Jak přemýšlíte o světě a jeho problémech? Podle čeho si utváříte názory a závěry? Určitě máte nějaký
svůj obrázek o světě, že? Všichni takové představy máme, o politice, o škole, o čemkoli možném. Teď
si nějaký váš názor vezměte a zamyslete se: je tento názor podložený nějakými daty, věrohodným
průzkumem, statistikou či odborným článkem? Anebo se jedná pouze o vaši čistou ničím neověřenou
domněnku vytvořenou na základě pocitu? Zkuste o tom přemýšlet a upřímně si odpovědět. Pokud jste
odvážní a přiznáte si, že ve většině případů může jít opravdu jen o představu, najděte si na internetu
nebo v knihách (či v jiných zdrojích) něco o daném tématu a třeba budete překvapení, jak moc jste se
mýlili. Nebojte, nejste jediní, jak zjistíte. Mně se to také stalo.

Mým cílem však nebylo vás zesměšnit, ale naopak upozornit na to, že jste se mohli mýlit a že podobné
uvažování by v ostatních sférách vašeho života mohlo mít více či méně nepěkné důsledky anebo vám
způsobilo zbytečné trápení. Komu byste svěřili svůj život? Někomu, kdo se jen domnívá, že ví, kudy
jde, anebo někomu, kdo má u sebe mapu? Podělím se o svou zkušenost, kdy jsem iracionálně
uvažoval a měl strach z létání, ale nakonec jsem se na základě faktů těchto obav zbavil.

Snad jako každý jsem se před začátkem letu bál, jestli proběhne v pořádku. Čekal jsem na letišti a v
mysli se mi vynořily záběry z leteckých katastrof, které jsem kdysi viděl v televizi, a celým mým tělem
se hnal zvláštní nepříjemný pocit. Měl jsem strach a nemohl se soustředit na nic jiného. Nechtělo se
mi trávit dlouhý čas před nástupem do letadla stresujícími myšlenkami (čas pak vůbec neubíhá), a tak
jsem zkusil jednu zajímavou věc. Podíval jsem se na statistiky havárie letadel. Zdroje se lišily, ale

jedno měly společné. Šance, že bychom s letadlem spadli nebyla vyšší než jedna ku miliónu a šance na
úmrtí nešla výš než jedna ku deseti miliónům. Pro porovnání, šance na úmrtí v autě se pohybuje
okolo jedné ku pěti tisícům*. Zajímavější je, že rok od roku se podle průzkumů snižoval počet
leteckých havárií. Tyto údaje mě dokázaly velice rychle uklidnit a zbytek času jsem strávil příjemně
bez větších obav.

Toto byly jen dva z kupy příkladů, proč je nutné a mnohem lepší přemýšlet racionálně a kriticky a
řídit naše rozhodování a chování na základě faktů. Důležité je také soustředit se na opravdu důležité
věci, nepodléhat strachu, nedělat si obrázek o světě z médií (ty jsou vždycky negativní) a zkusit se
podívat na situaci z druhé strany (o miliónech bezpečných přistání se nikdy psát nebude). Jak je
vidět, s těmito dovednostmi si lze usnadnit život, zbavit se mnoha starostí a udělat ze světa lepší
místo mnohem efektivněji. Jak si je však osvojit?

To vám řekne autor této knihy, Hans Rosling, který byl švédským lékařem, statistikem a polykačem
mečů a celý život se zabýval daty o světě. Prozradí, kde a proč ve svém uvažování děláme chyby a
nabídne, jak správně postupovat v myšlení. Ukáže, jak moc jsou některé naše představy o světě
naprosto mylné, předvede instinkty, které nás vedou k těmto závěrům a v neposlední řadě i naučí
kritickému myšlení. Většinou to zvládne pouze díky datům volně dostupných na internetu.