jih ne (pro ně obchodní partner, závislost na vývozu)

        2) Jih chce autonomii pro státy, Sever chce centralizovanou vládu

        3) Sever chce ukončit otroctví, Jih nechce

Občanská válka 

– duben 1861- duben 1865 

– začátkem dubna vyhlásil Sever blokádu jižanským přístavům

– začátek války -> 12.4. 1861 Jih útok na pevnost Fort Sumter 

– uniformy -> Jih (šedá), Sever (modrá)

– Jih – generál Lee, 

Pomoc VB, Francie, Španělska; hospodářská zaostalost; výměnný obchod se Severem (zbraně za bavlnu)

– Sever – nejdříve ne tolik schopní velitelé -> obrat do čela Grant, Shermen, Sheridan 

Rok 1862 -> 9. března 1862 v zátoce Chesapeake v bitvě u Hamtonu – námořní bitva pancéřovaných lodí Konfederace CSS Virginia (známé též jako Merrimac) a Unie – USS Monitor=)Virginia nucena ustoupit – výsledek nerozhodně

                  -> Bull Run – výhra Lee (Jih)

                   -> bitva u Antientamu (září) – porážka Jihu 

Rok 1863 – Sever – vyhlašuje zrušení otroctví -> tvorba černošských pluků 

    – zákon o usedlostech -> rozdělení půdy 165 ha pro rodiny s dětmi a mezi muže nad 21 let (po 5 letech možno půdu odkoupit) 

    -> bitva u Gettysburgu – výhra Severu, Jih poražen (generál Lee) -> nedostatek zbraní, potravin 

– další roky dobývání strategických míst Jihu ( Savannah, Richmond, Petersburg)

– 1865 – padl Richmond

            -> duben Appomattox (podepsání kapitulace Jihu) 

            -> 14.4. spáchán atentát na prezidenta Abrahama Lincolna (zastřelen Boothem Wilkesem) 

(novým prezidentem se stal Andrew Johnson)

Výsledek 

– obnovení celistvosti státu

– zrušení otroctví po celém státě USA

– veliké ztráty (přes 600 tisíc lidí)

– hospodářské/ekonomické/kulturní ztráty

– snaha vyrovnat rozdíly mezi S a J

– vznik – Kuk-klux-klanu (tajně, zastrašování černochů, * 1867)-> do 60. let segregace černochů 

– technická inovace – obrněné lodě, pušky, fotograficky zachyceno 

– lepší lékařské služby + rozmach zbrojní výroby