Rozdíl mezi odměňováním mužů a žen je jeden z důsledků diskriminace žen na trhu práce. Toto téma se každou chvíli objevuje v nejrůznějších článcích a díky tomu se otevírají nové možnosti, jak tento rozdíl postupně snižovat. Nicméně existence pojmu genderová příjmová nerovnost, anglicky gender pay gap, stále zůstává neznámá pro mnoho českých občanů.  Co se tedy myslí tímto pojmem? Jedná se o rozdíl v průměrném hrubém hodinovém výdělku žen a mužů. Zde je důležité se pozastavit nad „průměrném hodinovém výdělku.“ Celková hodnota rozdílu příjmů je tedy vypočítaná ze všech výdělečných odvětví a všech pracovních pozic, kde by teoreticky na základě antidiskriminačních zákonů EU měli všichni lidé za stejnou práci být rovnocenně ohodnoceni. 

Problém však nastává na jiné úrovni. Jednou z hlavních příčin genderové příjmové nerovnosti je segregace na trhu práce (Hedija, Musil, 2010). To se projevuje tím, že muži dominují nejziskovějším odvětvím, ženy více pracují na částečný úvazek a také častěji přerušují kariéru kvůli rodinným povinnostem. V rámci segregace na trhu práce hrají dále významnou roli věk, vzdělání a zkušenosti. Těmto významným činitelům bude věnována další část článku. 

Nyní se však zaměříme na vývoj rozdílu v odměňování mužů a žen v EU. K tomuto účelu poslouží údaje z Eurostat v letech 2018 a 2020. Z evropského měření v roce 2018 vyplývá, že průměrně v členských státech EU je rozdíl ve výdělku mezi muži a ženami 14,8%. Nejlépe na tom bylo Rumunsko se 3% a jeden z nejhorších výsledků šetření měla Česká republika s 20,1% (Rozdíly v odměňování žen a mužů: fakta a čísla. Evropský parlament). Velmi pozitivně dopadlo druhé šetření. Zde bylo první Lucembursko, které mělo rozdíl pouhých 0,7%.  Všem členských státům EU průměrný rozdíl klesl 13% a Česká republika se dostala na 16,4% rozdílu (The gender pay gap situation in the EU, European Commission). Situace se zlepšuje.