Kyslíkaté deriváty
-obsahují kyslík
-hydroxosloučeniny R-OH
-ethery R-O-R
-karbonylové sloučeniny C=O
-karboxylové kyseliny -C=O -> deriváty kyselin
OH
Hydroxysloučeniny (alkoholy)
-vznikají náhradou jednoho nebo více vodíků skupinou OH
-dělení:
Podle počtu OH skupin:
-jednosyté – etanol
-vícesyté – glycerol
Podle uhlovodíkového řetězce:
-alkoholy – OH skupina není na benzenovém jádru
*primární R-CH2-OH (OH vždy na konci)
*sekundární R-CH-R (uprostřed)
R OH
*terciární R-C-R (další uhl. zbytky na C s OH)
R
-fenoly – OH skupina na benzenovém jádru
Názvosloví alkoholů
a)uhlovodík+ol b)uhlvod. zbytek + alkohol
–OH skupina má největší přednost
CH3OH – metanol/metylalkohol/- CH3CH2OH – etanol/etylalkohol/líh
CH3-CH-CH3 – propan-2-ol/izopropylalkohol/- CH2-CH-CH2 – propan-1,2,3-triol/-/glycerol
OH OH OH OH
CH3
CH3-C-OH – 2-methyl-propan-2-ol vinylalkohol – CH2=CH-OH
CH3
Výskyt
-vznik kvašením cukerných šťáv
-fenoly v dehtu
-estery karboxylových kyselin
-biologicky významné látky
Vlastnosti
-kapaliny (neomezeně měnitelné s vodou), krystalické látky (nerozpustné)
-primární alk jsou nejkyselejší, terciální alk nejméně (u primárních alk probíhá nejsilnější indukce
-vznik vodíkových můstků -> vysoké teploty tání/varu, rozpustnost klesá s rostoucí molekulovou hmotností, při reakci se zásadou vzniká sůl
-OH je polární -> méně kyselý charakter -> odštěpí H+
-dva volné elektronové páry kyslíku -> mírně zásaditý charakter -> dokáže přijmout H+
-díky těmto vlastnostem jsou amfoterní (reagují jako alkálie i kyseliny)
Názvosloví fenolů
-často triviální
Reakce
1)Neutralizace – v reakci se zásadou se alkohol (fenol) chová kysele -> vznik alkoholátu (konjugovaná báze alkoholu sestávající z organické skupiny navázané na záporně nabitý atom kyslíku) nebo fenolátu (organický substituent je derivát benzenu)
CH3CH2OH + NaOH -> CH3CH2ONa +H2O CH3CH2ONa – ethanolát sodný
-v přítomnosti silnější kyseliny se alkohol chová zásaditě -> vznik alkoxoniových solí
H+
CH3CH2OH +HCl -> CH3CH2 –O-Cl– – ethyloxonium chlorid
H
2)Eliminace (vznik alkenů)
-oxidace alkoholů (odštěpení H2)
-z primárního alkoholu oxidací vznikají aldehydy, z nich karboxylové kyseliny
-ze sekundárních alkoholů vznikají oxidací ketony
-u terciárních alkoholů oxidace neprobíhá (nelze vytvořit volnou vazbu)
-oxidace fenolů
3)Esterifikace
-reakce alkoholů s karboxylovými kyselinami, vznik esteru a vody
-estery jsou typ funkčního derivátu karboxylových kyselin
4)Nukleofilní substituce
R-OH + HX ——> R-X
-H2O
-příprava halogenderivátů
Příprava alkoholů
1)Redukce karbonylových sloučenin – zpětná oxidace
2)Hydrolýzou esteru – vnášení vody, zpětná esterifikace
3)Reakce halogenderivátu s hydroxidem – viz. Halogenderiváty
4)Hydratací alkenů – viz. Alkeny
Výroba
1)Alkoholové kvašení
C6H12O6 -> 2C2H5OH + 2CO2
-vzniká etanol a CO2
2)Frakční destilace dehtu (fenoly)
Zástupci
Methanol – CH3OH(dřevný líh) je bezbarvá hořlavá kapalina příjemné vůně, silně toxická látka, schopnost prostupovat kůží, vzniká při nedokonalé výrobě lihovin, vyrábí se z vodního plynu (směs CO a H2), který je součástí zemního plynu, používá se jako rozpouštědlo či při výrobě formaldehydu, který vzniká jeho oxidací
Ethanol – CH3CH2OH, bezbarvá hořlavá kapalina příjemné vůně, návyková látka, v lidském organismu se ethanol odbourává v játrech, pro technické účely se ethanol obohacuje některými jedovatými látkami, nejčastěji benzínem, aby se zamezovalo jeho požívání. Toto znehodnocování lihu se nazývá denaturace, využívá pro výrobu mnoha organických sloučenin, jako třeba ethylenu či kyseliny octové (ethanové), dezinfekčních prostředků, kosmetiky, léků, jako rozpouštědlo anebo v potravinářství. Lihové rozto-ky látek se nazývají tinktury
Ethan-1,2-diol – C2H4(OH)2 (ethylenglykol) je bezbarvá olejovitá kapalina sladké chuti, jedovatá látka, využívá se při výrobě plastů, jako rozpouštědlo anebo součást nemrznoucích směsí do chladičů motorů
Propan-1,2,3-triol – C3H5(OH)3 (glycerol) je bezbarvá olejovitá kapalina nasládlé chuti, součástí přírodních tuků a olejů, ze kterých se získává při jejich hydrolýze. Nachází uplatnění při výrobě kosmetiky, barviv, plastů a glyceroltrinitrátu (nitroglycerínu). Ten vzniká působením nitrační směsi (HNO3, H2SO4) na glycerol. Je to bezbarvá olejovitá kapalina. Tato sloučenina je známou výbušninou, kterou lze iniciovat zahřáním či nárazem. Nitroglycerin se využívá také v lékařství pro zvýšení prok
Fenol – C6H5OH, je bezbarvá hydroskopická krystalická látka,působením vzduchu se zbarvuje červenohnědě a má charakteristický zápach, leptavé a antiseptické účinky. Vyrábí se z černouhelného dehtu či oxidací kumenu, s formaldehydem vytváří polymerní látky, fenolformaldehydové pryskyřice (též fenoplasty či bakelity)
Ethery
-na kyslíku navázané 2 uhlovodíkové zbytky
dělíme na: jednoduché – R-O-R, 2 stejné zbytky
smíšené – R-O-R´, různé zbytky
Názvosloví
1)Názvy uhl. zbytků v abecedním pořadí, druhý je v závorce + ether
CH3-O-CH3 – dimethylether
CH3-O-CH2-CH3 – ethyl (methyl) ether
2)Pomocí zbytku – O-R (alkoxyskupina + uhlovodík)
alkoxy skupina – označení pro funkční skupiny, které jsou tvořeny alifatickou uhlovodíkovou skupinou a atomem kyslíku, obecný vzorec je RO-, kde R je uhlovodíková skupina
CH3-O-CH3 – metoxymethan
Vlastnosti
-těkavé, hořlavé, s kyslíkem výbušné, charakteristická vůně, narkotické účinky, nevznikají vodíkové můstky -> nižší teploty tání a varu, nejjednodušší plyny, nemísitelné s vodou, jsou zásadité (ne tolik jako alkoholy) -> záporný indukční efekt u alkoholů, nepolární rozpouštědla
Reakce
-probíhá nukleofilní substituce, neutralizace
-vznik oxonyových solí
CH3-O-CH3 + HCl -> CH3 –O+H-CH3Cl– – dimethyloxonyum chlorid
Příprava a výroba
CH3-OH + OH-CH3 —-H20H2SO4—-> CH3-O-CH3 -dehydratace
-reakce alkylhalogenidu a alkoholátu
-alkyl je uhlovodíkový zbytek, jednovazebný radikál obsahující jen uhlíkové a vodíkové atomy uspořádané do řetězce
Zástupci
-diethylether – CH3-CH2-O- CH2– CH3, kapalina, extrémě hořlavá, vypařuje se při 36° C, narkotický, rozpouštědlo
-fenyl (methyl) ether – anisol, rozpouštědlo, kapalina, příjemná vůně
-ethylenoxid – oxiran, jedovatý plyn, velmi reaktivní- pnutí vazeb, polymerace (epoxidové pryskyřice)
Karbonylové sloučeniny
-oxoskupina C=O
-rozdělení: aldehydy CHR=O
ketony CRR=O
Názvosloví
-aldehydy
1)uhlovodík + al 2)triviální název pro uhl. zbytek + aldehyd
-ketony
1)uhlovodík + poloha skupiny + on 2)uhl. zbytky napojené na karbonylovou skupinu v abecedním pořadí + keton
Výskyt
-součástí silic, chuťových látek, složky mají metabolický význam (sacharidy)
Vlastnosti
-formaldehyd – plynný; vyšší jsou kapaliny a nejvyšší pevné látky
-teplota tání a varu klesá ve směru alkoholy -> karbonyly -> uhlovodíky
-nižší karbonyly mají pronikavý zápach; vyšší mají příjemnou vůni
-vzájemně netvoří vodíkové můstky, s vodou už je vytvářejí -> nižší karbonyly jsou rozpustné ve vodě díky krátkému řetězci
-nejreaktivnější -> formaldehyd, postupně reaktivnost klesá
-výskyt izomerie (tautomerie)
-záporný indukční efekt
-kladný mezomerní efekt – dva volné elektronové páry
-vodíky na vedlejších uhlících jsou kyselé, dají se odštěpit
Reakce
1)Adice
-reakce karbonylu s alkoholem, vzniká poloacetal, následně vzniká acetal
-aldolová kondenzace – účinkem silné zásady na dva aldehydy vzniká aldol
2)Oxidace
-vznikají karboxylové kyseliny oxidací aldehydů
-při silné oxidaci ketonů se keton rozpadá na dvě menší molekuly
3)Redukce
-vznikají primární alkoholy redukcí aldehydů
-z ketonů vznikají sekundární alkoholy
-terciární nevznikají
Důkazové reakce
-Liebenova reakce – (jodoformová reakce), dokazuje se CH3 skupina
-Schiffovo činidlo – roztok fuschinu (červenofialová barva) odbarvený oxidem siřičitým, při styku s aldehydy se zabarví
-Tollensovo činidlo – AgNO3 + NaOH + NH4, třaskavé stříbro (musí se čerstvě připravit)
Ag*I -> Ag0 redukce (vzniká stříbrný povlak)
-Felingovo činidlo – Cu+II -> Cu+I –jasně oranžová barva
Příprava a výroba
1)Oxidace alkoholů
ethylmethylketon
Zástupci
-Methanal (formaldehyd) – CH2=O, plyn, štiplavý zápach, dobře rozpustný ve vodě, karcinogenní, denaturace bílkovin (změna struktury), výroba z alkoholů (katalytická oxidace metanolu), dezinfekce, výroba plastu (bakelitu), barviva, dřevotřísky, 40% roztok -> konzervant biologických materiálů (formalín)
-Ethanal (acetaldehyd) – CH3-CH=O, kapalina, zápach, dobře rozpustný ve vodě, vyrábí se oxidací etanolu, adice vody na acetylen, páry se vzduchem výbušné, léčiva, voňavky
-Benzaldehyd – kapalina, voní po hořkých mandlí, špatně rozpustný ve vodě, výroba léčiv a barviv
-Aceton – bezbarvá, hořlavá, toxická kapalina, páry se vzduchem výbušné, rozpouštědlo, meziprodukt lidského organismu (také u cukrovky/hladovky)
-Cyklohexanon – kapalina, voní po mátě, výchozí surovina pro výrobu plastu (silonu)
Rozdělení:
1)Podle počtu karboxylových skupin
-mono, di
2)Podle uhlovodíkového řetězce
-kyseliny nasycené, nenasycené, aromatické
Názvosloví:
kyselina + uhlovodík + ová/diová (nepoužívá se)
-častější triviální názvy
Výskyt:
-také volný výskyt, kyselina mravenčí nebo máselná
-soli kyselin – zelenina
-estery – tuky
-nižší mastné kyseliny – vonné látky
-aminokyseliny – základní stavební jednotka bílkovin
-hydroxo a oxo deriváty – součástí metabolismu zvířat
Vlastnosti:
-nižší karboxylové kyseliny: kapaliny, nepříjemný zápach, rozpustné ve vodě, s rostoucím řetězcem klesá rozpustnost ve vodě (olejovitý charakter)
-dikarboxylové a aromatické kyseliny: rozpustné ve vodě, s delším řetězcem klesá rozpustnost ve vodě, záporný indukční efekt, kyselé vodíky, kyselost se snižuje s délkou uhlovodíkového řetězce
Reakce:
1)Dekarboxylace – odštěpení CO2 (kyselina malonová/propandiová)
2)Esterifikace – vznik esteru a vody (alkohol + karboxyl)
3)Neutralizace – vznik H2O a soli
Příprava a výroba
-oxidace alkoholů/karbonylů/uhlovodíků (kys. benzoová)
-hydrolýza esterů
HCOOH – nejsilnější karboxylová kyselina, bezbarvá kapalina, ostrý zápach, leptá kůži, silně toxická, vzniká v těle při rozkladu metanolu, baktericidní, dříve na konzervování potravin, výroba vonných esterů
CH3COOH – bezbarvá kapalina, štiplavý zápach, oxidací etanolu vzniká 6-8% ocet, potraviny, barviva, léčiva, syntetické látky
HOOC – COOH – pevná, bílá, krystalická látka, jedovatá, v krvi se sráží kationty vápníku, soli v rostlinách, analytická chemie, textil, manganometrie
Deriváty karboxylových kyselin
-vznikají náhradou vodíku/celé skupiny OH v molekule kyseliny
1)Funkční: náhrada OH skupiny v COOH
2)Substituční: náhrada H na postranním řetězci
-acyl – zbytek od kyseliny (kyselina bez OH skupiny)
a)halogenidy karbox. kys.
-kapalné látky, leptavý účinek, reaktivní (snadno se odštěpí halogen, nahradí se nukleofilem)
-výroba dalších derivátů
b)estery
-hydroxylová skupina je nahrazena alkoxyskupinou (-OR)
uhlovodíkový zbytek + ester + odvození od dané kyseliny
CH3 – CO – OCH3 – methylester kyseliny octové
HCO – OCH2CH3 – ethylester kyseliny mravenčí
CH3 – CH2 – CO – O – (CH2)3 – CH3 – butylester kyseliny propionové
Vlastnosti:
-nižší estery jsou kapaliny příjemné vůně
-vyšší nasycené kyseliny jsou pevné
-vyšší nenasycené kyseliny jsou olejovité
-dobře rozpustné v organických rozpouštědlech
Příprava:
-reakce karboxylové kyseliny+ alkohol v kyselém prostředí v přítomnosti H2SO4 (dehydratuji vodu)
-hydrolýza (zpětný rozklad)
-hydrolýza tuků v alkalickém prostředí
-náhrada vodíku na postranním řetězci karboxylové kyseliny
a)halogenkyseliny – náhrada halogenem
-připravují se přímou halogenací karboxylových kyselin
Vlastnosti: dobře rozpustné v polárních rozpouštědlech, silnější než karboxylové kyseliny díky zápornému indukčnímu efektu, toxické látky, leptavé účinky, výroba dalších derivátů díky snadné nahraditelnosti halogenů
b)hydroxykyseliny – vodík na postranním řetězci je nahrazen OH skupinou
-výskyt: v přírodě (zelenina, ovoce, meziprodukty metbolismu),
-příprava alkalickou hydrolýzou