BIO témata 3 - The Land for Students

Živočichové

Členění

Živočišné houby- houbovci

mořští živočichové
nejprimitivnější forma živočichů
dospělci žijí přisedle
STAVBA:
- vyvrhovací otvor – OSKULUM
- SPONGOCOEL – centrální dutina
- ENTODERM tvoří CHOANOCYTY – límečkovité buňky
  - příjem potravy
  - ve středu límečku bičík – zajišťuje neustálý tok vody
- MEZOGLEA – pružná rosolovitá hmota mezi ektodermem a entodermem
  - obsahuje různé typy buněk:
    - AMOEBOCYTY – schopné fagocytózy, roznášejí potravu po těle houby
    - SKLEROBLASTY – vylučují SKLERITY = jehlice sloužící jako vnitřní opora hub
    - SPONGOBLASTY – vylučují pevná a pružná SPONGIOVÁ VLÁKNA
    - ARCHEOCYTY – vznikají z nich vnitřní pupeny
      - jsou kulovitého tvaru; nejsou rozlišené a vznikne z nich, co je právě třeba; tvoří pohlavní buňky při pohlavním rozmnožování
- EKTODERM:
  - POROCYTY – buňky okolo ostií, tvoří „póry“
    - vřetenovitě protáhlé buňky s funkcí svalových buněk
  - OSTIE – kanálky, vedou vodu do těla houby
  - PINAKOCYTY: krycí buňky – pokryv těla, výstelka kanálků
- tělo vyztuženo navzájem spojenými jehlicemi (vápenaté/křemičité) nebo spongiovými vlákny
- TĚLNÍ TYPY:
  - ASKON: nejjednodušší typ
    - ostie v podstatě rovné, choanocyty jen ve spongocoelu (centrální dutina)
  - SYKON: choanocyty soustředěny v přívodních kanálcích – rozšířeny do komůrek
  - LEUKON: mohutně zesílená stěna (velké zvětšení objemu) protkána sítí kanálků (tzv. alveoly) spojujících mezi sebou komůrky vystlané choanocyty
    - V 1 mm³ je vytvořeno až 10 000 komůrek, v každé asi 50 choanocytů
    - v evoluci jsou nejdále především tím, že dokázaly zvětšit trávicí plochu vchlípením a vytvořením komůrek

DÝCHACÍ SOUSTAVA: celým povrchem těla
VÝŽIVA: filtrace vody (drobné organismy) – trávící buňky

ROZMNOŽOVÁNÍ:
- NEPOHLAVNĚ: pučení
  - vnitřní pupeny – GEMULE (sladkovodní) = zárodečné buňky obalené jehlicemi
  - VNĚJŠÍ: u mořských, nový jedinec se neodděluje od mateřského → tvorba kolonií
- POHLAVNĚ: hermafroditi i gonochoristé, nepřímý vývoj přes larvu)
  - pohlavní buňky se vytvoří z archeocytů v mezoglee
  - vnitřní oplození – spermie oskulem ven, do těla dalšího jedince ostiemi → oplodnění vajíčka → pohyblivá larva AMFIBLASTULA
  - po přisednutí larvy vzniká nová houba

HOUBY VÁPENATÉ:
- pouze mořské druhy (chladná moře)
- jehlice z uhličitanu vápenatého – CaCO3
- žijí v koloniích – nepohlavní vnější rozmnožování
- zástupce: houba voštinatá

HOUBY KŘEMIČITÉ:
- teplá moře
- jehlice z oxidu křemičitého – SiO2
- netvoří kolonie
- zástupce: houba pletená = Venušin koš

HOUBY ROHOVITÉ S KŘEMIČITÝMI JEHLICEMI:
- houba pohárová = Neptunův pohár, houba domečková, houba říční, houba rybničná

HOUBY ROHOVITÉ: oporu tvoří spongiová vlákna
- zástupci: houba mycí – pouze spongiová vlákna; houba koňská

Žahavci

mořští i sladkovodní, paprsčitě souměrní
vakovité tělo s jedním otvorem, silná vrstva mezogleje
STAVBA:
- slepá trávicí dutina (LÁČKA) – 1 otvor zároveň přijímací i vyvrhovací
- EKTODERM: buňky krycí, svalové, nervové,
  - žahavé buňky = KNIDOCYTY (kopřiva) – NEMATOCYTY (vlákna):
    - GLUTINANTY = lepivá vlákna
    - VOLVENTY = ovíjivá vlákna
    - PENETRANTY = vlákna s ostrým koncem – průnik do kořisti + tekutina s toxiny
- MEZOGLEA – oporná funkce
- ENTODERM: buňky bičíkaté, svalové, sekreční, trávicí
- dvě formy těla:
  - POLYP: přisedlé stadium
    - příchytný terč, tělo s láčkou, přijímací/vyvrhovací otvor, ramena
  - MEDÚZA: pohyblivé stádium, zvonovitý tvar, přijímací/vyvrhovací otvor na spodní straně
    - vnější část zvonu = EXUMBRELLA
    - vnitřní část zvonu = SUBUMBRELLA
    - chapadla na okraji
TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: láčka nebo GASTROVASKULÁRNÍ soustava (medúzovci)
NERVOVÁ SOUSTAVA: poprvé, rozptýlená (difúzní)
ROZMNOŽOVÁNÍ: hermafroditi (nezmar) × gonochoristé (medúzy)
- pohyblivá larva
- často střídaní pohlavního a nepohlavního rozmnožování
- NEPOHLAVNÍ: pučení X strobilace (u medúzovců)
  - STROBILA – nová ramena
- POHLAVNÍ: z oplozeného vajíčka vznikne larva – PLANULA → přisedá, vznik polypu

POLYPOVCI:
- převládá polypové stadium, medúza může úplně chybět
- láčka bez přepážek
- rozmnožování: pučení, vnější oplození, gamety z ektodermu
- vysoká schopnost regenerace
- zástupci:
  - TRUBÝŠI: kolonie, dělba funkcí
    - měchýřovka portugalská = „Portugalská galéra“
  - NEZMAŘI: nezmar zelený/hnědý/obecný
  - medúzka sladkovodní – vzácně se objevuje ve Vltavě, 2 cm
  - KEŘOVKY: funkční diferenciace na úrovni jedinců
    - pohárovka

MEDÚZOVCI:
- pouze v mořích, paprsčitě souměrní
- STAVBA:
  - láčka dělená 4 přepážkami
  - silná vrstva mezoglei
  - svalovina po obvodu zvonu
  - ramena
    - ROPÁLIA = smyslová chapadla – oči, statocysta, chemoreceptory
      - shlukování neuronů – ganglia
- GASTROVASKULÁRNÍ soustava: trávící + cévní
- smyslová ústrojí: statocysta (rovnováha – uhličitan vápenatý), oči, chemoreceptory
- ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé, nejčastěji vnější oplození
  - obrvená larva (planula), gamety z entodermu
  - polypové stadium se množí nepohlavně (strobilace)
  - METAGENEZE: střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování
  - EFYRA – mladá medúza
- zástupci: talířovka ušatá
  - talířovka obrovská: zvon 2 metry, chapadla 20 metrů
  - KOŘENOÚSTKY: příústní laloky s obrovskými přívěsky, filtrátoři

ČTYŘHRANKY:
- podobné medúzovcům, ale chybí přepážky
- čtyřhranný zvon, několikametrová chapadla
- některé druhy jedovaté
- zástupci: Chironex fleckerii – “mořská vosa”, jedovatá, Austrálie

KORÁLNATCI:
- pevné schránky z CaCO3
- tvoří korálové ostrovy a útesy
  - ATOLY (skládají se z kruhovitého korálového útesu, jenž obklopuje lagunu)
- teplá moře, chybí stadium medúzy
- v láčce 6–8 přepážek
- gastrovaskulární soustava
- ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé i hermafrodité
  - oplození vnitřní i vnější
    - pučení → kolonie, gamety entodermálního původu
    - pohyblivé drobné larvy
  - řízeno asi měsícem
- OSMIČETNÍ:
  - korál červený: červená je vápenatá kostra, jedinci svítivě bílí
  - pérovník červený: vypadá jako brko ptačího peří
- ŠESTIČETNÍ:
  - VĚTEVNÍCI – útesy, větevník mozkový = mozkovník
  - SASANKY: sasanka koňská – chyb kostra

Ploštěnci

ploché tělo, často paraziti
SCHIZOCOEL (obrázek)
TRIBLASTIKA – 3 zárodečné listy:
- EKTODERM: povrch těla – jednovrstevná pokožka
  - přirůstá ke svalové tkáni → KOŽNĚSVALOVÝ VAK
- MEZODERM:
- ENTODERM: trávicí trubice a její vychlípeniny-slinivka,játra, brzlík, štítná žláza, plíce, dýchací cesty, pohlavní orgány- část.
BILATERÁLNÍ = dvoustranná souměrnost
TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: slepě zakončená trávicí trubice (střevo, entoderm) – u parazitů chybí
- mezi pokožkou a střevem MEZENCHYM (mezoderm)
NERVOVÁ SOUSTAVA: gangliová provazcovitá (jen hlavová ganglia, tělní chybí)
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: PROTONEFRIDIE – plaménkové buňky (filtrace odpadních vod, regulace obsahu vody v těle, osmoregulace)
SMYSLY: zrak, hmat, chemoreceptory
paraziti mají KUTIKULU (chrání je před natrávením)
ROZMNOŽOVÁNÍ: hermafroditi
- nepřímý vývoj
- parazité – složité vývojové cykly

PLOŠTĚNKY:
- voda nebo vlhko, dravý způsob života
- na povrchu řasinkový epitel (přivádění vody s kyslíkem, ne pohyb)
  - RHABDITY – tělíska v pokožce produkující hustý sliz (obrana)
- kožněsvalový vak (pohyb)
- DÝCHACÍ SOUSTAVA: celým povrchem těla
- SMYSLY: hmatová ouška (proudění), oči (intenzita světla), chemoreceptory
- vysoká schopnost regenerace
- ROZMNOŽOVÁNÍ: hermafroditi
  - kladení vajíček v kokonu
  - mořské – TRAUMATICKÁ INSEMINACE
  - NEPOHLAVNÍ: příčné dělení
  - POHLAVNÍ: sladkovodní – přímý vývoj, mořští – vývoj nepřímý, larva
- zástupci: ploštěnka mléčná/potoční/horská/ušatá

MOTOLICE:
- endoparaziti obratlovců (výjimka: čeleď Transversotrematidae)
- složité vývojové cykly, střídání hostitelů
- pokožka z mnohojaderných SYNCYTIÍ (splynulé buňky)
- k přichycení v hostiteli slouží dvě přísavky
- ROZMNOŽOVÁNÍ: hermafroditi (výjimka: krevničky)
  - extrémně vyvinutá reprodukční soustava
- zástupci:
  - motolice jaterní:
    - Definitivní Hostitel: ovce, kráva > žluč > vajíčka > výkaly > MIRACIDIUM (larva) > MeziHostitel: bahnatka malá > množení v hepatopankreatu > REDIE > CERKÁRIE (ven) > cysta (v prostředí) > DH ovce, kráva
  - motolice kopinatá:
    - DH ovce, kráva > žluč > vajíčka > výkaly > miracidium > 1. MH suchozemský plž > SPOROCYSTA > REDIE > CERKÁRIE obalené slizem > 2. MH mravenec (sliz jim chutná) > střevo + hlavové ganglium > DH ovce, kráva
  - krevnička močová:
    - gonochoristé
    - pohlavní dimorfismus – menší samička zalézá do břišní rýhy mohutnějšího samečka → kopulaci
    - cizopasí v urogenitálním systému člověka:
      - rýžová pole (Asie) → BILHARZIÓZA (těžké záněty močového měchýře, vajíčka s trnem poškozují kapiláry > močokrevnost)

TASEMNICE:
- přizpůsobení k parazitickému životu – tělo kryto KUTIKULOU, chybí TS a smysly
  - živiny vstřebávají celým povrchem těla (mikroklky na povrchu)
- ENDOPARAZITI (tenké střevo)
- živiny vstřebávají celým povrchem těla (mikroklky na povrchu)
- STAVBA: hlavička (scolex) + krček a ploché články – PROGLOTIDY
- na hlavičce PŘÍCHYTNÉ ORGÁNY (přísavky, háčky)
- ROZMNOŽOVÁNÍ: výkonná RS, hermafroditi (samooplození – jednotlivé články mezi sebou)
- střídání hostitelů, složité vývojové cykly
- vývoj tasemnice:

1. 1. články s oplozenými vajíčky vyjdou ven
  2. pozře je mezihostitel (např. kráva)
  3. v trávicím traktu se vyvine ONKOSFÉRA (larva), provrtá se střevní stěnou do krevního oběhu, s krví se dostane do svalu
  4. BOUBEL – zapouzdřená larva ve svalu
  5. po pozření hostitelem se ve střevu vyvíjí nová tasemnice

- zástupci: tasemnice dlouhočlenná (2-3 m, věneček háčků, MH prase – člověk může být DH i MH! → NEUROCYSTICERKOSA)
  - tasemnice bezbranná (3-5 m, nemá háčky, MH skot – člověk může být jen DH)
  - tasemnice ovčí, řemenatka ptačí, škulovec široký, měchožil zhoubný

DALŠÍ PLOŠTĚNCI:
- MECHOVNATCI:
  - mořští hermafroditi velcí maximálně 0,5 mm
  - dospělci přisedlí (stopka + kalich), larvy obrvené; juvenilní stadium se převrací a přisedá
  - TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: průchodná (“U” trubice), mikrofágové (obrvená chapadélka přihání k ústnímu otvoru vodu s potravou)
  - mesenchym vyplňuje celé tělo (i chapadélka)
  - NERVOVÁ SOUSTAVA: gangliová provazcovitá
  - ROZMNOŽOVÁNÍ: hermafroditi; tvoří kolonie (pučení)

- PÁSNICE:
  - vodní, většinou mořští živočichové, některé terestrické
  - RHYNCHOCOEL = vak po celé délce těla
  - VYCHLÍPITELNÝ CHOBOT (vymrštění pomocí stahu okružní svaloviny) – s trnem/bez trnu
  - TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: na obou koncích otevřená
  - CÉVNÍ SOUSTAVA: uzavřená (dorzální céva žene krev do hlavové části, dvě postranní cévy sbírají krev z hlavové části)
  - VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: PROTONEFRIDIE – pleménkové buňky sbírají metabolity z CS
  - NERVOVÁ SOUSTAVA: gangliová provazcovitá (4 hlavová ganglia)
  - ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé, vývoj přímý nebo přes larvu
  - zástupci: pásemnička sladkovodní (u nás), pásmovka velká (v moři, až 30 m)

- JEDNORODÍ: ektoparazité ryb a obojživelníků
  - OPISTHAPTOR = zařízení pro přichycení na hostiteli (přísavky, háčky, svorky, přísavné destičky)
  - hermafroditi, vnitřní oplození
  - zástupci: žábrohlíst ouškovaný/skvostný/dvojitý/žabí

Hlístice

nepravá druhotná tělní dutina PSEUDOCOEL
na dotek “tvrdí” (tekutina pod tlakem)
volně žijící živočichové nebo cizopasníci
SVALOVÁ SOUSTAVA:
- KOŽNĚSVALOVÝ vak (pokožka + hladká svalovina), silná vrstva KUTIKULY
- pouze podélná svalovina (charakteristický pohyb)
- zvláštní INERVACE SVALŮ – sval tvoří výběžek k nervovému provazci (ne nerv ke svalu)
TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: trávicí trubice s řitním otvorem
CÉVNÍ SOUSTAVA: chybí
VYLUČOVÁCÍ SOUSTAVA: protonefridie nebo chybí
- 2 podélné lišty umístěné laterálně (1 lišta = 1 buňka), sbíhají se v přední třetině těla a ústí kanálkem ven; fungují na principu osmózy
DÝCHACÍ SOUSTAVA: celým povrchem těla (endoparaziti jsou anaerobní)
NERVOVÁ SOUSTAVA: gangliová provazcovitá (mozková zauzlina + až osm podélných pruhů)
ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé
- pohlavní dimorfismus (samci bývají menší než samičky)
- chybí nepohlavní rozmnožování, vývoj přímý i nepřímý
minimální regenerační schopnost, determinovaný vývoj
málo vyvinuté smysly

ZÁSTUPCI:
- HÁĎÁTKA: parazité rostlin a hmyzu
  - volně žijící
  - háďátko řepné/pšeničné/bramborové/octové – není parazit
  - háďátko obecné – modelový organismus molekulární biologie
- roup dětský:
  - 3-12 mm, parazit dětí i dospělých (mléko) v tlustém střevu, AUTOINFEKCE
  - samička v noci naklade cca 10 000 vajíček do okolí řitního otvoru
  - nákaza vdechnutím nebo spolknutím
- škrkavka dětská:
  - parazituje v tenkém střevu, nemoc ASKARIDÓZA (nechutenství, zvracení, bolesti hlavy)
  - vajíčka s potravou do žaludku → larvy skrz tenké střevo do krve → krví do plic → při vykašlání do úst → polknutí hlenu → opět střevo
- VLASOVCI:
  - vlasovec mízní: ucpává mízní uzliny, nemoc ELEFANTIASIS
    - vývoj mláďat v děloze samice → larvy vyplavovány do krve → nasátí komárem
  - vlasovec medinský: Afrika, boule na těle
    - samice až 1 m, omotány kolem svalů → vajíčka nutně do vody → prokousání otvoru v kůži → mezihostitel drobní korýši – kontaminovaná voda
  - vlasovec oční – přenos ovády
- NITKOVCI:
  - tenkohlavec lidský – tlusté střevo
  - svalovec stočený:
    - prasata, šelmy, člověk, nemoc TRICHINELÓZA, nákaza nedostatečnou tepelnou úpravou
    - dospělci v tenkém střevu, larvy spirálně stočené ve svalech (živí se svalovými vlákny), zpevnění stěn z CaCO3 – výdrž až 30 let
    - horečky, nevolnost, může končit smrtí i člověka (kdekoliv v těle – tlak na cévy, dýchací cesty)

- VÍŘNÍCI:
  - půda (edafon), zooplankton
  - STAVBA:
    - tělo má 3 části: hlava, trup, noha
    - kruhy vířivých brv kolem úst, někdy PANCÍŘKY
    - DUÁLNÍ ŽLÁZY – žláza s lepidlem a žláza s rozpouštědlem
  - SVALOVÁ SOUSTAVA: nemá kožněsvalový vak, ale svaly ve svazcích
  - TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: MASTAX (svalnatý hltan opatřen CHITINÓZNÍMI VÝSTUPKY – potravu drtí), slinné žlázy, hepatopankreas
  - VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: protonefridie, močový měchýř, KLOAKA
  - CÉVNÍ SOUSTAVA: chybí
  - DÝCHACÍ SOUSTAVA: celý povrch těla
  - NERVOVÁ SOUSTAVA: CENTRÁLNÍ a PEDÁLNÍ (nožní) ganglion
  - ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé, přímý vývoj
    - některé druhy bez samečků – PARTENOGENEZE
  - ANABIÓZA (= přežívání nepříznivých životních podmínek, dočasné klidové stadium); velmi odolní – vydrží i var vody, var alkoholu i tekuté helium
  - zástupci: pijavenka růžová, krunýřovka, hrotenka

Měkkýši

tělní dutina COELOM
STAVBA:
- HLAVA – oči (pohárkové nebo komorové)
  - hmatové orgány, chemoreceptory
- NOHA – pohybový orgán (kožněsvalový vak)
  - slizové buňky, baktericidní
  - vodní měkkýši mají STATOCYSTY (rovnovážné ústrojí)
- ÚTROBNÍ VAK – obsahuje vnitřní orgány, jeho hřbetní strana vybíhá v kožní záhyby (= plášť)
- PLÁŠŤ – pod ním plášťová dutina, tady jsou dýchací orgány, u vodních také OSFRADIA (chemoreceptory – kontrolují kvalitu vody)
- pokožka + sliz
- SCHRÁNKA – 3 vrstvy:

1. 1. vnější vrstva PERIOSTRACUM – KONCHIOLIN, pigmenty
  2. střední vrstva OSTRACUM – CaCO3
  3. vnitřní perleť HYPOSTRACUM – ARAGONIT

DRUHY SCHRÁNEK:
- ULITA (jednodílná) X LASTURA (2 části)
- žádná – úplná redukce (slimáci, plzáci) / destička (hlavonožci – “sépiová kost”) / komůrkovitá (loděnka)

CÉVNÍ SOUSTAVA: otevřená
- HEMOLYMFA (hemoglobin [Fe], hemocyanin [Cu] – volně v plazmě, chybí krevní buňky)
- srdce v osrdečníku (blána – osrdečníková dutina)
- krevní rozlitiny v mezenchymu
- 15-60 tepů/min
- srdcem pouze okysličená krev → ARTERIÁLNÍ SRDCE
DÝCHACÍ SOUSTAVA: primárně vodní – žábry v plášťové dutině, hustá síť kapilár
- suchozemští – vnitřní sliznice pláště (plicní vak)
SVALOVÁ SOUSTAVA: nejmohutnější v noze, v útrobním vaku svěrače a zatahovače
NERVOVÁ SOUSTAVA: gangliová = uzlinová se spojkami („žebříčková)
- mozková zauzlina
- prstenec kolem trávicí trubice
- 4 pruhy do těla, u některých další párové zauzliny (noha, útrobní vak)
TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: dutina ústní (slinné nebo jedové žlázy)
- plži – hltan s chitinovou destičkou (RADULA), jícen
- žaludek – vývody SLINIVKOJATERNÍ ŽLÁZY = HEPATOPANKREAS
  - u býložravých enzymy ke štěpení celulózy
- zásobní látkou tuk a glykogen
- vývod střeva (řitní otvor) u vchodu do plášťové dutiny
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: METANEFRIDIE (obrvená nálevka otevřená do osrdečníku, ústí do plášťové dutiny)
ROZMNOŽOVÁNÍ: většinou gonochoristé (mořští), někdy hermafroditi (suchozemští)
- nedochází k samooplození
- oplození vnitřní, vývoj přímý nebo larva (mořští: VELIGER nebo TROCHOFORA, sladkovodní: GLOCHIDIUM)

PAPLŽI:
- výhradně mořští, dvoustraně souměrní, hlava bez očí a tykadel
- NS: mozková zauzlina + dva páry pruhů
- nesouvislé schránky
- ČERVOŘI: “tlustí červi”, plášť vylučuje kutikulu s jehličkami z uhličitanu vápenatého
  - červovka kanadská, rýhonožka korálová
- CHROUSTNATKY: ploché tělo, dýchají žábrami
  - plášť vylučuje osm taškovitých destiček
  - chroustnatka středomořská

SCHRÁNKOVCI:
- plášť vylučuje vápenitou schránku
- kromě mozkové zauzliny i další zauzliny (viz plži)
- PŘÍLIPKOVCI
  - drobní, mořští, hlubinní, dvoustranně souměrní
  - nejprimitivnější skupina
  - plochá kuželovitá skořápka
  - gonochoristé
  - zástupce: přílipkovec čapkový

- PLŽI:
  - mořští, sladkovodní, suchozemští
  - NS: nervová ganglia
    - CEREBRÁLNÍ ganglion (hlava)
    - PEDÁLNÍ ganglion (noha)
    - PLEURÁLNÍ ganglion (plášťová dutina, smysly kontrolující kvalitu vody)
    - VISCEROPARIETÁLNÍ ganglion (vnitřní orgány, žábry)
  - ulita kryje útrobní vak, dochází k jejímu druhotnému stáčení (pravotočivá, výjimečně levotočivá)
    - útrobní vak nesymetrický
  - DS: původně žábry, druhotně plicní vak
  - hlava s 1-2 páry TYKADEL (jamkové oči, hmatová tykadla)
  - počet předsíní = počet metanefridií
  - NOHY: noha suchozemských: plochá, v pokožce slizové žlázy
    - noha mořských: výrůstky (umožňují plavání)
  - slimák největší, plzák španělský, hlemýžď zahradní, okružák ploský, páskovka hajní, plovatka bahenní
  - PŘEDOŽÁBŘÍ:
    - žábry umístěné před srdcem
    - překřížené nervové pruhy
    - trvalé vápnité víčko
    - gonochoristé
    - zástupci: homolice středomořská (dravá, radula přeměněna na bodec, jedové žlázy), zavinutec, ušeň mořská, bahenka živorodá
  - ZADOŽÁBŘÍ:
    - žábry umístěné za srdcem
    - nervové pruhy druhotně přímé
    - ulita redukovaná nebo chybí
    - zástupce: zej obrovský (“mořský zajíc”)
  - PLICNATÍ:
    - sladkovodní nebo suchozemští
    - dýchání plicním vakem (i vodní)
    - mořští v přílivové zóně
    - hermafroditi
    - SPODNOOCÍ: vodní, 1 pár tykadel, oči pod nimi – plovatka bahenní, bahnatka malá, okružák ploský
    - STOPKOOCÍ: suchozemští, 2 páry tykadel (1 – oči, 2 – hmat) – hlemýžď zahradní, jantarka obecná, plamatka lesní, suchomilka obecná

- KELNATKY: mořští, v bahně nebo v písku
  - trubicovitá schránka s otvory na obou stranách
  - nad nohou vychlípitelný ústní chobot (chapadélka)
  - hlava chybí; čelistní zub; jazýček s radulou
  - kelnatka středomořská

- MLŽI:
  - mořští i sladkovodní
  - dvoustranná souměrnost
  - hlava redukovaná (nemají radulu)
  - plášť vylučuje lasturu (zámek, spojeno svěrači – zavírání, vaz na hřbetní straně – otevírání)
    - v plášťové dutině žábry
  - kýlovitá noha
  - OSPHRADIUM (chemoreceptrory, kontroluje kvalitu vody)
  - gonochoristé, vývoj přes larvu (glochidie/veliger)
  - k přichycení k podkladu slouží BYSSOVÉ VLÁKNO (produkují žlázy nohy)
    - tvrdostí podobné šlachám
  - ZÁSTUPCI:
    - mořští: srdcovka, slávka jedlá (byssová vlákna), hřebenatka svatojakubská, ústřice jedlá, střenka jedlá, perlotvorka mořská (silná vrstva perleti), telínka
    - sladkovodní: škeble rybničná, velevrub malířský, perlorodka říční

- HLAVONOŽCI:
  - známí od prvohor (amoniti, belemniti)
  - recentní loděnka (relikt)
  - nejdokonalejší měkkýši, výhradně mořští
  - rychlý pohyb, dravý způsob života
  - PROGRESIVNÍ ZNAKY: chybí schránka, velká hlava, velký mozek (v chrupavčité schránce), noha přeměněna v chapadla + nálevku, dokonalé smysly (komorové oči, statocysty, čich), sépiová žláza (do střeva, tmavá tekutina = inkoust)
  - na chapadlech svalnaté přísavky, často se zoubky
  - v kůži CHROMATOFORY (pigmentová zrna) – barvoměna
    - IRIDIOCYTY – světélkování
  - TĚLO: ramena, ústní otvor, čelisti
  - TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: zobákovité čelisti, radula, slinné žlázy (jed), vole, vakovitý žaludek, játra, slinivka
    - polykají celou potravu a rozloží ji slinami
  - CÉVNÍ SOUSTAVA: téměř uzavřená (malé množství lakun)
  - VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: párovité vakovité ledviny (metanefridie), otevřené do perikardu
    - exkrety do plášťové dutiny
  - NERVOVÁ SOUSTAVA: mohutný hlavový ganglion (mozek),
    - gigantické nervy (do těla, chapadel)
  - ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé, pohlavní dimorfismus, přímý vývoj
    - HEKTOKOTYLOVÉ rameno (oddělí se a oplodní samici)
    - samice chrání vajíčka do vylíhnutí
  - schopní asociace, velmi inteligentní
  - ČTYŘŽÁBŘÍ: staré, primitivní formy
    - spirálně vinutá ulita s větším počtem komůrek (naplněny dusíkem, sám živočich v poslední komůrce)
    - zástupce: loděnka hlubinná
  - DVOUŽÁBŘÍ: 1 pár žaber, 2 srdeční předsíně, 1 pár ledvin
    - schránka redukovaná – ukryta pod záhyby pokožky/úplně chybí
    - DESETIRAMENNÍ: oliheň obecná, krakatice obrovská, sépie obecná
    - OSMIRAMENNÍ: chobotnice pobřežní, argonaut pelargický

KROUŽKOVCI:
- mořští, sladkovodní, suchozemští
- STAVBA:
  - COELOM – tělní dutina
    - coelomové váčky vyplněné tekutinou (HYDROSKELET)
  - HOMONOMNÍ (stejnocenná) segmentace (článkování) – vnější i vnitřní
  - vnitřní přepážky = DISSEPIMENTY
  - POVRCH: jednovrstevná pokožka, žlázové buňky (sliz), kolagenová kutikula
  - kožněsvalový vak (příčně pruhovaná svalovina; okružní, podélná, příčná vlákna)
  - POHYB: svalový vak + štětiny + PARAPODIA
- NERVOVÁ SOUSTAVA: gangliová žebříčkovitá na břišní straně těla
  - pár mozkových zauzlin + pár podhltanových zauzlin
  - KONEKTIVY + KOMISURY (příčné spojky)
- CÉVNÍ SOUSTAVA: uzavřená
  - hřbetní a břišní céva, okružní spojky
  - v přední části “srdce”
  - krevní barvivo (hemoglobin) rozpuštěné v plazmě
- VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: metanefridie
- ROZMNOŽOVÁNÍ: hermafroditi či gonochoristé
  - OPASEK = několik tělních článků (podílejí se na vytvoření slizového obalu vajíčka – KOKONU)
- DÝCHACÍ SOUSTAVA: celý povrch těla nebo žábry (vodní)
- TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: trubicovitá, ústní → řitní otvor
- ROZMNOŽOVÁNÍ:
  - mnohoštětinatci – gonochoristé, vnější oplození, nepřímý vývoj – TROCHOFORA
  - máloštětinatci – hermafrodité, oplození ve slizovém obalu, přímý vývoj
  - pijavky – hermafrodité, vnitřní oplození (TRAUMATICKÁ INSEMINACE), přímý vývoj

- MNOHOŠTĚTINATCI: většinou mořští živočichové (až na výjimky)
  - vývojově jsou na tom lépe: hlava, oči, smysly, přívěsky
  - první tělní článek – tykadla, makadla X na dalších článcích (× poslední) – parapodia se štětinkami a žábrami
  - krevní barvivo hemoglobin nebo CHLOROKRUORIN (zelená krev)
  - gonochoristé, larva trochofora
  - zástupci:
    - BLOUDIVCI: volně pohybliví; nereidka, afroditka plstnatá, palolo zelený
    - SEDIVCI: přisedlí; pískovník rybářský, rournatec vějířovitý

- OPASKOVCI:
  - sladkovodní a půdní živočichové
  - předústní článek bez přívěsků, články bez žaberních přívěsků a parapodií
  - ROZMNOŽOVÁNÍ: v době páření opasek (CLITELLUM), hermafroditi, přímý vývoj
  - MÁLOŠTĚTINATCI:
    - na článcích 4 páry ŠTĚTINEK (usnadnění pohybu)
    - první článek = hmatový prstík (PROSTOMIUM)
    - pokožka – bazální lamina + okružní svalovina + podélná svalovina
    - v pokožce slizové žlázy, v jícnu vápnité MORENOVY žlázy (neutralizace huminových kyselin v půdě)
    - střevní řasa (TYPHLOSOLIS) – větší trávicí plocha
    - kolem střeva CHLORAGOGENNÍ buňky (syntéza glykogenu a tuků, hromadění odpadních látek)
    - NERVOVÁ SOUSTAVA: břišní nervová ploténka
    - velká regenerační schopnost
    - ROZMNOŽOVÁNÍ: pohlavní, hermafrodité
      - kopulace (vymění si spermie) → spermie uloží do semenných schránek, čekají na dozrání vajíček → po dozrání – opasek se začne pomocí PERISTALTIKY přesouvat k hlavě → cestou sbírá spermie → sundání opasku, vývoj kokonu → malé žížalky
    - zástupci: žížala obecná/podhorská (světélkuje)/hnojní, roupice
      - vodní: nitěnka obecná, naidka chobotnatá, žížalice pestrá (tůňky s trouchnivějícím listím

- - PIJAVKY:
    - vnější článkování neodpovídá tomu vnitřnímu (ANULACE = nepravé článkování)
    - dvě přísavky
    - paraziti nebo dravci
    - slinné žlázy vylučují HIRUDIN (proti srážení krve, znecitlivění místa)
    - zploštělé tělo bez šupin, kutikula
    - SVALOVÁ SOUSTAVA: kožněsvalový vak mohutnější než u máloštětinatců
      - 4 vrstvy svaloviny – okružní, šikmá, podélná, dorzoventrální (umožňuje zploštění těla)
    - TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: vychlípitelný hltan, slepé výběžky střeva
    - ROZMNOŽOVÁNÍ: hermafroditi (přilepení spermatoforu – spermie se protlačí do těla), přímý vývoj
    - většinou sladkovodní nebo vlhké tropy
    - malá regenerační schopnost
    - zástupci: parazité – pijavka lékařská, chobotnatka rybí, štětinovka sibiřská, pijavka cejlonská (suchozemská)
      - dravé – pijavka koňská, hltanovka bahenní

Členovci

nejpočetnější živočišný kmen
vodní i suchozemští
STAVBA:
- tělní dutina COELOM
- HETERONOMNĚ článkované tělo, větvené končetiny
- tělo rozlišeno na hlavu, hruď (hlavohruď) a zadeček + tělní přívěsky (makadla, tykadla, klepítka, končetiny)
- vývoj křídel (osidlování různých míst)
- POKRYV TĚLA: jednovrstevná pokožka – EPIDERMIS
  - KUTIKULA – tvořená CHITINEM
    - svlékání kutikuly = EKDYSE, svlékací hormon EKDYZON
      - prostor mezi novou a starou kutikulou – EXUVIÁLNÍ TEKUTINA (postupně vytlačuje starou kutikulu)
- EXOSKELET = vnější kostra – opora těla, CHITINOVÝ KRUNÝŘ (CaCO3, ochrana těla)
  - SKLERITY (destičky)
- pohyb pomocí svalů – příčně pruhované svalstvo (upíná se na kostru)
- rozvoj smyslových orgánů
TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: trávící trubice (ústní dutina, hltan, žaludek, střevo, řitní otvor
- trávící žlázy
- ústní ústrojí – přeměněné končetiny
- suchozemští – slinné žlázy
DÝCHACÍ SOUSTAVA:
- celým povrchem těla – roztoči (tenká kutikula)
- ŽÁBRY: u korýšů, trilobitů hrotnatců
  - u vodních larev hmyzu – TRACHEÁLNÍ ŽÁBRY
- PLÍCE (plicní vaky): u pavoukovců
- VZDUŠNICE = TRACHEJE: hustě rozvětvené chitinové trubičky (ve všech částech těla)
  - STIGMA – průduch; INTIMA – chitinová výztuž
  - otvůrky na zadečku – nasávání vzduchu, rozvod k jednotlivým orgánům
  - tělní tekutina nepodílí na transportu dýchacích plynů (O2 a CO2)
  - u stonožek, mnohonožek a hmyzu
CÉVNÍ SOUSTAVA: otevřená
- trubicovité/vakovité srdce v osrdečníku (s OSTIEMI) na hřbetní straně
- hemolymfa proudí směrem k hlavě
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA:
- nefridie – nálevky uzavřeny váčky coelomového původu (tykadlové žlázy korýšů, kyčelní žlázy pavoukovců)
  - někdy přeměna ve snovací nebo slinné žlázy
- MODIFIKACE PÁROVÝCH METANEFRIDIÍ:
  - MALPIGHIHO ŽLÁZY: : tenké trubičky ústící do střeva
    - ústí do střeva; nefrocyty (leží při stěnách cév)
    - nasávají hemolymfu, ve stěnách trubic se zpět do těla vracejí užitečné látky (stejný princip jako u nefridií)
    - do střeva odtéká odpad a voda (voda ve střevu vstřebána zpět do těla – šetření vodou, přežití ve velmi suchém prostředí)
    - pavoukovci, stonožkovci, hmyz
  - ANTENÁLNÍ žlázy: ústí při bázi tykadel
  - KOXÁLNÍ žlázy: ústí při bázi končetin
  - MAXILÁRNÍ žlázy: ústí u čelistí
NERVOVÁ SOUSTAVA: gangliová = uzlinová, žebříčkovitá, splývání ganglií → „mozek“
- v břišní části těla – třídílné NADJÍCNOVÉ GANGLIUM, PODJÍCNOVÉ GANGLIUM
- každém článku – pár uzlin, propojeno svazky nervových vláken
- dalšími svazky vláken vybíhají do celého těla
- největší a nejdůležitější jsou v hlavě, směrem k zadečku se zmenšují (u nejpokročilejších skupin hmyzu nejsou uzliny v zadečku vůbec)
SMYSLOVÉ ORGÁNY: především na hlavě, často vznikají z přeměněných končetin
- tykadla (čichová a hmatová funkce), makadla (chuťová funkce)
- oči: jednoduchých oček (na principu jamkovitého oka) nebo složených očí (z oček = OMATIDIÍ, mozaikové vidění)
- smyslové brvy (SENZILY)
- statocysty (rovnovážné ústrojí)
- instinktivní chování
ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé, vývoj nepřímý, vnitřní oplození
- pohlavní dimorfismus, typické pohlavní chování, páření, péče o potomky,
- EKTOHORMONY (feromony)
- JUVENILNÍ hormon (proti svlékání, řídí dospívání) = NEOTENIN

TROJLALOČNATCI = TRILOBITI:
- tělo – tři úseky
  - podélně: „laloky“ – hlava + hruď + zadeček
  - příčně: osní (střední) část + 2 části postranní (pleurální)
- vývojově nejstarší členovci, vyhynulí, žili v prvohorních mořích
- ve středních Čechách (Barrandien), okolí Prahy
- dvouvětvé končetiny s žaberními výběžky – chůze, dýchání
- hlava + hruď + zadeček; osní (střední) část + 2 části postranní (pleurální)
- potrava – drobní živočichové; potravou ryb

KLEPÍTKATCI:
- hlavohruď (PROSOMA) + zadeček (OPISTOSOMA) – většinou nečlánkovaný
- KONČETINY:
  - 1. pár končetin = klepítka (CHELICERY) – příjem potravy
  - 2. pár končetin = makadla (PEDIPALPY) – hmatová funkce
  - 4 páry kráčivých končetin vždy z hlavohrudi
- jednoduché oči

- HROTNATCI:
  - vzdáleně se podobají trilobitům, vývojově velmi stará skupina
  - mořští (dýchají žábrami), zadeček zakončený silným hrotem
  - dělí se na dva řády:
    - vyhynulí – řád: KYJONOŽCI
      - vodní klepítkatci, připomínali štíry, v trnu měli jed
      - chybí hřbetní štít, značné rozměry (až 1,8 metru)
    - současní – řád: OSTROREPI
      - složené oči, vnější žábry, trn sloužící k vyhrabávání kořisti při pobřeží, velmi dobrý imunitní systém
      - pouze 5 recentních druhů – zástupci: ostrorep americký (délka 60 cm, pobřeží mexického zálivu), ostrorep molucký (pobřežní moře JV Asie)
- PAVOUKOVCI:
  - adaptovaní k životu na souši, až na výjimky (někteří roztoči) jsou draví
  - dýchají plícemi (na břišní straně zadečku), někteří výjimečně i jednoduchými vzdušnicemi
  - mají Malpighiho žlázy

- - PAVOUCI:
    - hlavohruď (prosoma) + stopka + zadeček (opistosoma, většinou nečlánkováno)
    - KONČETINY: 2 páry u ústního otvoru (chelicery, pedipalpy)
      - 4 páry kráčivých končetin (s drápky – slouží ke snování pavučin)
      - CHELICERY ze 2 článků – bazální část a drápek (nepohyblivý prst vymizel); různě silný jed
      - PEDIPALPY u samců zduřelé, uvnitř komůrka – nasaje spermie a vsune makadlo do kloaky samice (kopulace, ne spermatofor)
      - zakrnělé končetiny 10. a 11. segmentu přeměněny ve SNOVACÍ BRADAVKY (sekret na vzduchu tuhne v jemná vlákna – “pavučiny”)
        stavba sítě řízena instinktivně (řetězce nepodmíněných reflexů)
    - TS: trubicovitá, rozvětvené střevo (se slepými výběžky), před řitním otvorem dutina (kloaka – ústí VS)
      - MIMOTĚLNÍ TRÁVENÍ
    - DS: jeden (dva – vývojově starší) pár plicních vaků na 8. (a 9.) článku (některé druhy mají i TRACHEJE)
    - jednoduché oči (široký zorný úhel), MECHANORECEPTORY (brvy a vlásky různě po těle), CHEMORECEPTORY
    - ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé, vnitřní oplození, péče o mláďata, samec přenáší spermie na makadlech, přímý vývin, nosí si kokon (lovčíci), kanibalismus
    - podle typu pavučiny můžeme určit pavouka
    - na pavučinách signální vlákna
    - zástupci: křižák (pravidelné svislé pavučiny), slíďák (neloví do pavučiny, kořist přepadává), snovačka, běžník, sklípkani (nesprávně nazývaní “tarantule”)

- - SEKÁČI:
    - hlavohruď široce nasedá na zadeček (článkovaný), chybí snovací bradavky
    - tříčlánkové chelicery (bazální část, nepohyblivý a pohyblivý prstík)
    - kořist usmrcují stiskem klepítek, dlouhá makadla (podobají se nohám)
    - AUTOTOMIE (= “odhození končetiny”, která postupně dorůstá – vždy při svlékání)
    - samice mají kladélko, samci penis (důležitý taxonomický znak) → KOPULUJÍ, ne spermatofor
    - zástupci: sekáč domácí (celá evropa, mírný pás severní ameriky a asie, v blízkosti lidských sídel), sekáč rohatý (vyhledává suché biotopy, samec má na chelicerách rohovitý výrůstek), klepítník karpatský (velké chelicery, malé nohy, slovensko), plošík malý (ploché tělo, krátké nohy, nemají autotomii, noční živočich)

- - ŠTÍŘI:
    - chitinový krunýř
    - méně nápadné chelicery, makadla velmi mohutná → KLEPETA
    - zadeček: dvě části – přední je širší, zadní užší
    - jedna JEDOVÁ ŽLÁZA, ústí do trnu na posledním článku zadečku
    - DS: plicní vaky
    - draví, suchomilní, vydrží dlouho hladovět
    - ROZMNOŽOVÁNÍ: předávání spermatoforu, předchází “zásnubní hry”, vyvinut sexuální dimorfismus
      - samice nosí mláďata na hřbetě
    - někteří velmi jedovatí (neurotoxin nebo hemolytický jed) – obecně lze říci, že čím menší klepeta, tím jedovatější
    - zástupci: štír středomořský (západní středomoří, žlutý až hnědý, 7 cm, po bodnutí bolesti, ale ne smrt), veleštír obrovský (největší štír, 18 cm, tmavý až černý, chodby v zemi, západní afrika), štír kýlnatý (běžný evropský druh, 3-4 cm, mj. i na slapech – ale nepůvodní lokalita)

- - ŠTÍRCI:
    - makadla → KLEPETA, velká
    - dýchají vzdušnicemi (2 páry), SNOVACÍ ŽLÁZY na chelicerách
    - makadla (s jedovou žlázou) klepítkovitá
    - pohybují se vpřed i vzad (adaptace k pobytu ve škvírách)
    - hubí škodlivé roztoče, pisivky a jiný hmyz
    - zástupci: štírek obecný (4 mm, napadá i štěnice), štírek knihový (1-1,5 mm, ptačí hnízda, stodoly, knihy)

- - ROZTOČI:
    - miniaturní velikost, zjednodušená stavba těla, hlavohruď a zadeček tvoří jeden souvislý celek (segmentace pouze u několika druhů)
    - dravci/paraziti/saprofyti
    - u parazitických druhů jsou chelicery a makadla přeměněna v bodec
    - půdní roztoči: velmi významná složka EDAFONU (přispívají k rozkladu organického odpadu a k tvorbě humusu)
    - zástupci: čmelík (parazituje v peří a srsti), sviluška (saje na rostlinách), sametka, klíště (v rámci roztočů “obří” rozměry), zákožka svrabová (parazituje pod kůží), trudník (v mazových žlázách člověka, neškodný, přítomný u všech lidí)
    - ROZMNOŽOVÁNÍ: nepřímý vývoj, gonochoristé
    - IXODIN – zábrana srážení krve oběti

- - SOLIFUGY:
    - rozdělená hlavohruď: hlava + přední články (= PROTEROSOMA), 2 volné hrudní články, článkovaný zadeček
    - mohutně vyvinuté chelicery (tvar klepítek), jedové žlázy chybí
    - pedipalpy se podobají kráčivým nohám
    - obývají stepi a pustiny teplých krajin, v Indii lesy
    - noční dravci (živí se členovci, ale i žábami a ještěrkami)
    - zástupci: solifuga egejská (3-4 cm, hustě chlupatá, jižní Evropa)

- - KRABOVCI:
    - velké pedipalpy
    - tendence mít stopku
    - dravci

- - ŠTÍRENKY:
    - bičíkovitý výběžek na zadečku
    - slepé, nepigmentované; žijí pod kameny

- - BIČOVCI:
    - “bičík” = článkovaný přívěsek na zadečku vyrůstající z telsonu (zadní tykadlo, mechanoreceptor)
    - drobné chelicery; nápadné pedipalpy (makadla)
    - tropy a subtropy

KORÝŠI = ŽABERNATÍ:
- převážně vodní nebo ve vlhkém prostředí na souši
- TĚLO: hlavohruď + zadeček + končetiny
  - HLAVA:
    - 2 páry tykadel (smyslové orgány)
    - 1 pár kusadel (mandibuly)
    - 2 páry čelistí (maxily)
  - hlavohruď + zadeček – vyrůstají rozeklané končetiny
  - hruď – někdy čelistní nožky (příjem potravy); zbytek pohyb
  - zadeček – funkce nohou: pohyb, dýchání, rozmnožování
- povrch těla: KARAPAX (=krunýř) zpevněn CaCO 3
  - vnější kostra → růst svlékáním
- SOUSTAVY:
  - DS: žábry / celým povrchem těla
  - VS: metanefridie
  - RS: gonochoristé
    - přímý vývoj – raci, perloočka
    - nepřímý vývoj – zbytek
      - larva zoea, nauplius
    - někdy se objevuje partenogeneze
      - vývoj z neoplozeného vajíčka

- NIŽŠÍ KORÝŠI:
  - potrava ryb
  - podílejí se na čistotě vody
  - parazité
  - PERLOOČKY:
    - ploché tělo, dvouchlopňová průsvitná přepážka zakončena vidličkou – FURKA
    - výrazné velké oko + malé oko (= NAUPLIOVÉ OČKO)
    - zadeček: bez končetin
    - hruď – 5 páru končetin se žaberními lupínky
    - 1. pár tykadel (antenuly) – malé; chemoreceptory
    - 2. pár tykadel (anteny) – velké, rozvětvené; chemoreceptory
    - RS: častá partenogeneze (jaro, léto)
      - pohlavní rozmnožování (konec léta)
      - vajíčka uložena v útvarech (efipium) – přečkání zimy
    - zástupci: hrotnatka obecná = perloočka = dafnie

- - BUCHANKY:
    - mořští i sladkovodní, drobní (několik mm)
    - bez skořápky, bez žaber a srdce → dýchají celým povrchem těla
    - zadeček mají zakončený vidlicí (furka)
    - významná složka planktonu (hlavně moře) – potrava pro ryby,
    - zástupci: buchanka obecná = cyclop – 1 oko

- - ŽÁBRONOŽKY:
    - ze stran zploštělé tělo
    - periodicky zaplavovaná území
    - plavou hřbetem dolů
    - odolná vajíčka
    - zástupci: žábronožka sněžní – obývá periodické tůně, „zoologova sněženka“, žábronožka solná – snáší vysoké koncentrace solí ve vodě

- - LISTONOŽKY:
    - plochý hřbetní štít
    - dravci (potravou i pulci)
    - zástupci: listonoh jarní – vyskytují se v periodicky vysýchajících tůňkách v jarním období, měří až 10 cm

- - KAPŘIVCI:
    - ektoparazité ryb
    - 2 přísavky – sají tekutiny → do kořisti vpouští jed
    - bodec
    - zástupci: kapřivec plochý

- - SVIJONOŽCI:
    - přisedlí mořští
    - při odlivu se uzavírají do vápenité schránky
    - TS: ve tvaru „U“
    - hermafrodité
    - zástupci: vilejš stvolnatý

- VYŠŠÍ KORÝŠI
  - RAKOVCI:
    - evolučně nejvyspělejší korýši
    - převážně mořští, méně sladkovodní a suchozemští
    - gonochoristé
    - DESETINOŽCI:
      - tělo kryté krunýřem
      - mají stálý počet tělních článků (21 článků: 6 hlava, 8 hruď, 7 zadeček)
      - hrudní nožky mohou být rozlišeny:
        čelistní nožky (uchopování a přidržování potravy)
        5 párů kráčivých končetin – slouží k pohybu
      - končetiny jsou vyvinuty také na zadečku
      - složené oči – dobře vidí, možnost vidění barevného (často na stopkách)
      - většinou nepřímý vývoj (kromě raků) – larva zoea
      - 2 tělní typy:
        rak – štíhlé, protáhlé tělo
        krab – široké a krátké tělo, malý zadeček zasunut pod tělo
      - SLADKOVODNÍ
        rak říční
        v čistých, tekoucích a prokysličených vodách
        noční živočich, vzácný, chráněný
        rostlinná i živočišná potrava (vodní hmyz, obojživelníci, potěr, mršiny)
        čistí vodu
        tělo olivově zelené, asi 15 cm, velmi vysoká regenerační schopnost
        tělo: hlavohruď a zadeček, zadeček je rovný, zakončen vějířovitým TELSONEM (=ploutvička na konci bez končetin)
        5 párů = kráčivé nohy (desetinožci) – první pár – zakončen mohutnými klepety
        krunýř (karapax) inkrustován Ca 2+ solemi
        krunýř omezuje raka v růstu → svlékání (řízeno hormonálně)
        rakůvky = tělíska u žaludku (zásoba Ca solí pro zpevnění nového krunýře)
        žábry uloženy v dutině pod krunýřem (po stranách těla)
        vývoj přímý
        samička klade vajíčka – rok je nosí přilepené k zadečkovým nohám
  - rak kamenáč – horské potoky; drobný 8 cm, široká klepeta, nejvzácnější
  - rak bahenní – odolnější než rak říční (potoky a rybníky s bahnitým dnem)
    - štíhlejší klepeta, není u nás původní
    - introdukovaný (= u nás vysazen) z JV Evropy
  - MOŘŠTÍ:
    - rak poustevníček – symbióza se sasankou (ochrana), nemají na zadečku krunýř (měkký), úkryt hledají v prázdné ulitě, (na ulitu si „usadí“ sasanku)
    - humr evropský – mohutný krunýř, nestejně silná klepeta
    - langusta obecná – nemá klepeta, dlouhá tykadla, chutné maso
    - krab pobřežní – nejrozšířenější evropský druh, pohyb do boku
    - krab říční – jediný krab žijící u nás, k nám zavlečen z východní Asie lodí, chlupatá klepeta, žije ve sladké vodě, rozmnožuje se v moři
    - velekrab japonský – červený, největší členovec, 60cm tělo, rozpětí nohou přes 3 m
    - krevety, garnáti – bez inkrustace, význam – konzumace
  - STEJNONOŽCI:
    - suchozemští (stínka, svinka), sladkovodní či mořští
    - končetiny stejného tvaru
    - chybí pevný štít
    - zástupci: beruška vodní – naše sladkovodní, stínka zední – suchozemská,žije na vlhkých místech, svinka obecná – sušší stanoviště, vyklenuté tělo, při nebezpečí se stáčí do kuličky
  - RŮZNONOŽCI:
    - hrudní končetiny výrazně rozlišené (plovací, skákací…)
    - tělo z boku zploštělé
    - zástupci: blešivec obecný – bioindikátor kvality vody
VZDUŠNICOVCI:
- většinou suchozemští – první se přizpůsobili životu na souši
- tělo: hlava + hruď + zadeček
  - nerozvětvené končetiny
  - 1 pár tykadel – smyslová (hmat)
  - povrch těla:
    - kutikula – svrchní část
  - tvoří exoskelet
  - neroste → svlékání (=ekdyze)
    - ekdyzon – svlékací hormon
    - neotenin – hormon udržující larvální stádium
    - instar – období mezi svlékáním
  - pevnost kutikuly – chitin
- SOUSTAVY:
  - TS:
    - potrava zpracovávána kusadly a čelistmi
    - nemají hepatopankreas → sekreční buňky součástí stěny střeva
  - CS: otevřená
    - tekutina – hemolymfa
  - DS: vzdušnice (=tracheje)
    - rozvádějí vzduch po celém těle (bez účasti hemolymfy)
    - po stranách těla – páry vstupních otvorů (= stigmata)
  - VS: Malphigické trubice
  - RS: gonochoristé, nepřímý vývoj
- STONOŽKOVCI:
  - velký počet nohou
  - STONOŽKY:
    - článkované zploštělé tělo
    - elipsovitý průřez těla
    - 1 článek s 1 párem končetin směřují do stran
    - 1. pár končetin – kusadlové nožky s jedovou žlázou
    - poslední pár končetin – vlečné; hmatová funkce
    - dravci – loví jiné bezobratlé
    - zástupci: stonožka škvorová – u nás pod kameny, stonožka jedovatá
  - MNOHONOŽKY:
    - kruhovitý průřez těla
    - 1 článek s 2 páry končetin směřují dolů pod tělo
    - inkrustace kutikuly CaCO 3
    - býložravci – spadané listí
    - zástupci: mnohonožka zemní, svinule lesní – stáčí se do kuličky
- ŠESTINOZÍ:
  - pouze 3 páry nohou
  - CHVOSTOSKOCI:
    - drobní, v půdě
    - součást edafonu (=půdotvorní činitelé)
    - na zadečku skákací aparát (furka)
    - zástupci: mákovka vodní, larvěnka obecná, poskok škodlivý
  - HMYZ:

HMYZ:
- nejpočetnější skupiny, přes 1 milion druhů
- velká schopnost přizpůsobení
- STAVBA:
  - HLAVA (caput)
    - vznik splynutím 6 článků
    - 1 pár tykadel – článkované – hmat, čich, sluch,
    - chemoreceptory (feromony)
    - ústní ústrojí:
      - svrchní pysky (labrum)
      - 1 pár kusadel (mandibula)
      - 1 pár čelistí (maxila)
      - spodní pysk (labium)
      - typy:
        kousací (základní typ – ostatní odvozeny) – např. brouci
        sací – motýli
        bodavě sací – např. komár
        lízací– např. moucha
    - oči
      - jednoduché – vnímání světla
      - složené oko – z omatidií
      - mozaikové vidění → větší spektrum světla
  - HRUĎ (thorax) – předohruď, středohruď, zadohruď
    - v každé části 1 pár článkovaných končetin
    - kyčle, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlo
    - typy končetin (podle funkce):
      - skákavá (blecha)
      - hrabavá (krtonožka)
      - plovací (vodomil)
      - kráčivá (střevlík)
      - přichycovací (veš)
      - loupeživá (kudlanka)
    - středohruď a zadohruď nese pár křídel
      - křídla – vychlípeniny pokožky protkané žilkami (vzdušnice a nervy)
      - typy křídel:
        blanitá (základní typ)
        krytky – kožovité (kobylka)
        polokrovky (ploštice)
        krovky (brouci)
        kyvadélka (haltery) – dvoukřídlý hmyz
        druhotná ztráta – blechy, vši
  - ZADEČEK:
    - redukované končetiny
    - sameček – kopulační orgán
    - samička – kladélko
    - žihadlo – přeměněné kladélko
    - cerky – přívěsné štěty
  - VNĚJŠÍ KOSTRA:
    - kutikula prostoupená chitinem (polysacharid)
    - funkce: opora, ochrana, ale zabraňuje růstu (nutné svlékání)
- SOUSTAVY:
  - TS: chybí hepatopankreas
    - žvýkací žaludek – sklerotizované výběžky
    - žláznatý žaludek
  - VS: Malphigické trubice
  - CS: otevřená
    - hemolymfa bez hemoglobinu (kyslík ve vzdušnicích)
    - trubicovité srdce → zesílená hřbetní céva
    - proudění hemolymfy → létací svaly
  - DS: vzdušnice
  - NS: gangliová
    - trojdílné mozkové ganglium
    - nadjícnové, podjícnové + menší ganglia
  - smysly
    - senzily – brvy vnímající hmat, chuť, čich
    - tympanální ústrojí – vnímání zvuku
    - oči
      - složené – z omatidií
      - jednoduché (ocelli)
  - RS: gonochoristé, nepřímý vývoj
    - častý pohlavní dimorfismus
    - larva = nymfa
    - hemimetabolie = proměna nedokonalá
      - vajíčko → larva → imago (dospělec)
    - holometabolie = proměna dokonalá
      - vajíčko → jiná larva → kukla → imago
    - u některých druhů partenogeneze
- BEZKŘÍDLÍ:
  - RYBENKY:
  - bez křídel
  - zástupci: rybenka domácí
- KŘÍDLATÍ:
  - dospělci – 2 páry křídel (na středohrudi a zadohrudi)
  - bez křídel jsou druhotně jen některých druhy (např. paraziti: vši, blechy, štěnice)
  - S PROMĚNOU NEDOKONALOU
    - JEPICE (Ephemeroptera)
      - nemohou skládat křídla podélně nad zadeček
      - larvy se vyvíjejí ve vodě
      - krátká délka života
      - zástupci: jepice obecná
    - VÁŽKY (Odonata)
      - nápadně zbarvený křídlatý hmyz s výraznou žilnatinou křídel
      - pohyblivá hlavu s velkýma složenýma očima
      - dravé larvy
      - zástupci: vážka ploská, šídlo modré, motýlice
    - ŠVÁBI (Blattodea)
      - starobylá skupina (už před 300 miliony lety)
      - velký hrudní štít, zploštělé tělo a běhavé nohy
      - 1. pár křídel – krytky
      - velmi odolní (snesou mnohem větší dávky radiace než člověk)
      - ootéka – ochranný obal na vajíčka na hřbetu samiček
      - zástupci: šváb obecný, rus domácí
    - ŠKVOŘI (Dermaptera)
      - kleště na konci pohyblivého zadečku (chytání a přidržování kořisti)
      - cerky na zadečku
      - samice pečují o nymfy
      - zástupci: škvor obecný
    - KUDLANKY (Mantodea)
      - 1. pár končetin tzv. loupeživé končetiny
      - manželský kanibalismus
      - vajíčka klade do kokonů
      - zástupci: kudlanka nábožná
    - VŠEKAZI = TERMITI (Isoptera)
      - tropické oblasti
      - živí se dravě
      - stínobytní = světloplaší
      - sociální hmyz → tvoří kasty (dělníci, vojáci, král, královna)
      - zástupci: všekaz jihoevropský
    - STRAŠILKY (Phasmatodea)
      - tropy, subtropy
      - někdy partenogeneze
      - tvarem těla napodobují stébla trávy
      - zástupci: pakobylka indická
    - ROVNOKŘÍDLÍ (Orthoptera)
      - dlouhá tykadla (většinou delší než tělo)
      - masožravé
      - stridulují třením křídel o sebe (kobylky, cvrčci)
      - samičky mívají dlouhé kladélko
      - zástupci: cvrček polní, kobylka obecná
    - VŠI (Anoplura)
      - ektoparazité savců (sají krev)
      - vajíčka (hnidy) přilepují na vlasy či chlupy
      - zástupci: veš šatní, veš dětská, veš muňka
    - MŠICOSAVÍ (Sternorryncha)
      - živí se sáním šťáv
      - složitý vývoj
      - nestrávené rostlinné šťávy → medovice (potrava mravenců)
      - zástupci: mšice maková, molice skleníková
    - PLOŠTICE (Heteroptera)
      - ploché tělo
      - 1. pár křídel – polokrovky
      - vylučují páchnoucí látky – ochrana
      - zástupci: znakoplavka obecná, splešťule blátivá, štěnice domácí
  - S PROMĚNOU DOKONALOU
    - SÍŤOKŘÍDLÍ (Neuroptera)
      - dravci
      - křídla s bohatou síťovou žilnatinou
      - larvy mají mohutná kusadla (mandibuly)
      - zástupci: zlatoočka skrvnitá, mravkolev běžný
    - CHROSTÍCI (Trichoptera)
      - larvy si ve vod staví schránky
      - dospělci podobní motýlům, často nepřijímají potravu
      - křídla dospělců pokryta chlupy
      - zástupci: chrostík horský, chrostík chlupatý
    - MOTÝLI (Lepidoptera)
      - velká barevná křídla pokryta šupinami
      - sací ústrojí, stočený sosák
      - larvy – housenky
      - denní i noční
      - zástupci: babočka admirál, obaleč jablečný – červivost jablek, mol šatní, lišaj smrtihlav – noční
    - BLECHY (Siphonaptera)
      - bodavě sací ústrojí
      - 3. pár nohou – skákání
      - sekundárně bezkřídlí
      - parazitié
      - zástupci: blecha obecná, blecha morová – v minulosti přenašeč moru
    - BLANOKŘÍDLÍ (Hymenoptera)
      - 2 páry blanitých křídel
      - samičky mají kladélko (někdy přeměna v žihadlo)
      - často tvoří společentsva
      - zástupci: mravenec lesní, vosa útočná, včela medonosná, lumek velký
    - DVOUKŘÍDLÍ (Diptera)
      - druhý pár křídel přeměněn v kyvadélka (=haltery)
      - zástupci: komár pisklavý, moucha domácí, octomilka obecná
    - BROUCI (Coleoptera)
      - 1. pár křídel → krovky
      - kousací ústní ústrojí
      - zástupci: hrobařík obecný – vajíčka klade na mršiny a ty zahrabe do země, světluška – luminiscence, slunéčko sedmitečné – hubí mšice, roháč obecný – největší brouk u nás, lýkožrouti = kůrovci – lesní kalamity, mandelinka bramborová – škody na bramborách

Ostnokožci

starobylá skupina
mořské dno
dospělí jedinci – převážně (pěti)paprsčitě souměrné tělo, larvy – bilaterální (dvojstranná) souměrnost
STAVBA: různý tvar těla
- v pokožce vápenité útvary (endoskelet) – vápenaté destičky, trny, ostny
- AMBULAKRÁLNÍ SOUSTAVA: systém kanálků a váčků vyplněný tekutinou, propojený vnějším prostředím
  - funkce pohybová (panožky), dýchací, cévní, vylučovací
- trubicovitá trávící soustava
NERVOVÁ SOUSTAVA:
- druhotně difúzní
- okružní nervový prstenec
- PSEUDOHEMÁLNÍ SOUSTAVA: tekutina podobná tekutině coelomové dutiny, vyživuje NS
SMYSLY: hmat, chemoreceptory, oči
ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé i hermafrodité, nepřímý vývoj (larva), vnější oplození
vysoká schopnost regenerace, autotomie
JEŽOVKY:
- kulovité tělo
- volně pohyblivé
- nemají ramena, vápnité útvary tvoří souvislou kostru
- dlouhé a pohyblivé ostny, mezi nimi pohyblivé KLÍŠŤOVITÉ PEDICELÁRIE (čistí povrch, podílejí se na chytání kořisti a obraně, jedové žlázy)
- složitý kousací a žvýkací aparát se zuby a lištami – ARISTOTELOVA LUCERNA
- ZÁSTUPCI: ježovka jedlá/pruhovaná/fialová/strukovitá
HVĚZDICE:
- volně pohyblivé
- Poliho váčky, okružní kanálek, madreporová destička (viz obrázek)
- ústa dole, řiť nahoře, vychlípitelný žaludek (mimotělní trávení) a z něj do ramen slepé váčky
- dravci
- vysoká schopnost regenerace
- ZÁSTUPCI: hvězdice růžová, hvězdice trnová koruna
SUMÝŠI:
- redukovaná podkožní kostra
- vakovité, dvoustraně souměrné tělo (“mořské okurky”)
- pohyb pomocí panožek
- dlouhá příústní chapadla
- vodní plíce (vychlípenina střeva)
- v nebezpečí vyvrhují části střev (útočníka zalepí a někdy i zabijí) – opětná regenerace
- filtrace písku
- ZÁSTUPCI: sumýš obecný
HADICE:
- druhově nejbohatší ostnokožci
- zřetelná hranice mezi terčem a rameny
- slepá TS, vakovitý žaludek
- pohyb pomocí ramen, panožky pouze k příjmu potravy
- největší schopnost autotomie
LILJICE:
- nejprimitivnější ostnokožci, žijí přisedle
- mikrofágové (schopné usmrcovat a pohlcovat drobné částice)
- TS: trávicí trubice ústí vedle ústního otvoru; potravu si přihánějí chapadélky
- postrádají smysly

Polostrunatci a strunatci

POLOSTRUNATCI:
- obývají mořské dno, mikrofágové
- kožněsvalový vak
- CÉVNÍ SOUSTAVA: otevřená
- ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé
- STOMOCHORD (notochord) – hřbetní vychlípenina hltanu s podobnou stavbou jako struna hřbetní (vyztužuje přední část těla)
- hltan proděravěný párovými štěrbinami – slouží k dýchání
- NERVOVÁ SOUSTAVA: hřbetní a břišní pruh, přední část hřbetního pruhu trubicovitá
- ŽALUDOVCI – červovití
- KŘÍDLOŽÁBŘÍ:
  - GRAPTOLITI: prvohory – vyhynulí , drobní, přisedlí, ramena s tykadélky
STRUNATCI:
- zpravidla bilaterálně souměrní
- TRIBLASTIKA – 3 zárodečné listy: ektoderm, mezoderm, entoderm
- COELOM – druhotná tělní dutina
- patří mezi druhoústé (ústní otvor se prolamuje na opačném konci těla, místo prvoúst řitní otvor)
- STAVBA: vnitřní kostra
  - CHORDA DORSALIS – hřbetní struna → u obratlovců nahrazena páteří – COLUMNA VERTEBRALIS
  - žaberní štěrbiny – prolamují se v hrtanu, dýchací funkce
- NERVOVÁ SOUSTAVA: trubicová, na hřbetní struně
  - vzniká ve stadiu NEURULY vchlipováním hřbetní strany ektodermu
- CÉVNÍ SOUSTAVA: uzavřená, srdce na břišní straně pod TS
- TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: trubicová
  - prochází podélně středem těla
  - řitní otvor – vyústění před koncem těla → vznik pravého (postnatálního) ocasu
- v hltanu ENDOSTYL → u obratlovců – štítná žláza
- hypofýza
- PLÁŠTĚNCI: mořští živočichové
  - chorda v dospělosti pouze u vršenek
  - STAVBA: tělo je vakovité nebo soudečkovité
    - jednovrstevná pokožka vylučuje na povrch těla tuhý plášť – TUNICA
      - tvořena TUNICINEM (podobný celulóze)
  - CÉVNÍ SOUSTAVA: otevřená
    - srdce pohání krev oběma směry (k přednímu i zadnímu konci těla)
  - DÝCHACÍ SOUSTAVA:
    - žaberní koš (mnoho štěrbin)
    - u sumek a salp obžaberní prostor
  - VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: chybí
    - metabolity se ukládají v tuhém skupenství (tzv. UKLÁDACÍ LEDVINY)
  - ROZMNOŽOVÁNÍ: hermafrodité, nepřímý vývoj
    - rozmnožují se pučením/vnější oplození
    - pohyblivé larvy: struna hřbetní zaniká v dospělosti, jsou více podobné strunatcům než dospělci
    - dospělci – přisedle či vznášivý způsob života
  - VÝVOJOVÝ ZVRAT (ONTOGENETICKÁ REGRESE) – larva je na vyšším vývojovém stupni než dospělec
    - larva: dvoustranně souměrná, nervová trubice + struna hřbetní (v ocasní části) → ocas upadne → larva usedne → dospělec: přisedlý, chybí struna hřbetní, pouze nervová uzlina
  - SUMKY: larvy volně plovoucí s ocáskem (připomínají pulce)
    - nepřijímají potravu (ale vytvořen ústní otvor na hřbetní straně těla, TS končí slepě)
    - dospělci přisedlí (trávicí trubice ve tvaru “U”), tvoří kolonie, jsou barevné
    - pravé sumky, pospolitky, zřasenky
  - SALPY: aktivní pohyb vypuzováním vody vyvrhovacím otvorem
    - někdy světélkují
    - složitá rodozměna
    - ohnivky, kruhosvalí, pásosvalí
  - VRŠENKY:
    - dospělci si zachovávají larvální znaky – chorda, nervová trubice a ocas po celý život
    - tvoří schránky se síty a filtry, chybí obžaberní prostor
    - volně pohyblivé, pouze pohlavní rozmnožování, světélkují
- BEZLEBEČNÍ:
  - volně pohybliví, mořští, obývají písčité mělčiny
  - znaky strunatců po celý život (chorda, NS)
  - STAVBA: chorda i v předním konci těla, nemají lebku
    - rybovité tělo, hřbetní a břišní ploutevní lem, ocasní ploutvička, rypec (rostrum)
  - SVALOVÁ SOUSTAVA: mohutný segmentovaný sval (na bocích pod jednovrstevnou pokožkou – MYOMERY oddělené MYOSEPTY ve tvaru “V”)
  - NERVOVÁ SOUSTAVA: nervová trubice v hlavové části mírně rozšířena (mozek a mícha nejsou rozlišeny)
    - z nervové trubice odstupují dorzální míšní nervy
  - SMYSLY: světločivné a hmatové buňky
  - DÝCHACÍ SOUSTAVA: celým povrchem těla
    - žaberní koš a žaberní štěrbiny (žábry z entodermu)
  - CÉVNÍ SOUSTAVA: nedokonale uzavřená (krev se vylévá v žaberní a ocasní oblasti)
    - bez srdce – pouze žilný splav (ale mají žaberní srdce)
    - krev je bezbarvá
  - TRÁVÍCÍ SOUSTAVA: trubicovitá
    - věnec brv kolem úst, mikrofágové (plankton)
    - jaterní vak
  - VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: párovité ledvinovité kanálky vedle hltanu
    - ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé, nepřímý vývoj (asymetrická obrvená larva), vnější oplození
    - pohlavní orgány naspodu těla po stranách hltanu
  - ZÁSTUPCE:
    - KOPINATEC PLŽOVITÝ: 6 až 10 cm, noční živočich, ocasní ploutvička má tvar, ve dne zahrabán v písku, vyplouvá až v noci, vědci na něm zkoumali rýhování vajíčka

Obratlovci

STAVBA: chrupavčitá nebo osifikovaná vnitřní kostra
- hlava, trup, končetiny, ocas (× kruhoústí)
- štítná žláza
- PÁTEŘ: osa těla, z obratlů, zatlačuje chordu
- LEBKA: mozkovna a obličejová část – základem je 7 párových žaberních oblouků – u čelistnatců se jejich 1. pár přeměňuje na čelisti, nebo mizí
- KONČETINY:
  - ploutve (vodní) × nohy, křídla nebo mizí (suchozemští)
- vícevrstevná pokožka, škára
- obvykle tělní pokryv: šupiny (kostní původ u ryb, kožní původ u plazů), peří (kožní derivát), srst (kožní derivát)
SVALOVÁ SOUSTAVA: výkonná, dlouhá vlákna příčně pruhovaných svalů, velké svalové skupiny; viscerální svalovina; kožní svalovina
NERVOVÁ SOUSTAVA: trubicovitá
- centrální = mozek (postupný vývoj z 5 částí) + mícha
- periferní = obvodové nervy
- 10 až 12 párů hlavových nervů + u některých nultý koncový nerv (NERVUS TERMINALIS)
- na dorzálních kořenech míšních nervů spinální ganglia
CÉVNÍ SOUSTAVA: u všech obratlovců uzavřená
- srdce = srdeční svalovina (můstky), předsíně + komory
- cévy mají vlastní mezodermový epitel
- krevní barvivo hemoglobin
DÝCHACÍ SOUSTAVA: žábry, nebo plíce + u některých přídatné dýchací orgány (plicní vaky)
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: párové ledviny podél páteře (v bederní oblasti, pokud je rozlišená)
ROZMNOŽOVÁNÍ: pouze pohlavní rozmnožování, vnější i vnitřní oplození (souvislost s přechodem na souš), vývoj většinou přímý (× kruhoústí, obojživelníci)

BEZČELISTNATCI
- KRUHOÚSTÍ
ČELISTNATCI

Kruhoústí

vodní živočichové s protáhlým holým tělem
STAVBA:
- nepárová ocasní ploutev, 1 nebo 2 hřbetní ploutve vyztužené rohovitými paprsky
- chybí párové končetiny
- opora těla: chorda + primitivní chrupavčitá kostra
- kůže vylučuje sliz, pod kůží se nalézá boční segmentovaný sval, který se upíná na MYOSEPTA (= vazivové přepážky)
- základem obličejové části lebky jsou žaberní oblouky
- mají pouze jedinou nozdru a 7 párových žeberních štěrbin
NERVOVÁ SOUSTAVA:
- mozek ze 3 oddílů (koncový mozek – hlavně čichové laloky, nejdůležitější je střední mozek)
- 10 párů hlavových nervů
TRÁVÍCÍ SOUSTAVA:
- složité ústní ústrojí bez čelistí, rohovité zoubky, pysky se svalnatým jazykem tvoří kruhovitou přísavku
- některé sladkovodní druhy v dospělosti nemají TS (zakrňuje u nich), po vytření hynou – MIHULE POTOČNÍ!
SMYSLY: rovnovážný a sluchový orgán ve vnitřním uchu – 1 (sliznatky) nebo 2 (mihule) polokružné chodby
- zrak (u sliznatek zakrnělý)
- proudový orgán (“postranní čára”)
DÝCHACÍ SOUSTAVA: žábry (7 párů štěrbin) z entodermu
CÉVNÍ SOUSTAVA: srdce (VENÓZNÍ typ – proudí jím pouze odkysličená krev) = 1 komora + 1 předsíň
- schéma oběhu: srdeční komora → tepenný násadec → žábry (+O2) → tělo (-O2) → žilný splav → srdeční předsíň → srdeční komora…
- tento typ CS mají nejenom kruhoústí, ale i paryby a ryby
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: opistonefros (larvy pronefros nebo holonefros)
ROZMNOŽOVÁNÍ: pohlavní orgány nepárové bez vlastních vývodů
- gonochoristé; vnější oplození; nepřímý vývin (larva MINOHA – oči překryté kůží, ústa podkovovitá, bezzubá, bez jazyka, žije několik let)
- mořské druhy se po metamorfóze vracejí zpět do moře
- MONOCYKLIČTÍ = rozmnožování jednou za život
dospělci jsou dravci nebo parazitují (endo i ektroparazité)
některé sladkovodní druhy v dospělosti nemají TS (zakrňuje u nich), po vytření hynou
MIHULE: mihule mořská/říční – ektoparazité
SLIZNATKY: mořské, přímý vývoj, zakrnělé oči, 4 páry chapadélek na hlavě, napadají hlavně poraněné ryby a živí se jejich orgány, vylučují sliz, kladou vejce

Čelistnatci

ČELISTI: vzniklé přeměnou prvních žaberních oblouků
párové končetiny
vnitřní kostra
6 tříd: paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci
PARYBY:
- poikilotermní = studenokrevní
- paryby nemají plynový měchýř (ten je charakteristický pro ryby)
- stálý pohyb zajišťuje stálý tok vody nutný k dýchání
- STAVBA:
  - ploutve: 2 prsní, 2 břišní, 1-2 hřbetní, 1 řitní, 1 HETEROCERKNÍ ocasní
    - někdy srostlé v boční ploutevní lemy
    - ploutve jsou vyztuženy rohovitými paprsky
  - chrupavčitá kostra + chorda (neúplné obratle), lebka beze švů
  - tělo pokryto PLAKOIDNÍMI šupinami (DENTIN + EMAIL)
    - kostního původu
  - morfologické tělní typy: žralok (rybovitý tvar) × rejnok (dorzoventrálně zploštělý)
  - hlava vybíhá v rypec (ROSTRUM), pod ním štěrbinovitá ústa
- TRÁVÍCÍ SOUSTAVA:
  - zuby jsou ve více řadách, funkční je ale pouze řada první (POLYFYODONTNÍ chrup)
  - svalnatý hltan (pumpování vody), velký žaludek (silné trávicí šťávy), velká játra (hydrostatický orgán, 10 % hmotnosti), střevo se SPIRÁLNÍ ŘASOU, kloaka (společné vyústění TS, VS a RS)
- NERVOVÁ SOUSTAVA:
  - mozek protáhlý, vyvinuté čichové laloky předního mozku, mozeček
  - silný nultý hlavový nerv (nervus terminalis)
- SMYSLY:
  - zrak (dalekozrací, 12–14 dioptrií)
  - proudový orgán (volně v kůži a na hlavě)
  - elektrický orgán (zaznamenává pohyb kořisti – LORENZINIHO AMPULE)
  - čich (pár čichových váčků)
  - vnitřní ucho (rovnovážné ústrojí)
- SVALOVÁ SOUSTAVA:
  - mohutný boční sval tvořen MYOMERAMI – rozdělen na dorzální a ventrální část přepážkou SEPTUM HORIZONTALE
- CÉVNÍ SOUSTAVA: srdce má 4 oddíly (žilní splav, předsíň, komora, srdeční násadec)
  - vrátnicový oběh ledvinný
  - v krvi je vysoký obsah močoviny (až 0,8 %) – vyrovnávání osmotického tlaku mořské vody
- DÝCHACÍ SOUSTAVA: většinou 5 (7) párů žaberních štěrbin
  - zachováno SPIRACULUM (žaberní štěrbina mezi prvním a druhým žaberním obloukem)
- VYLUČOVACÍ SOUSTAVA:
  - prvoledviny (opistonefros) – vyúsťují do kloaky
- ROZMNOŽOVÁNÍ: vnitřní oplození, gonochoristé, přímý vývoj
  - VEJCORODÍ × VEJCOŽIVORODÍ = zárodky vyživovány žloutkem a sekrety stěn vaječníku) × ŽIVORODÍ = zárodky vyživovány krevním oběhem matky
    - pravá (jednoduchá placenta) X nepravá živorodost (samice – schránka na vajíčka)
  - nitroděložní kanibalismus
  - zárodečný vývoj může trvat i více než rok
  - břišní ploutve – u samců přeměněná část slouží jako pářící orgány = PTERYGOPODY
- ŽRALOCI: trpasličí, obrovský, šedý, bílý, tygrovaný, kladivoun, citrónový, máčka skvrnitá, žraloun modravý
- REJNOCI: ploutevní lem, žijí u dna, rejnok elektrický, trnucha, rejnok manta
- CHIMÉRY: mořské hlubiny, vejcorodost, chiméra hlavatá
RYBY:
- STAVBA:
  - hydrodynamický tvar těla
  - PLOUTVE: párové – prsní a břišní, nepárové – hřbetní, ocasní, řitní
    - ploutve vyztuženy ploutevními paprsky (nerozvětvené = tvrdé, rozvětvené = měkké)
    - TYPY OCASNÍCH PLOUTVÍ:
      - DIFYCERKNÍ (souměrná)
      - HETEROCERKNÍ (nesouměrná)
      - HOMOCERKNÍ (souměrná jen morfologicky, ne anatomicky)
  - KOSTRA: kosti převažují nad chrupavkami
    - výjimečně zachovalá chorda
    - kosti mohou mít dvojí původ:
      - ENCHONDRÁLNÍ OSIFIKACE – vznikají osifikací chrupavky
      - DERMÁLNÍ OSIFIKACE – kožní původ
  - LEBKA: krycí kosti kožního původu (největší počet ze všech obratlovců) + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání žábry)
  - PÁTEŘ: nerozlišené obratle, chorda potlačena
- SVALOVÁ SOUSTAVA: pod kůží velký boční sval (rozdělen na MYOMERY, tvar “W”) + přepážky (MYOSEPTA)
  - množství drobných svalových kůstek tvaru “Y”
  - nepohyblivý jazyk
  - u některých vznikly přeměnou svaloviny elektrické orgány
- KŮŽE:
  - jednobuněčné slizové žlázy v pokožce – ochranná funkce, usnadnění pohybu
  - mnohovrstevná, obsahuje pigment
  - kostěné šupiny – vyrůstají ze škáry
    - CYKLOIDNÍ: celokrajné, překrývají se; LAMELY (circuli), LETOKRUHY (annuli), zimní přírůstek, kanálek postranní čáry, radiální kanálek, trny (kapr)
    - KTENOIDNÍ: na vnější straně hřebínek z ostnů, vnitřní stranou upevněny ve škáře (okoun, candát)
    - GANOIDNÍ: kosočtverečné, nepřekrývají se (jeseter)
- NERVOVÁ SOUSTAVA:
  - nejdůležitější je střední mozek, mozeček (pohyby, rovnováha)
  - zvláštní stavba koncového mozku
  - čichové laloky malé
  - 10 párů mozkových nervů (nultý nerv – NERVUS TERMINALIS – velmi tenký narozdíl u paryb)
  - převládá hmota míchy nad hmotou mozku
- SMYSLY:
  - čich – voda proudí čichovými váčky, vnější nozdry (zdvojené)
  - chuť – v ústech, hltanu, ale někdy i na hlavě a na těle
  - zrak – ploché oči, tyčinky + čípky, vidí barevně, ostření posunem čočky, chybí víčko i slzní žlázy
  - sluch – málo rozvinutý, zjištěn asi u 50 druhů ryb
  - rovnovážné ústrojí – OTOLITY ve středním uchu
  - proudový orgán – v kůži tvoří postranní čáru = linea lateralis (vnímání pohybu a tlaku vody), “dalekohmatný” orgán
  - hmat – u některých druhů hmatové výběžky kolem úst = vousy (např. kapr)
- TRÁVÍCÍ SOUSTAVA:
  - ústa (SVRCHNÍ KONCOVÁ, SPODNÍ), nemájí slinné žlázy
  - ZUBY: zuby se stále vyměňují, vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře, na žaberních obloucích
    - POŽERÁKOVÉ ZUBY: jsou na dně hltanu, slouží k mechanickému rozmělnění potravy (např. u kaprovitých, lze podle nich určit druh)
  - hltan, jícen, žaludek (pouze rozšířenina)
  - střevo (u pokročilých chybí spirální řasa, jsou pouze slepé výběžky)
  - játra se žlučníkem, slinivka břišní (rozptýlena kolem trávicí trubice a jater)
  - řitní otvor
  - vodu cedí, potravu polykají
- DÝCHACÍ SOUSTAVA:
  - žábry v žaberní dutině (ta je kryta pohyblivými skřelemi) = 4 dvojice prokrvených žaberních lupínků
  - voda odtéká skřelovým otvorem (SKŘELE = OPERCULUM)
  - na vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky – podílejí se na zachytávání potravy
  - DALŠÍ PŘÍDATNÉ DÝCHACÍ ORGÁNY: plicní vaky u bichirů
  - PLYNOVÝ MĚCHÝŘ – nepárový vniká přeměnou plicních vaků
    - hydrostatický orgán
    - vznikl vychlípením hřbetní stěny hltanu
    - reguluje hustotu těla (redukován u rychlejších druhů a u ryb žijících u dna)
- CÉVNÍ SOUSTAVA:
  - VENÓZNÍ SRDCE = 1 předsíň + 1 komora, žilný splav, tepenný násadec
  - jednosměrný tok krve zajištěn CHLOPNĚMI
  - vrátnicový systém v ledvinách (u pokročilých ryb tendence k redukci)
  - červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro
- UROGENITÁLNÍ (MOČOPOHLAVNÍ) SOUSTAVA:
  - párové ledviny pod páteří (opistonefros)
  - gonochoristé (u některých možná změna pohlaví), vnější oplození, vývin přímý (× bichiři)
  - párové gonády
  - JIKRY (samice – jikernačky), MLÍČÍ (samci – mlíčňáci)
  - pohlavní dimorfismus nevyvinut
  - obrovská nadprodukce potomstva
  - TRDLIŠTĚ = místo vhodné k rozmnožování
- MIGRACE: za rozmnožováním
  - ANADROMNÍ: z moře do řek (losos, jeseter)
  - KATADROMNÍ: z řeky do moře (úhoř)
- DVOJDYŠNÍ:
  - protáhlé tělo
  - chorda po celý život, chrupavčitá kostra
  - sladké, periodicky vysychající vody; tropické, suché oblasti
  - žábry i plicní vaky
  - možná vývojová cesta k suchozemským obratlovcům
  - ZÁSTUPCE: bahník australský
- LALOKOPLOUTVÍ:
  - předchůdci čtvernohých obratlovců
  - stavba párových ploutví – homologická s končetinami čtyřnožců
  - latimérie podivná – jediný žijící zástupce
- PAPRSKOPLOUTVÍ:
  - většina žijících ryb
  - CHRUPAVČITÍ: některými znaky připomínají paryby – chrupavčitá kostra, zachovaná chorda, nesouměrná ocasní ploutev
    - JESETEŘI:
      - protáhlý rypec – ROSTRUM
      - vody severní polokoule
      - jikry – kaviár
  - KOSTNATÍ:
    - celá kostra tvořena kostmi
    - téměř všechny ryby
    - HOLOBŘIŠÍ:
      - protáhlé válcovité tělo
      - chybí břišní ploutev
      - úhoř říční
    - BEZOSTNÍ:
      - měkké ploutevní paprsky
      - SLEĎOVITÍ – moře, hejna (sleď obecný, sardinka obecná)
      - LOSOSOVITÍ – tuková ploutvička (losos obecný, pstruh obecný)
      - ŠTIKOVITÍ – štika obecná
    - MÁLOOSTNÍ:
      - většinou sladkovodní
      - málo tvrdých paprsků v ploutvích
      - KAPROVITÍ: požerákové zuby (kapr obecný, karas obecný)
    - OSTNOPLOUTVÍ:
      - větší počet tvrdých paprsků v ploutvých
      - okoun říční, candát obecný
      - MAKRELOVITÍ – hospodářský význam (makrela obecná, tuňák pruhovaný)
    - SUMCI – sportovní rybolov
    - LIPANOVITÍ, ŠTIKOVITÍ, PIRAŇOVITÍ, OKOUNOVITÍ, HOLOBRIŠI, MĚKKOPLOUTVÍ, LALŮČKOŽÁBŘÍ (mořský koník), PLATÝSOVÉ, ROPUŠNICE, AKVARIJNÍ RYBKY (TRNOBŘIŠI – tetra, neonka, halančíci – paví očka, mečovky)