Ačkoli se situace v posledních letech v mnoha zemích postupně zlepšuje, stále existuje řada případů, kdy jsou ženy za stejnou práci odměňovány méně než muži. Tento problém se týká i České republiky, kde i přes zavedení zákonných opatření stále přetrvávají rozdíly v odměňování mezi pohlavími. Tento článek se zaměří na analýzu příčin tohoto problému.
Rozdíl mezi odměňováním mužů a žen je jeden z důsledků diskriminace žen na trhu práce. Toto téma se každou chvíli objevuje v nejrůznějších článcích a díky tomu se otevírají nové možnosti, jak tento rozdíl postupně snižovat. Nicméně existence pojmu genderová příjmová nerovnost, anglicky gender pay gap, stále zůstává neznámá pro mnoho českých občanů. Co se tedy myslí tímto pojmem? Jedná se o rozdíl v průměrném hrubém hodinovém výdělku žen a mužů. Zde je důležité se pozastavit nad „průměrném hodinovém výdělku.“ Celková hodnota rozdílu příjmů je tedy vypočítaná ze všech výdělečných odvětví a všech pracovních pozic, kde by teoreticky na základě antidiskriminačních zákonů EU měli všichni lidé za stejnou práci být rovnocenně ohodnoceni.
Problém však nastává na jiné úrovni. Jednou z hlavních příčin genderové příjmové nerovnosti je segregace na trhu práce (Hedija, Musil, 2010). To se projevuje tím, že muži dominují nejziskovějším odvětvím, ženy více pracují na částečný úvazek a také častěji přerušují kariéru kvůli rodinným povinnostem. V rámci segregace na trhu práce hrají dále významnou roli věk, vzdělání a zkušenosti. Těmto významným činitelům bude věnována další část článku.
Nyní se však zaměříme na vývoj rozdílu v odměňování mužů a žen v EU. K tomuto účelu poslouží údaje z Eurostat v letech 2018 a 2020. Z evropského měření v roce 2018 vyplývá, že průměrně v členských státech EU je rozdíl ve výdělku mezi muži a ženami 14,8%. Nejlépe na tom bylo Rumunsko se 3% a jeden z nejhorších výsledků šetření měla Česká republika s 20,1% (Rozdíly v odměňování žen a mužů: fakta a čísla. Evropský parlament). Velmi pozitivně dopadlo druhé šetření. Zde bylo první Lucembursko, které mělo rozdíl pouhých 0,7%. Všem členských státům EU průměrný rozdíl klesl 13% a Česká republika se dostala na 16,4% rozdílu (The gender pay gap situation in the EU, European Commission). Situace se zlepšuje.
Co se změnilo, že se situace zlepšuje? Aktuální situaci na trhu práce určitě pomáhá zvýšení povědomí široké veřejnosti a také ředitelů firem o problému rozdílu v odměňování žen a mužů. Dále je také zřejmě více otců na rodičovské dovolené, takže ženy nemusí pokaždé přerušit svou kariéru. Tato hypotéza by se však potřebovala podrobit dalšímu výzkumu.
Nicméně genderové rozdíly v dělbě práce jsou známé již v preindustriální Evropě. Zajímavým českým obdobím, co se týče trhu práce, je období po roce 1948, kdy mají muži i ženy povinnost pracovat. Socialismus tak pomohl emancipaci žen na trhu práce, ale na druhou stranu zde byly stále rozdíly ve mzdách mužů a žen dokonce i na stejných pozicích. Po uvolnění trhu v roce 1989 a nástupu kapitalismu se ekonomika rozvíjí. Dochází k rozšíření veřejného sektoru, kam se specializují ženy. Díky tomu dochází k větší segregaci na trhu práce a nerovnému odměňování (Rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR, 2018, str. 12-17).
Zaměstnanost v České republice je v současné době poměrně dobrá i přes aktuální regresivní ekonomiku. Získané údaje ČSÚ nám pomohou nahlédnout na aktuální míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti lidí ve věku 15-64 let. Od začátku roku 2021, kdy byla celková zaměstnanost mužů 80,8% a 66,4% žen, se do února roku 2023 zvýšil počet zaměstnaných lidí. V únoru bylo zaznamenáno 81,4% zaměstnaných mužů a 69% žen. Údaje o nezaměstnanosti jsou také velmi pozitivní. Začátkem roku 2021 byla nezaměstnanost mužů 2,4% a žen 4,3%. Ovšem v únoru 2023 klesla nezaměstnanost mužů na 2,1% a u žen se nezaměstnanost dostala dokonce na 2,9% (Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity – únor 2023, ČSÚ).